Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak se pravý král Mojmír vydal ke čtenářům

    vydáno  •  Kultura · Knihy · Historie
    Myslíte si, že králové jsou jen dospělí vousatí pánové, kteří sedí na trůně, vedou války a vládnou své říši? Tak to jste na omylu. Tomuhle králi je 12 let, narodil se na Moravě a musí projít půlku světa, aby zjistil, kdo vlastně je. Seznamte se s Mojmírem.

    Ze křtu knihy Mojmír. Cesta pravého krále., © Radkaa

    Dobrodružství malého Mojmíra popisuje ve své nejnovější knížce spisovatelka Renata Štulcová. Kniha Mojmír. Cesta pravého krále vyšla v nakladatelství Albatros. Poprvé ji představila na festivalu Jičín - město pohádky. Slavnostního křtu se kniha dočkala v pátek 3. prosince.

    Ale abych nepředbíhala. Křtu předcházela beseda s autorkou Mojmíra Renatou Štulcovou, ilustrátorkou Renátou Fučíkovou a programovým ředitelem nakladatelství Albatros Ondřejem Müllerem. Řeč byla nejen o knize, která měla být pokřtěna, ale i o mýtech a povědomí o nich mezi dětskými čtenáři.

    Renáta Fučíková (vpravo) vypráví o vzniku ilustrací v knize.Renáta Fučíková představila ilustrace - v textu knihy jich totiž najdete několik druhů. Ty černobílé představují ukázky z vymyšleného deníku panoše Jaryny, jednoho z hrdinů příběhu, který si kreslí, co cestou vidí. Barevné obrázky, které se prolínají příběhem, mají vždy vedle sebe pojmenování čínským znakem - jejich vysvětlení najdete na konci knížky.

    Na předsádce i zadní straně barevných obrázků najdete kresby starých látek a na papírovém proužku přes knížku zobrazené hlavní hrdiny. Protože sama v Orientu nikdy nebyla, inspirovala se Renáta Fučíková fotografiemi z National Geographic i iluminacemi ve starých rukopisech.

    Jedním z kmotrů knihy se stal vlčnovský starosta Jan Pijáček.

    Jedním z kmotrů knihy se stal vlčnovský starosta Jan Pijáček.

    Když si pořádně prohlédnete postavy na proužku kolem knížky, najdete tam vousatého templářského rytíře. Jmenuje se Peyre de Trencavel a jeho předobrazem byl prý starosta Vlčnova Jan Pijáček, který na křest také dorazil.

    "Já jsem tu informaci měl ještě než jsem jel sem, ale přiznám se, že bych se v té knize asi úplně bez té informace nepoznal. Ale paní Fučíková mi sdělila, že když vykreslovaly postavu rytíře Trencavela, tak měly mojí fotografii a z části se nechaly inspirovat mnou," komentoval to vlčnovský starosta. Sám by se chtěl stát ve středověku rytířem jen v případě, že by měl možnost ovlivnit společnost směrem k dobru.

    Knihu Mojmír přišla pokřtít také operní pěvkyně Feng-yün Song.

    Knihu Mojmír přišla pokřtít také operní pěvkyně Feng-yün Song.

    S úderem 16. hodiny jsme se všichni přesunuli do dětského oddělení Městské knihovny v Praze, kde se měl uskutečnit samotný křest. Kmotry Mojmíra se stali již zmíněný vlčnovský starosta Jan Pijáček, za Městskou knihovnu v Praze Martina Dokládalová, z ministerstva kultury přišla Zuzana Malcová a kraje plné dálek symbolizovala operní pěvkyně Feng-yün Song.

    Jakmile kmotři popřáli knize mnoho úspěchů u čtenářů, otevřel Ondřej Müller láhev šampaňského k přípitku, což poněkud nelibě nesl vlčnovský starosta. Až z Moravy si přivezl repliku meče z 9. století, kterou se chystal lahev otevřít. Doufejme, že tato drobnost nebude Mojmírovi překážkou a i tak si najde spoustu spokojených čtenářů.

    Kniha byla slavnostně pokřtěna a já se vydala vyzpovídat Renatu Štulcovou, autorku textu.

    Čím bylo psaní knihy Mojmír. Cesta pravého krále jiné, než psaní vaší předchozí knihy Růže a krokvice - tedy románu z doby Karla IV., na kterém jste rovněž spolupracovala s ilustrátorkou Renátou Fučíkovou?
    Určitě to bylo jiné proto, že já jsem Češka jako poleno, takže Růže a krokvice mi byla blízká od počátku - odehrává se v Praze a já miluju všechny příběhy, co jsou v Růži a krokvici vzpomenuty.

    Mojmír, to bylo něco nového, protože nejsem z Moravy, ale mám ji ráda, takže jsem vlastně musela najít způsob, jak lásku Moravanů k jejich vlasti, k jejich Moravě, zpodobnit. Další rozdíl je v tom, že Růže a krokvice se odehrává na krátkém časovém úseku, ale Mojmír zabírá období šesti let a cestu přes půl světa. Tohle na mě bylo docela náročné. Musela jsem vymyslet, jak neunudit čtenáře tím, že se cestuje do Mongolska. Bylo to mnohem náročnější.

    V příběhu Růže a krokvice popisujete staré legendy a zároveň i působení magických předmětů, jako je kouzelný meč svatého Václava či svatý grál. Věříte legendám? Myslíte si, že v nich může být nějaké zrnko pravdy?
    Určitě právě v legendách jsou zrnka pravdy. Kdyby ta pravda byla vyslovená jenom jednoduchým způsobem, vědeckým, tak by tomu buď nikdo nerozuměl, a nebo by to lidi možná i děsilo. Takže si myslím, že mýtus je takové zpracování pro veřejnost. Je to vyprávění, které zachytí nějakou pravdu a předává ji lidem po stovky let.

    V Mojmírovi jste spojila legendu o Ječmínkovi, tatarské princezně a zároveň i některé moravské obyčeje, třeba vlčnovskou Jízdu králů. Viděla jste ji někdy na vlastní oči?
    Už je to hodně dávno, co jsem ji viděla na vlastní oči, ani si nevzpomenu na konkrétní rok. Já jsem ji vlastně zkoumala vědecky - když jsem totiž psala trilogii Nemetonburk, to je příběh o Slovanech, tak jsem si o ní sehnala knihy a zkoumala ji. Jenže pak jsem ji odložila, protože se mi nehodila. Až když přišla Renáta Fučíková s nápadem na Mojmíra, tak jsem ji zase vytáhla a použila ji tady a teď.

    V románech Růže a krokvice i v Mojmírovi se inspirujete starými českými legendami. Myslíte si, že je ještě dnešní děti znají?
    Zjistila jsem, že už ne, že ze starých pověstí děti zvládají opravdu tak Bivoje a Bruncvíka a to asi jenom proto, že jsou akční. Ale zbytek jenom povrchně, takže proto si taky říkám, že je dobré jim to nějak jinak a znovu zopakovat. Proto to možná i píšu.

    A myslíte, že to pomůže?
    Doufám že ano, protože děti pak, když jsem s nimi mluvila, si z toho leccos pamatovaly a vůbec nevěděly, že je to přejato ze starých pověstí. Ale už to prostě věděly, už to mají v hlavě a budou s tím žít dál.

    Jaký je váš osobní vztah k historii, potažmo k legendám?
    Mám je moc ráda. Historii i legendy - legendy miluju. Je to vlastně podle mě ta nejkrásnější součást literatury. Proto se tím asi zabývám, že nepíšu o současnosti, ale vždycky o té minulosti.

    Pojďme ještě k vašemu dalšímu projektu, k projektu Rafaelovy školy, který znají i čtenáři Alíka, kde také vycházel na pokračování. To je vlastně příběh dívky Mariny, která je vílou, studuje na škole elementárních bytostí. Příběh píšete na blogu, kam každý týden přidáváte jednu kapitolu. Tam mohou čtenáři reagovat, psát své názory i domněnky, jak by se příběh mohl dál vyvíjet. Inspirujete se těmito komentáři, nebo máte příběh víly Mariny domyšlený až úplně do konce?
    Mám ho vymyšlený opravdu až do konce. Doma jsem si vytvořila dlouhý článek, kde jsem si napsala, co se v jednotlivých letech, od primy až do oktávy, semele a končí to opravdu bojem za Marininu lásku. Mám to sepsané docela dopodrobna, vždycky co jeden rok to stránka.

    Ty komentáře na blogu pod každou kapitolou jsou pro mě moc zajímavé, protože vidím, jak lidi hned reagují na to, co napíšu, a kolikrát tam reagují tak, že bych to nečekala, že je to napadne. A líbí se mi to, že kolem toho diskutují, jako kolem takové telenovely.

    Máte už nějaký nápad na další projekt, další knížku, nebo se teď budete naplno věnovat příběhu víly Mariny?
    Budu se věnovat příběhu Mariny, ale v hlavě mi klíčí něco, co se týká Starých pověstí českých. Ale to neznamená, že bych je vzala a přepsala. To ne, to opravdu ne. Já mám v hlavě takový veliký nápad a myslím si, že to bude ještě několik let trvat, než ten nápad dám do konkrétní podoby. Možná, že se pak budou lidi divit, co v těch pověstech je schovaného. Já jsem tam spoustu věcí objevila při svém zkoumání mytologií a chtěla bych to napsat úplně jinak a úplně znova.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 29. prosince 2010 v 17:37.
    sikont v něm napsal:

    superstar

    jestli jste jedna z těch co jsou posedlé hvězdami tak vás to omrzí nechci se nikoho dotýkat  ale mám kámošku která je blázen do  hanny montany a ta už přemluvila rodiče o dveře z hanny a tak to šlo dál, až měla celý pokoj z hannou. ve škole pak říkala že si přeje aby celé Zdice byli z hanny montany tak prosím poučte se ona se sice nezměnila ale je kámoška  

    Příspěvek z 18. prosince 2010 v 17:27.
    Cherrybumbum v něm napsala:

    :)

    Jé, paní učitelka ze základky :)

    Příspěvek z 10. prosince 2010 v 9:34.
    fandilek v něm napsala:

    Super

    Určitě to bude krásný, ale stejně se víc těším na Rafaelovu školu...26