Koníčky, záliby – to je jedno a totéž. Každý má něco, co ho baví. Dneska si něco málo povíme o jedné mojí velké zálibě, kterou je četba. Obvykle to bývá záliba hlavně dospělých, nicméně se najde i pár děti a dospívající mládeže, která se v čtení knih vyžívá. Už roky nám třeba ve škole říkají, že děti nečtou. Bohužel je to pravda. Dneska jsou moderní technologie a dítě raději zasedne k počítači či tabletu než by si mělo vzít knížku a číst. To je ale chyba. Knihy patřily k lidem už za dob Boženy Němcové. Ta byla jedna z prvních autorů pohádek.
Navíc žena, to nebylo zrovna zvykem na tu dobu. Podle jejích pohádek se točily i ty televizní, potažmo filmové. Například Princ a Večernice či Tři oříšky pro Popelku – slavné pohádky, jejichž předlohy byly právě ty knižní od Boženy Němcové. Samozřejmě i mnoho dalších pohádek napsala tato žena těžce zkoušená osudem. Dnes se pro dětského čtenáře píšou i moderní pohádky s prvky fantasy. Například němečtí autoři jsou dnes velmi oblíbení mezi dětmi a dospívajícími čtenáři. Pak je tu skupina, která miluje zvířata a čte o nich všechno, co vyjde. Zvířata a hlavně tedy pejsci jsou často hrdinové knih.
Tyto typy knih také bývají jedny z nejpopulárnějších hned za pohádkami. A nyní si některé děti řeknou, proč bychom měly číst. A já se ptám – proč ne? Jestli to náhodou někdo neví, tak kniha nebo tedy čtení je vynikající na nervy. Může se stát, že někoho například trápí stres ze školy a čtení knížek dokáže člověka velmi uklidnit. Je to i dokázané. Když člověk čte, tak kniha ho okamžitě přenese do děje, jakoby čtenář byl přímo u toho. To v případě, když je to opravdu dobrá kniha. Kdo čte od dětství, má velkou výhodu, že se mu rozšiřuje slovní zásoba a navíc, čím víc knih člověk přečte, tím bývá moudřejší.
A to není zrovna málo. Dneska je také móda tzv. poslouchat knihy, v překladu se jedná o audioknihy, nicméně tahle forma má spíše více odpůrců než příznivců. Pro toho, kdo má rád prostě knížky tzv. do ruky, není či spíše neexistuje jiná možnost než knížku prostě držet v rukou. Já to neodsuzuju, ale ani to nemám ráda, tedy audioknihy nemám zrovna v lásce, jelikož jsem jich pár vyzkoušela a prostě mě to nebaví, nicméně nikomu nevnucuju ani jednu formu. Každý ať si dělá, co sám uzná za vhodné. Já sama za sebe říkám, že bez knih by byl život velmi smutný a ochuzený.
