Alíkovina

Je to jenom klam?

vydáno  •  Kultura
O křtu singlu Sandry Bell jsem se dověděla asi s týdenním předstihem. Abych věděla do čeho jdu, tak jsem si zadala její jméno do vyhledávače. Našel spoustu odkazů a tak jsem si vybrala nejprve ukázku videoklipu. Nadšena jsem nebyla, ale milá Sandra ve mně vyvolala vtíravou otázku: „Zpívá tímto stylem i normálně naživo, nebo je to jen klam?“

Křest singlu byl zároveň oslavou 15. narozenin., © Radkaa

Videoklip singlu Ve snu budem lítat mě dokonce rozesmál. Ale což, nic se nemá odsuzovat předem, takže jsem se na křest vydala…

Chvíli mi trvalo, než jsem místo konání objevila, ale za to nemůže Sandra, nýbrž můj špatný orientační smysl. Dostala jsem nějaké propagační materiály a šla si sednout. Prostor to byl vcelku sympatický a jakési improvizované pódium s větrákem vpředu (patrně proto aby milé „zpěvulce“ – takto ji označují v jednom z rozhovorů - patřičně vlály vlasy). Po nějaké době nám pustili Sandřin videoklip s názvem Chocolate.

Vzhledem k tom, jak jsem byla „odvázaná“ z těch videoklipů na internetu, tak jsem nezískala důvod měnit názor. Ještě pořád jsem si myslela, že to není nic moc. Potom nám pustili jakýsi „Film o klipu“, který mi připomínal video z rodinné dovolené. Stále nic. Jejímu kouzlu jsem prostě nepropadla. Začetla jem se do propagačních materiálů. U některých pasáží jsem se opravdu od srdce zasmála. Celé to bylo věnováno hlavně Sandřiným fanouškům a bylo napsané jako slohová práce na téma Já, Můj úspěch a Vánoce. Vše v jednom.

Následovala menší odmlka a pak už přišla Sandra. Šla přímo okolo mě. První co mě napadlo bylo: „Kdyby tudy šla Ewa Farna, tak se po ní vrhnou.“ Sandra zatím vesele zamávala někomu, kdo seděl napravo ode mě a zašla za promítací plochu.

Po chvilce vyběhla na improvizované pódium spolu se svými dvěma tanečníky a zazpívala nějaký singl. Bohužel mi její písničky dokonale splývají. Pohybuje se jen na pár tónech, které má zvládnuté. Jakmile dozpívala, tak představila své dva tanečníky.

A to byla zásadní strategická chyba, protože milí tanečníci jsou opravdoví profesionálové (jedním z nich je finalista soutěže Česko hledá Superstar – Filip Jankovič) a celý její dosavadní výkon přebili. Škoda. Ale je pravda, že Sandra tancovala pěkně a pokud její zpěv byl na živo, tak to celé vypadalo i docela přesvědčivě.

Pak přišel křest. Trochu mě mrzelo, že Sandra měla evidentně všechno co říká předepsané. Místy se ale objevily i pasáže, které v programu nebyly. To působilo velmi přátelsky. Sandra nás vyzvala, abychom se šli najíst a náhle se objevil osvícený velký stůl plný jídla všeho druhu. Ona tam mezitím běhala a objímala všechny své známé, a že jich nebylo málo.

Abych nezapomněla! Ke konci se konala jakási dodatečná oslava Sandřiných narozenin. Filip Jankovič měl velmi hezkou řeč, Sandra sfoukla svíčky, a začala dort krájet. Mezitím se před ní utvořila řada gratulantů s dárky a kytkami a já si připadala poněkud nepatřičně. Jako bych byla na nějaké veliké oslavě narozenin někoho, koho vůbec neznám. Ale přála jsem jí to.

Patnáct je nám jenom jednou, no ne? A kdy by měla být oslava, když ne v její „velký den“, kdy křtí svůj singl. Proto jsem se rychle sbalila a zanechala Sandru gratulantům, kamarádům i rodině, kteří tam měli co dělat. Na rozdíl ode mě.

Další zajímavé články:

Autor: (8 let)