Jednou jsem nešla do školy, protože jsem šla na alergologii kvůli astmatu. Když jsem pak druhý den šla do školy, poprosila jsem "kamarádku", zda mi půjčí sešit Geometrie.

Zničehonic mi odpověděla: "Královnička potřebuje sešit Geometrie." A tím to začalo. Nikdo se se mnou nebavil. Až na jednu dobrou kamarádku, která stála při mně a bránila mě.

To, že se se mnou nikdo nebude bavit, vymyslela taková třídní rozkazovatelka. Bylo mi hrozně. Přišla jsem domů a chvíli uvažovala a myslela na nejhorší, nechtělo se mi být, neuměla jsem si představit, že byvh znovu měla vejít do třídy.

Nakonec jsem se rozhodla svěřit mamce. Neváhala a zavolala domů rodičům třídní "rozkazovačky". Samozřejmě, že dělala, jako že se nic nestalo. Jenže buď dostala strach nebo rozum, každopádně druhý den se mi omluvila a ostatní holky taky.

Stejně už se s nimi nikdy nebudu bavit jako dřív. Ukázaly mi, že nejsou mé skutečné, dobré kamarádky.