Tato otázka mi nedala spát, a tak jsem zapnul internet a zjistil jsem, že existuje něco, čemu se říká hmotová rekonstrukce. Všiml jsem si, že ale existují různé pohledy na podobu hradu. Začal jsem tedy s prvním pokusem o kresbu. Dnes se tomu musím smát. Postupně jsem se zlepšoval v kreslení a časem jsem přešel na počítačové modely. I zde trvalo dlouho, než jsem se vypracoval. Přišel jsem na to, že na dosavadní modely a nákresy není úplně spolehnutí. A tak jsem začal hrady zkoumat osobně. Takže hezky popořádku... Jak vypadá takové zkoumání hradu?

Po složitém výstupu jsem dorazil na hrad Košťálov u Semil. Hrady většinou bohužel najdeme na kopci. Vzal jsem tužku a papír a začal kreslit. Nejprve předhráď. Že nevíte, co to je? Předhradí – neboli předhráď bylo místo před hradem, které fungovalo jako taková první brzda v případě napadení hradu. Většinou se jednalo o dřevěnou zeď s ochozem pro obránce, která ukrývala dřevěné domky. Tyto domky zajišťovaly ubytování nejen pro osádku hradu, ale i pro ty, kteří zajišťovali jídlo a chod komplexu. Na papír jsem si tehdy nakreslil předhradí lichoběžníkového tvaru a sklon kopce. Předhradí se dá poznat podle zbytků valů – to jsou takové vyvýšené hroudy po obvodu. Pak jsem se vydal do jádra.

Jádro na Košťálově je těžko přístupné a musíte se nejprve prodrat křovím, kořeny a kamením. Na vrcholku jsem našel důlek, který zřejmě zbyl po nějaké věži, a zbytky paláce. Když řeknu palác, nepředstavujte si nic velkolepého. Většinou to nebylo o moc větší než dnešní rodinný domek. Vše jsem si poctivě nakreslil na papír, včetně toho, že jsem si vyznačil zbytky zdiva.

Jeden podklad nestačí!

Po příjezdu domů jsem si sedl k počítači. Vyrovnal vedle něj tu hromadu knížek, co mám o hradech, a začal studovat. Po několika hodinách bádání jsem šel na stránku ags.cuzk.cz/dmr/, kde naleznete nejlepší výškopis České republiky, který je veřejně přístupný. Porovnal jsem své nákresy s nákresy odborníků a výškopisem a začal stavět...

Je důležité vědět, že základní rozlišení hradů na našem území by se zjednodušeně dalo roztřídit do tří skupin. Hrady tzv. bergfritové, donjonové a plášťové. Bergfrit byla válcová věž, která většinou bránila vstup do hradu. Donjon byla obdélná, hranatá věž, která nesloužila pouze k obraně, ale také jako obytný prostor. No a plášťové hrady neměly věž žádnou (když bereme v úvahu prvotní stavbu a čistě plášťový nijak kombinovaný hrad). Jednalo se o hradbu, ke které byly uvnitř přilepené stavby. Máte už teď v hlavě guláš? Špatná zpráva, já vám ještě přidám pár surovin.
Hradba totiž mohla být otevřená s ochozem (takovou najdete např. na Karlštejnu), nebo zastřešená (Loket). Pak ještě byly zdi parkánové (širší pro více obránců). A to některé hradby byly kamenné, některé na sucho stavěné, jiné dřevěné s mazanicí a vápnem. Stíháte to?

I podklady mohou být mylné...

Co by vás mohlo zajímat, je fakt, že hrady byly většinou bíle omítnuté většinou vápnem. Zbytky původní omítky jsou viditelné např. na hradu Bezděz. Asi nejnáročnějším projektem byl pro mě hrad Levín u Levínské Olešnice. Zdejší krajina totiž má jedu raritu, a sice, že na rozloze cca 4,2 km2 se nacházelo hned 5 hrádků. Vedle Levína jsme tu někde v 14. – 15. stol. mohli najít Pravín, Ždírec, Líšný a tvrz přímo v Levínské Olešnici. Proč tedy byl pro mě hrad Levín náročnější? Dosavadní nákresy hradu totiž absolutně neodpovídají realitě. I takový veliký vědec jako byl pan T. Durdík (což je pro nás hradology něco jako polobůh) se zde mýlil. Ostatní totiž na hradě kreslí 3 budovy v jádru hradu. Když se ale do jádra podíváte, zjistíte, že to je nesmysl. Nic takového by se tam totiž nevešlo. Stěží se tam nacpal palác s ochranou hrabou. Zato předhradí je zde více než znatelné. Valy se zde tyčí do výšky 4 m a v moderní době zde musel být probourán přístup, abyste se do hradu vůbec podívali. Jak jsem zmínil, tento přístup je moderní a ve středověku se jistě chodilo do hradu z jižní strany a ne tudy. Přesto spousta kreslířů zakresluje přístup právě na moderně probourané místo, což je další nesmysl. Pokusil jsem se o hmotovou rekonstrukci a myslím, že se mi docela povedla. Jistě tam mám jako amatér spousty nedostatků, ale rozhodně moje vizualizace dává lepší představu o hradu než dosavadní kresby.
Nejhorší je případ hradů, o kterých víme, že stály, ale nezachovaly se žádné patrné pozůstatky. Takovým příkladem je již zmiňovaná tvrz v Levínské Olešnici. Zde kopec, na kterém tvrz stávala, pročísla stavba tratě Liberec – Pardubice, a do toho zde nalezneme překopanou zahrádku. Osobně se domnívám, že vzhledem ke krátké životnosti tvrze se jednalo o jednodílnou, nejspíše věžovitou stavbu obehnanou příkopem a zpevněným valem, možná nižší dřevěnou hradbou. Velkou neznámou je také u Jičína stojící hrad Veliš, kterým zase někdo prohnal lom na kámen a tím zničil vše, co z hradu zbylo. Přitom se podle dobových záznamů jednalo o nedobytnou baštu, která např. odolala 4 pokusům Švédů. Jak hrad vypadal, se lze jen domnívat na základě dvou nepřesných kreseb.

Poslední, co bych vám takto napsal, je, že hrady neměly většinou více jak 10–20 mužů. Proto byly stavěny chytře, aby je i takto malý počet dokázal úspěšně bránit. Samozřejmě, když Zikmund přitáhl ke hradu ve Stříbrné Skalici se svým obrovským vojskem, neměl takto malý hrad šanci. I tak si na spoustě hradů zvláště cizí nepřátelé vylámali zuby, za nedobytné byly označeny např. také hrad Kumburk, Houska, či dokonce Karlštejn. Za husitských dob hrady rostly jak houby po dešti. Na našem území tak najdeme hrady, tvrze, hrádky, hradiště, anebo třeba oppidia. (O rozdílech si třeba povíme příště.)
Hrady navštěvuji již 3. rokem a stále jsem nebyl na úplně všech a nikdy mě to nepřestane bavit ptát se: „Kdo ví, jak vypadal zrovinka tááámhle ten hrad?“.

Dodatek: Zajímá vás podoba nějakého vašeho oblíbeného hradu? Neváhejte a napište mi.

Tvrz Levínská Olešnice, © Romulus-Caesar

Pravín, © Romulus-Caesar

Stříbrná Skalice, © Romulus-Caesar

Stajice, © Romulus-Caesar

Mini slovník:

• Předhráď / předhradí – místo před hradem, většinou obehnané valem a dřevěnou hradbou nebo palisádou, ve kterém se nacházely domy fungující jako zázemí pro jádro hradu.
• Jádro – hlavní část hradu, ve kterém se nacházel palác.
• Palác – hlavní obytný prostor hradu
• Bergfrit – válcová nebo kuželovitá věž, převážně obranná, stála většinou v blízkosti hlavní brány.
• Donjon – obraně obytná věž většinou čtyřbokého základu (tj. čtverec, obdélník – výjimečně lichoběžník)
• Plášťová hradba – silná ochranná zeď za kterou se skrývaly přilepené domky. Také mohla obíhat i jinou zeď (viz např. Perštejn) nebo chránit věž.
• Parkán – hradba se šířím ochozem, který umožňoval rychlý a snadný přesun většího počtu obránců.
• Podsebití – krytý dřevěný ochoz
• Mazanice – směs bláta a kvalitní hlíny
• Na sucho stavěná zeď – na sebe poskládané kameny bez dalšího pojidla.