Řekl jsem si: „No počkat, z Alíka se stává chat pro všechny lidi, je to chat jako každý jiný a řeší se tu až příliš dospělácké věci. Ale je to správně?“
Myslím, že není. Alík je dětský web a je internetovým útočištěm pro děti, které často nemají kam na netu jít. Zlobíme se, že nám děti „lezou“ do našich chatů, píšeme: „Ach jo, zase nějaké děcko.“ Ale co děláme my starší? Nechodíme jim okupovat jejich stránku a neděláme si z nich svou?
Netvrdím, že bychom sem chodit neměli. Naopak. Vyskytnou se děti, které přijdou a budou si chtít povídat i třeba s někým starším. Nebo prostě s kýmkoliv. Je jedno, jestli mi je osm nebo osmnáct let. Jsem na dětském webu a měl bych to respektovat.
Jsem už dost starý na to, abych věděl, co se hodí psát a co ne. A myslím, že pokud chci psát o tématu, které je tady prostě tabu, tak můžu jít jinam. Nesnáším větu: „Tebe se to ale netýká.“ Pokud to píšete na sklo, píšete to všem na oči a týká se to všech. Pokud nechcete, aby se jich to týkalo, využijte, prosím, jiný komunikační kanál.
Štve mě i další věc. Správce stolu někoho vyhodí a hned se na něj sesypou otázky: „Proč jsi ji vyhodil?“ „Co udělala?“ „Šeptala ti něco špatného?“ Někdy se dokonce vyhozený vrátí a začne správci nadávat. Já myslím, že tohle nic neřeší. Pokud správce někoho vyhodil, měl důvod. A nebude ho bavit všem psát, jaký důvod to byl.
Zkuste se sami zamyslet, co daná osoba udělala či neudělala a ohodnoťte si v hlavě, jestli správce udělal správně. Pokud si usmyslíte, že vyhodil bezdůvodně, nadávání vám nepomůže. Obraťte se na správce Alíka, ten se podívá do logu chatu a sám posoudí, jestli vyhození vhodné bylo, či ne. Pokud jste měli pravdu a správce stolu to neměl dělat, dostane s velkou pravděpodobností pokáráno. Ale vyvolávat zbytečné hádky na chatu a tím obtěžovat ostatní se mi nezdá vhodné.
Další věc. Posmívání. Koukám na chat. Přijde nějaký člověk a píše s chybami a někdo se mu posmívá, že neprošel třetí třídou základky. Třeba neprošel, co my víme? Třeba se ještě neučil vyjmenovaná slova, no a? Tak píše s chybami, dělá, co umí. Nebo je třeba dyslektik a jinak to prostě nedokáže. Přišel si popovídat stejně jako my a ne vyslechnout si další „paní a pány učitele“ jako ve škole.
A netýká se to jen pravopisu, ale všeho. Někomu se líbí, jak zpívá Justin Bieber. Někdo zase miluje růžovou až za hrob. Jiný rád poslouchá Evu a Vaška, někdo rád kouká na pohádky od Disneyho, i když je mu patnáct a napsal si to na vizitku. No a? Každý jsme jiný, každý máme jiný vkus.
Je třeba se za to posmívat? Ne. Je to zbytečné.
Nakonec opět mluvím k lidem, kteří porušují pravidla. Přijdete si hustí, že je porušujete? „Koukej, já napsal včera sprosté slovo a stále tady jsem, to jsem na toho Alíka vyzrál, co?“ Nejste hustí, vážně ne. Naopak si troufám tvrdit, že to vypovídá o vašem charakteru přesně opačnou věc – že jste hloupí a baví vás ničit práci ostatních, kteří se snaží, aby prostředí Alíka bylo milé a příjemné, bez nadávek, bez posmívání, bez spamování, bez věcí, které dobrou atmosféru narušují.
Než kliknete na klubovnu, zamyslete se nad tímto článkem. Co je vhodné, a co ne. Jestli chceme, aby děti měly kde psát nebo ne. Jestli chceme být slušní nebo ne. Jestli chceme být dobrými lidmi. Až pak na klubovnu klikněte a chovejte se tak, jak uznáte za vhodné. A já budu věřit, že jste vše pochopili a rozhodli se správně.
Děkuji.