Při učení či noblesněji při studiu se pravidelně učíme nejen látky, ze kterých potom následně píšeme test. Ne každému se ale daří se látku naučit tak, aby si ji dobře zapamatoval. Proto přináším pár tipů, které by vám v tomto ohledu mohly pomoct.

Kdy se učit?

Každému samozřejmě vyhovuje učení se v jinou denní dobu, ale naše mysl má schopnost si věci nejlépe pamatovat v ranních hodinách, proto by nebylo na škodu tento tip vyzkoušet. Zkuste ráno vstát třeba o hodinu dříve a tu hodinu se učit. I pokud si zopakujete učivo po škole, rychleji jej dostanete do hlavy a učení bude snadnější.

V jaké místnosti se učit?

Nejspíše se budete učit ve vašem pokoji. Je ale dobré, abyste si před učením vyvětrali místnost. Čistý vzduch pomáhá poměrně značnou měrou při učení. Naopak co je ještě důležité zmínit – učit se v rušné místnosti bývá velký problém a způsobuje to nesoustředěnost. Proto se učte vždy v místnosti, kde je klid a nic vás nebude rozptylovat. Mobilní telefon si ztlumte a nehrajte si s ním. Ale použít jej jako kalkulačku nebo slovník určitě nevadí.

Jak dlouho se učit?

Mnozí z vás by se tomu možná divili, ale i v průběhu učení je dobré a prospěšné dělat si přestávky. Jednak kvůli našemu zdraví a za druhé proto, že lidská mysl se nedokáže plně soustředit na učení například dvě hodiny v kuse. Když si budete dělat přestávky (byť jen kratší), mozek si látku lépe zapamatuje. Rozhodně je dobré učit se s přestávkami.

Během přestávky si můžete sníst třeba jablíčko, napít se, odreagovat se při poslechu vaší oblíbené hudby nebo si odskočit na toaletu. V případě zakousnutí svačiny pamatujte, že přecpaný žaludek učení nepomáhá. Budete potom ospalí. Mně osobně vyhovovaly přestávky deset až dvacet minut. Co je ale zásadní při učení, je to, že bychom si měli učení rozplánovat a učit se na test průběžně, nikoliv pár minut před testem na poslední chvíli.

Samotné tipy na učení

1) Hudba

Mnoha lidem při učení pomáhá, když mají puštěnou svoji oblíbenou hudbu. Naopak někteří uznávají za vhodné naprosté ticho v místnosti. Toto je zrovna jeden z bodů, který je hodně individuální. Bude potřeba si vyzkoušet, zda vůbec nějaká hudba, a hlavně jak moc nahlas, vám bude vyhovovat.

2) Zvýrazňování pomocí zvýrazňovače

Mnoha studentům pomáhá, když si mohou učivo podtrhnout a zvýraznit barevnými zvýrazňovači. Na mě nejvíce zabírala neonově zelená barva, se kterou jsem si učivo mnohem snáze zapamatovala. Nicméně i podtrhávání tužkou nebo pastelkami může být klíčem k tomu, abychom učivo rychleji dostali do hlavy.

3) Kartičky

Pokud jako já nemáte fotografickou paměť, pak by vám mohla metoda „kartičky“ pomoct. Spočívá v tom, že si vystřihnete z papíru několik kartiček, na které si z jedné strany napíšete otázku a z druhé odpověď. Pokud takhle svou mysl budete často cvičit, i kartičky vám mohou být velmi nápomocné.

4) Předčítání si učiva nahlas

Tento bod nemusí platit na všechny. Nicméně spousta lidí si učení předčítá a tím si ho potom i mnohem lépe zapamatuje. A ještě účinnější než předčítání může být přečtené učivo, které můžete poslouchat například cestou v autobuse. Zkuste si tedy učivo při předčítání nahrát třeba pomocí diktafonu v mobilním telefonu. Až pojedete do školy, nebo půjdete vyvenčit pejska apod., tak si nahrávku pusťte do sluchátek a poslouchejte učené učivo. Sami uvidíte, zdali tento bod bude ten pravý ořechový právě pro vás.

5) Vytištěné učivo, nebo vlastní přepis?

Tím, že si učivo přepisujeme, si ho i lépe zapamatujeme. Pro někoho je ale těžké se zorientovat ve vlastním písmu (občas mu říkáme hrabopis). Pokud jste i vy tento případ, jednoduše si učivo napište v některém z textových editorů na počítači a vytiskněte. Potom si jej zvýrazňujte a pište si do něj poznámky. Jen pozor! I na počítači si učivo přepisujte vlastnoručně pro lepší zapamatování.

6) Učení či jen papouškování naučené básničky?

Učení můžeme rozlišovat na dva typy. Buď se to takzvaně „nabiflujeme“ bez porozumění souvislostem, nebo opravdu učivo pochopíme. Zejména na mnohých vysokých školách je ale bohužel spíše to naučení se jako básničku dostačující. Jsou ale předměty, kde se prostě musíte naučit dané pojmy jako básničku, například český jazyk a řady vyjmenovaných slov. Následuje tu ale pochopení slov příbuzných a naučení se tyto znalosti používat.

Naopak ale předměty jako je dějepis nebo biologie, ty je spíše nutné pochopit. A učivo si budete mnohem lépe pamatovat, když budete propojovat navzájem informace z různých předmětů dohromady. Tedy učení neznamená to, že se celou látku naučíte nazpaměť jako básničku, ale že si ji zapamatujete propojováním informací. Většinou bývá i snadnější si učivo zapamatovat, pokud máte opravdu snahu a chuť zjistit o daném tématu něco více.

Například v rodinné výchově se učíme o lásce – jaká láska je, rozdělujeme ji na různé druhy – láska partnerská, láska mateřská a tak dále. V chemii je láska zase chemickým vzorcem (C₈H₁₁N). To už jsme tedy propojili několik informací o jednom tématu dohromady.

A do třetice připojíme ještě třetí předmět, a tím je biologie. Zde se zase učíme, že toho, kdo se nám líbí a posléze se do něj zamilujeme, si vybíráme i podle jeho vůně (tedy musí nám takzvaně „vonět“. Věci, které se nám na partnerovi líbí – například dlouhé vlasy, jejich barva i charakter, máme zakořeněné v DNA). A takhle to funguje i s ostatními předměty.

7) Mnemotechnické pomůcky

Ačkoliv mnoho lidí o těchto pomůckách příliš moc informací neví, bývají jednou z nejlepších strategií, jak si poradit s učením obtížnějších informací, a to zábavnou a zajímavou formou. Potřebujete se naučit číslo na záchrannou službu, policii či hasiče? Pak se na to mrkněte z jiného úhlu.

155 – jednička znázorňuje například lidskou postavu a dvě pětky vozíček. A kde využívají vozíček na přemisťování nemocných na různá vyšetření? No přece v nemocnici, tudíž si lze vydedukovat, že pokud vytočíte číslo 155, dovoláte se na linku záchranné služby. A podobně to funguje i s číslem na policii (158). Na konci můžeme vidět osmičku, která nám automaticky znázorňuje pouta. A tím si lze snadno zapamatovat, že toto je číslo na policii.

Tohle byl příklad jednodušší mnemotechnické pomůcky. Další mnemotechnickou pomůcku se můžete naučit například tehdy, pokud se potřebujete naučit vzácné plyny z periodické soustavy prvků. Pokud se je budete učit klasickým způsobem, určitě si je nezapamatujete tak rychle jako pomocí říkanky Helena nechtěla s arogantním králem Xenofonem randit.

Pokud si pamatujete zkratky a názvy vzácných plynů, bude pro vás snadné je vyjmenovat hezky po sobě díky této jednoduché básničce, kterou se naučíte, tedy v pořadí helium, neon, argon, krypton, xenon a radon.

A do třetice – pokud si potřebujete zapamatovat například rovníkový poloměr Země co nejrychleji, opět stačí jednoduchá říkanka Šetři se, Osle – 6 (Še), 3 (tři), 7 (se), Os (osm) = 6378.

Skečnouting

A co takhle metoda, která se jmenuje Skečnouting? Slyšeli jste o ní někdy? Není příliš známá, zato ale velmi účinná a spolehlivá. Spočívá v kreslení poznámek. Překreslujeme si ale pouze ty nejdůležitější informace.

Budete si poznámky kreslit jako příběh, jako jednotlivé obrázky. Samozřejmě obrázky můžou mít i svoje popisky, které můžete zvýraznit barvami. Tím si učivo lépe zapamatujete a i vybavíte.

Skečnouting vyžaduje plné soustředění se na výklad učitele, abyste si mohli uvědomit v hlavě, které poznámky jsou ty nejdůležitější a které méně. Je to metoda, která asi bude vyžadovat trochu cviku, nicméně po nějaké době se ji naučíte a objevíte svůj vlastní styl překreslování.

Pokud jste na základní, střední nebo vysoké škole, co vám při učení nejvíce pomáhá? Podělte se s ostatními v diskuzi.