Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak se stát... módní návrhářkou

    čili jak obléknout operní divu Po molu elegantně proplouvají půvabné modelky v nádherných šatech. Blesky fotoaparátů oslňují publikum. Diváci mlčky a užasle sledují všechnu tu krásu, která bere dech... Tak přesně takhle vypadá správné holčičí snění. Která dívka by se nechtěla stát módní návrhářkou? Vymýšlet krásné šaty, které by se líbily a nosily. Šaty, ve kterých by se dobře cítily slavné herečky, novinářky, lékařky… To je opravdu krásný sen.

    Návrhářka Ivana Follová , © Petr Pilař

    Ovšem k tomu, aby se z něj stala skutečnost, vede dlouhá a nelehká cesta. Jak se na ni vydat poradila čtenářkám i čtenářům Alíka jedna z našich nejvýznamnějších módních návrhářek paní Ivana Follová. Její modely jsou známé po celém světě a u nás je rády nosí například herečka a moderátorka Bára Štěpánová nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková.

    Čím jste chtěla být jako dítě?

    Na základce jsem snila o Chuchli. O koních. Nebo o keramické škole v Bechyni.

    Jaké jste měla koníčky a záliby, když jste chodila do školy?

    Jako malá jsem závodně plavala. Bavily mně různé sporty, ale i panenky a kufříky plné oblečků, které na ně vyráběla moje maminka.

    Máte na své koníčky čas ještě teď?

    Jo jo, to by byl smutný život. Splnila jsem si sen, mám koně. Tedy kobylu a odchovala jsem krásné hříbě.

    Jakou jste měla ráda barvu jako dítě? A jakou teď?

    Prošla jsem různými obdobími: červeným, džínovým, žlutým, i černým později. Měnila jsem nejen oblečení, i celý pokoj. Ted mám ráda neobvyklé kombinace barev. Raději mám světlé a veselé.

    Jako dítě byste na maškarní chtěla raději princeznovské šaty nebo vílí anebo docela obyčejné třeba jako měla Mařenka z Perníkové chaloupky?

    Určitě princeznu nebo vílu. Každá holčička alespoň v koutku duše chce být princeznou. Myslím, že je to tak dobře a že bychom si ten pocit touhy měli uchovávat co nejdéle v životě.

    Vybírala jste si jako dítě knížky podle obrázků?

    Ano, milovala jsem Děti z Bullerbynu; jako příběhy i jako veselé obrázky Heleny Zmatlíkové.

    Odkdy jste chtěla být tím, čím jste?

    Ujasnila jsem si to až tak ve 22. Maturovala jsem na matematicko-fyzikálním gymnáziu, potom ještě jednou na škole uměleckých řemesel. Vystudovala jsem staré techniky tkaní tapiserií, paličkování a šití krajek, vyšívaní, restaurování. Postupně jsem se přesunula k oděvu.

    Co se vám na vaší práci nejvíc líbí?

    Ráda aranžuju nové modely na figurině. Ráda vidím spokojenou dámu v mém modelu. A jsem pánem svého času, je to zodpovědnost, ale zároveň velká svoboda.

    Jak vypadá váš běžný pracovní den?

    Vstávám přibližně v 8 hodin ráno. Sprcha, káva, müsli… Pes mně doprovází na dvůr k ateliéru. Potom žebrá od krejčových svačinku. Většinou setrvám dopoledne v ateliéru, kde připravuju nové modely. Odpoledne vyřizuju různé schůzky a organizační záležitosti. Samozřejmě se starám i o běh obchodů (mám dva). Jiný den obsluhujeme zákaznice při zkoušce nových šatů.

    Jak se vymýšlí a připravuje nový model? Co vás napadne nejdřív?

    Někdy je první myšlenka, někdy látka. Chci zvolený materiál držet v ruce a přehodit jej přes figurínu. To je pro mě nejdůležitější, vidět látku, jak splývá nebo trčí, a podle toho dál tvořím. A stejně důležité je pro koho a k jakému účelu mají šaty sloužit.

    Jaký typ oděvu navrhujete nejraději?

    Večerní šaty pro konkrétní zákaznici nebo na přehlídku.

    Jak vypadá příprava módní přehlídky?

    To je opravdu hodně organizační práce. Je třeba zajistit prostor, technické vybavení, modelky, kadeřníka, make-up, vypůjčit boty, objednat fotografa, případně videokameru. Poslat pozvánky novinářům i zákazníkům. A je-li to větší akce, molo, občerstvení… A především navrhnout a vyrobit novou kolekci!!!

    Každé povolání má kromě těch hodně zábavných částí občas i něco, co není příliš velká zábava a přesto je nutné to také udělat. Je něco, co vás při práci příliš nebaví?

    Klotové rukávy! (Tak říkám vyřizování úředních záležitostí.)

    Co říká (a hlavně jako malá říkala) na vaši práci dcera?

    Mé dceři je 24 let. Končí vysokou školu. Bude z ní možná produkční, možná novinářka, možná obojí dohromady. Taky si musí pár věcí osahat než se rozhodne. Jako malá chtěla princezní šatičky a líbilo se jí, co dělám. Zároveň moji práci nesnášela, protože jsem se jí věnovala na úkor dětských hrátek. To už bych znovu neopakovala, kdyby se dal čas vrátit. Ale přesto mi dnes pomáhá s různými projekty.

    Jak se stát módní návrhářkou?

    Jaké schopnosti a talent k výkonu tohoto povolání potřebujete?

    Fantazie, prostorová představivost, cit pro materiál a barvy, a kreslířské nadání.

    Jaké vzdělání a odborná příprava je zapotřebí?

    Jsou střední i vysoké školy, kam je docela těžké se dostat. Člověk dosáhne svého cíle, pokud opravdu hodně chce a vytrvale pracuje na své myšlence.

    A tady je vzkaz paní Ivany Follové pro čtenáře a čtenářky Alíka:

    A můžete holky i kluci začít klidně od špendlení „nových šatů“ na kamarádky a kamarády, vytvářet modely z papíru, z různých nepotřebných věcí a vnímat, jak se ten váš objekt na postavě projevuje a jak se chová člověk uvnitř.
    Přeju krásnou zábavu celé prázdniny!
    Pokud něco vytvoříte, pošlete mi fotku! Těším se.
    Ivana Follová
    www.ivanafollova.cz

    Fotogalerie z módních přehlídek Ivany Follové si můžete prohlédnout ZDE a také ZDE.


    Další informace, které vám mohou pomoci při hledání toho nejsprávnějšího povolání a cesty k němu, najdete v poradně Alík radí dětem, v rubrice POVOLÁNÍ.
    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (1)

    ---Mumínek--- v něm napsal:

    Kája

    Mě se to povolání líbí.Ale raději bych pracovala v modním časáku než vymýšlet oblečení.nevím..