Alíkovina

Jak se učím já

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Doučuji své mladší příbuzné a připadá mi, že jediná překážka mezi nimi a dobrými školními výsledky je špatné plánování učení. To se rozumí, že do učení se nám nechce, když máme volno, ale vzdělání je základ naší budoucnosti. Naše vzdělání rozhodne, jestli budeme smět dělat práci, která by nás bavila, a tím pádem jestli budeme v životě spokojení. Budu ráda, pokud někomu tahle nápověda pomůže.

Oproti dřívějšku už zůstávají na školách v Olomouckém kraji už jen aprobovaní vyučující, pedagogů je totiž nyní nadbytek. Výjimkou jsou místy jen učitelé angličtiny. (Ilustrační snímek), © MAFRA

První důležitou věcí je zjistit, jak se nám nejlépe učí. Někdo se učí opakovaným čtením, někdo přepisováním, někdo si potřebuje vícekrát poslechnout výklad. Ale ideál všeho je, útočit sám na všechny tyto smysly, pokud je to možné. 

Pak je tu načasování. Nejlepší (dle mého názoru) je, si po škole trochu odpočinout a večer si projít, co jsme si zapsali právě tento den. Pokud předem víme, že nám nějaká úloha dělá problém, uděláme si odpoledne trochu času (ano, jít s kamarádem na zmrzlinu je lákavější, ale když budeme mít špatné známky, rodiče nás stejně nebudou ochotní kamkoli pustit) a věnujeme se jen té konkrétní látce, vždy s přestávkami - např. půl hodiny a deset minut pauza. Mezi tímto časem a večerním opakováním by měla být delší přestávka. Během učení by nás nemělo nic rušit. Telefon a chat má být vypnutý, sluchátka nejsou potřeba. Kolem nás by mělo být uklizeno a měli bychom se učit vždy na stejném místě - v klidu u stolu, rozhodně ne v posteli - a také ve stejný čas. 

Než se vydáme na cestu do školy, musíme se pořádně vyspat a nasnídat. Učení se do hlavy moc nechce, když jsme unavení a kručí nám v břiše. Pitný režim je také důležitý, i když mezi takovými věcmi není na první pohled žádná velká souvislost. 

A co ve škole? Je třeba skutečně dávat pozor. Někdo má víc energie, než by se mu hodilo. V tom případě je na čase definitivně přestat s energeťáky (a přežít několik dní abstinenční příznaky: únavu, bolest hlavy). Svou pozornost jakýmkoli způsobem připoutat k výkladu - není nutné jen pasivně poslouchat, můžeme si kreslit obrázky a schémata a doplňovat je o výpisky, ve kterých se dobře vyznáme. Ve chvíli, kdy učitel vysvětluje důležitou látku, vážně není na místě domlouvat si se spolužákem kino nebo projíždět na mobilu facebook. Nikdo nám nezakazuje se učitele zeptat, když něčemu v tu danou chvíli nerozumíme, nebo nás něco zajímá. 

U nás ve třídě to například obvykle znamená, že se rozproudí debata mezi studenty a profesorem, a to je zábavnější než monotónní výklad. Já to například dělám tak: Ráno po běhání a sprše se najím, napiju a zkontroluji, jestli mi nic nechybí (rozvrh mi nepoví, že mám sešit spolužáka a mám přinést peníze na školu v přírodě).

Během cesty tramvají si pročtu látku předmětů, které ten den mám. Po škole mám prakticky volno, pokud nepotřebuji vytvářet referát, sloh či prezentaci. Večer jsem doma. Po jídle si nahlas přečtu, co mi v sešitech přibylo, a přepíšu si to na počítač. Pokud se má v blízké době psát nějaký test, podívám se na danou látku a v učebnici najdu cvičení, nebo si napíšu otázky, jaké by se v testu mohly objevit.

Snažím se tak pořádně si vštípit vzorečky a odpovědi, které se mi mohou hodit. Někdy si navíc jen tak prolistuji celý sešit k určitému předmětu pro případ, že by si profesor vymyslel nějakou „přepadovou otázku.“

Na závěr si připravím učebnice a svačinu na další den. Chodím spát ve stejnou dobu, i o víkendu - nejen kvůli škole, ale taky abych po víkendovém ponocování neměla v neděli problém usnout a v pondělí vstávat.

Pokud něco vysloveně nechápu, takže se to nemůžu naučit sama, poprosím učitele, zda by si na mě neudělal čas. Dřív mi pomáhali také rodiče. Při přechodu na takový rytmus učení chvíli trvá, než si náš mozek zvykne. Nepříjemný je začátek, kdy se nic nedaří a člověk je ještě otrávený, že má méně času na kamarády. Ale pak se situace zlepší, známky také, dostaví se dobrý pocit nás i rodičů. Když už všechno selže, rodiče vám odpustí i špatnou známku, pokud uvidí, že se opravdu snažíte a nevzdáte se po prvním neúspěchu!

Všem školákům přeji, ať mají šťastný rok - ať už jsou ve škole úplně nový, či je čekají přijímačky, nebo dokonce maturitní zkoušky. A nebo před sebou mají úplně normální ročník a nechtějí ho podcenit.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (1)

Příspěvek z 21. června 2016 v 15:21.
Trtna v něm napsala:

Čas

Kolik nad učením strávíš času? Já rozhodně nestíhám si každý večer přečíst nové zápisky ze sešitů, doma sem třikrát týdně až v půl osmé, jednou v půl sedmé a jednou ve tři. Také myslím, že je přehnané trávit nad učením takovou dobu, já se učím na testy, ne z hodiny na hodinu a v primě (Gym. Havl. Brod) jsem měla v pololetí jednu dvojku (z MAT). Rodičům to stačí a já nemusím trávit tři hodiny denně přípravou do školy. 25