Co obnáší organizace srazu?
Původně, když jsem se rozhodla dělat sraz (více se dozvíš v příštím odstavci), jsem myslela, že to bude hračka. Vymyslím program, nic těžkého a bude pohoda. Pak mi ale došlo, že tak snadné to nebude. Ano, program se vymyslí lehce - ale musí se zařídit a zkontrolovat několik zásadních věcí:
Všude, kam se chystáte jít, musí být otevřeno! Může být celkem trapas, když hlavní bod vašeho programu má zavřeno, a vy nevíte kam jít. Takže buď se kouknout na webové stránky, nebo zavolat.
Aby program účastníky bavil. Berte ohled na to, že část srazu jsou děti, část dospělí. Není teda dobré celý sraz trávit na hřišti, ani v kině na filmu pro dospělé :D.
Kam na sraze vlastně jít? Často se na srazech chodí do muzea, případně na prohlídku nějaké dominanty města, kde se sraz koná: někteří účastníci třeba jedou z větší dálky, a chtějí město poznat. Také se celou dobu není na jednom místě, sraz má víc částí.
Zjistěte všechny ceny, kolik co na srazu bude stát! Nechcete, aby někteří účastníci byli ochuzeni o část programu, protože nemají na vstupné.
Restauraci je dobré zarezervovat předem, aby pro větší skupinu měli místo.
Zjistěte si, jaké má být počasí, a případně do informací posílaných poštou připište, ať si účastníci přibalí deštníky :D

Tipy, kam na srazu jít: Srazy jsou ve větších městech, které musí mít nějakou zajímavost! Tématické muzeum? Historická nebo přírodní památka? ZOO? Vycházka historickým centrem města? Nákupní středisko? Výstava něčeho?

Ale nebojte, tak těžké to zase není :). Ačkoli, představovala jsem si to jednodušší, celkem jsem svůj sraz v Berouně zvládla.

Jak jsem organizaci zvládla já?
Nejdřív, jak jsem se k organizaci samotné dostala? Trochu netradičně. Psal se srpen 2018 a já jsem si četla Pralinkovy staré články o srazech (2000 - 2010, asi tak) a prostě mě ty staré srazy zaujaly :D. Takže jsem se zeptala, jestli bych teda nemohla organizovat, a mohla jsem. .
Takže jsem na sraz čekala asi tak třičtvrtě roku.
Pak se tedy termín srazu přibližovalo a musel se detailněji naplánovat celý program. Jednu chvíli jsem byla celkem nervózní, aby všechno klaplo a sraz vyšel. Telefonovali jsme do muzea i k medvědům, zjišťovali otevírací dobu atd. A nakonec všechno vyšlo podle plánu .
Děkuju mamce, že mi s ním pomohla, ale program jsem vymýšlela já. Tak, abych to shrnula: Nebyla to taková pohodička, jako jsem myslela, ale zároveň ne závratně těžké. Takže to asi zvládne každý, i když ne mávnutím prstu.