Ahoj. Jmenuji se Martina Kuncová. Je mi 10 let a bydlím v městě které se jmenuje Vyškov. Mám sestru Moniku. Naši rodiče jsou rozvedeni tak bydlíme jenom s mámou a táta si nás občas vezme na víkend. S mamkou jsme se odstěhovali,ale trvalé bydliště máme u taťky. Jednou nám maminčin kamarád, poslal k vánocům DVD s názvem PROČ BYCHOM SE NETOPILI. My jsme si to pořád dokola pouštěli. Tak mamka s tím kamarádem (Tomášem) domluvila vodu. Bude to o prázdninách a mi se na tu vodu strašně těšíme. Máme odjet 18.8.2012,ale ten den má slavit moje nejlepší kamarádka desáté narozeniny. Už jsme na vodu nakoupily spoustu věcí např. (stan, loďák, pronajaly jsme si lodě a pádla...). Na táboře už jsem poprvé pádlovala a celkem mi to šlo,ale bylo to těžké. Na zahradě jsme si ten stan postavily. Byl doopravdy mnohem větší, než jsme si myslely. V návodu bylo napsáno, že se tam vejdou 3-4 Češi ale, jenom 2 Slováci. Je vidět, že jsou Češi velice skladní (vejdou se skoro všude) . Ve stanu trávíme mnoho času. Mamka pracuje od osmi průměrně do čtyř odpoledne 20km od nás. Takže se doma stráááášně nudíme. Chodíme od počítače k televizi a opačně. Sem tam na nás z druhého patra vlítne babička. Prý že tu máme strašný nepořádek, díváme se pořád jen na televizi nebo do počítače, že vůbec neuklízíme... Na to my si v duchu pomyslíme: ,,Babi, jsou přece prázdniny! Člověk si má odpočinout a ne pořád jenom pracovat. Hlavně děti by měly nabrat síly do nového školního roku. A navíc se občas díváme i na dokumenty (to spíž moje sestra. Dívá se na evoluci a nepohrdne ani dokumenty o planetě, o zvířatech a o osobnostech jakou byl třeba Alexandr Veliký...) a na počítači nehrajeme jen hry.'' A teď hurá na vodu Jen škoda že nemůžu na narozeniny mé nejlepší kamarádky Lenky.