Ať je to jen platonická láska anebo bolestný vztah, láska vždy potěší, ale i zklame a rozesmutní nás. Někdy se změní v nenávist a někdy ne a ne zmizet. Jak říkám: „Mezi láskou a nenávistí je tenká hranice“. Sama se s tímto problémem dlouhodobě potýkám a chtěla bych dívkám (ale i chlapcům), který mají stejný problém, pomoci. A nebo alespoň jim o tom něco říct.

Jak se zbavit zamilovanosti a smutku?

Řešení není, protože kdyby bylo, tak člověk, který by na to přišel, by se stal držitelem Nobelovky za mír, miliardářem a známějším než prezident Obama.

Nejprve chcete být sami se svým smutkem. Chcete brečet, vzpomínat na společné zážitky a bez výčitek jíst zmrzlinu. Ale každého po určité době toto truchlení přestane bavit a pak už jen přemýšlíte, jak se toho zbavit. Já mám pár tipů:

• Můžete si udělat krabici vzpomínek. Do ní dáte vše, co vám ho připomíná, dárky, fotky... atd. Uložte ji na místo, kam se těžko dostáváte a zároveň je na něj špatně vidět. Například na vrch vaší skříně nebo jej můžete zakopat. Fantazii se meze nekladou. Čím déle vydržíte se do ní nepodívat, tím lépe.
  
  
• Odreagujte se. Zkuste něco nového. Nové fitko, co otevřeli ve vašem městě, netradiční sporty a podobně. Samozřejmě vezměte sebou svoji nejlepší kamarádku a vše si foťte. Ať máte nové vzpomínky. A kdo ví? Třeba i potkáte někoho nového.
  
  
• Tohle není moc dobrá metoda a ani nevím, jestli je účinná, ale mně pomáhá zapomenout. Je léto a všude spousta pěkných kluků. Dala jsem si za úkol získat co nejvíc jejich facebooků. Zatím mám 3 za 14 dní. Jsou to jen kluci, se kterýma se jednou uvidím a pak už nejspíš nikdy a když náhodou jo, tak mám aspoň „kamaráda“, se kterým si můžu povídat. Prostě se zabývám jinými kluky. Sleduji každý jejich detail. Bavím se a flirtuji s nimi. Většinou jim to nevadí a navíc, když vám to pomůže? 

Hodně štěstí. Vím, že ho budete potřebovat.