Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jak si stopadesátigramový ptáček dokáže zapamatovat více než 10 000 cest?

    vydáno  •  Zvířata

    Ořešník americký váží kolem 150 gramů a jeho mozek nebude o moc větší než borůvka. I přes to si dokáže zapamatovat obrovské množství cest a míst. Mapy, které si v hlavě utváří, jsou neuvěřitelně přesné, vypracované až do detailu a okamžitě vyhledatelné.

    Ořešník si totiž po cestě zahrabává semínka, a to jak v lese, tak na loukách či u stromů. Když potom vzlétne, uvidí označená místa a později i zapamatuje klidně na dobu 9 měsíců.

    Všechno to začne v létě, kdy borovice produkují semena, která však nejsou určena k jídlu, nýbrž k zahrabání či jinému úkrytu. Ořešník je v tomto ohledu velice pracovitý, díky svému ostrému zobáku dokáže získat až 32 semen za minutu. Tato semena následně ukryje do váčku pod svým jazykem, kam se vejde okolo 90 semen.

    Potom se vydá na cestu. Někdy ukryje semena vysoko v koruně stromů, jindy je někde zahrabe nebo ukryje v kůře stromu. Do jednoho úkrytu dává ořešník dvě až tři semena, takže pro jednoho ptáka není problém vytvořit za pár měsíců klidně i 20 000 skrýší. Své skrýše si vytváří zhruba od srpna do listopadu – jednoduše, dokud není příliš velká zima.

    Když pak skončí s vytvářením skrýší, nikdo přesně neví, jak je možné, že si dokáže přesně zapamatovat tolik míst, ale vědci odhadují, že když ořešník najde svou skrýš, všimne si dvou až třech stálých objektů, které ho nějak zaujmou (například velký kámen, nepravidelný kmen stromu apod.). Dále si potom odměří, jak daleko jsou jednotlivé objekty od semen, která vkládá do skrýší. Ořešník se jednoduše snaží v hlavě vyfotit dané místo pomocí záchytných bodů. Jiní vědci říkají, že nejde o vytváření obrázků v jejich hlavě, nýbrž o přesnou matematiku, kde obrovskou roli hrají úhly v návaznosti na jednotlivé objekty.

    V minulém století se vědci rozhodli udělat malý experiment. Posunuli totiž skrýše o kousek vedle a zmatený ořešník pak nebyl schopný vybrat ze své „databáze“ to správné místo, které by této skrýši odpovídalo. Důsledkem pak bylo, že se mu špatně hledaly další skrýše v okolí. Samozřejmě, když vědci nechali některé skrýše netknuté, ořešník hned zanalyzoval situaci a okolní skrýše našel bez potíží.
    To jen potvrzuje jeho schopnost zapamatovat si obrovské množství informací – místa, objekty, skrýše apod. Na jaře, když mají pak ořešníci mladé, tyto skrýše navštěvují a semena používají jako krmení pro svá mláďata.

    Poznámka redakce: Autorka tento článek publikovala rovněž na www.labet.cz.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 4. dubna v 19:03.
    panglaq v něm napsal:

    Jůůů, to je pěknýR^R^

    Příspěvek z 25. února 2018 v 10:29.
    Mojemiminko v něm napsala:

    zaujímavý a pekný článok R^

    Příspěvek z 24. února 2018 v 10:16.
    unous v něm napsala:

    Opravdu zajímavý článek :)