Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Jednostranná láska se šťastným koncem

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Vztahy
    Zamilovala jsem se, ale nic z toho nebylo.

    Láska na celý život díky žvýkačce. Dojemná reklama, © Láska na celý život díky žvýkačce. Dojemná reklama

    Dlouho jsem hledala někoho, s kým bych si rozuměla. Hledala jsem všude možně, ale nic. Nakonec jsem se rozhodla toho nechat a řekla jsem si, že jestli někoho potkat mám, tak se to stane. Jestli nemám, tak prostě budu muset čekat dál. Ani ne týden nato se ten někdo objevil.

    Přidal si mě na Facebooku a začali jsme si nejdřív jen tak psát. Zjistila jsem, že ačkoliv je o hodně let starší než já, máme toho opravdu hodně společného. Ještě jsem netušila jak vypadá a popravdě mi to bylo jedno. Skvěle se mi s ním psalo a vždycky mě dokázal rozesmát. Jednou jsme si spolu domluvili schůzku. Byli jsme každý z jiného města a tak jsme se dohodli, že se sejdeme někde napůl cesty. Jako poznávací znamení jsme si dali, že budeme mít čelenku s psíma ouškama. Když jsem čekala na smluveném místě, ani jsem nevěděla koho čekat.

    Najednou se ale za mnou ozvalo sladké: „Ahoj“ Když jsem se otočila, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Přede mou se objevilo něco naprosto roztomilého. On! Byl o něco vyšší než já a byl hubený. Jeho oči byly tmavé a delší vlasy, co měl až po ramena, hrály všemi odstíny hnědé, které snad existují.

    Dobu mi trvalo, než jsem byla schopna něco říct. Zašli jsme spolu do kavárny a povídali jsme si. Byl stejný jako na Facebooku, i když trochu stydlivější. Já mu ale visela na každém slově. Říkala jsem si, tak to je tedy on, moje spřízněná duše, jenže jsem se spletla.

    Byli jsme spolu celý den a zažili jsme spoustu zábavy. Večer, když jsme se měli rozloučit, jsem ho chtěla políbit na cestu, jenže on se ode mě odtáhl. Ptala jsem se ho, co se děje a on mi řekl tu větu, kterou si budu pamatovat navždycky: „Víš.. já jsem.. ehm... na kluky...,“ řekl to a sklopil hlavu k zemi, jako by čekal, že na něj začnu křičet, nadávat mu, nebo že vztekle odejdu.

    Jenže to jsem neudělala. Na chvíli mě to zarazilo, ale pak jsem mu zvedla hlavu, aby se na mě podíval. „To je v pořádku,“ usmála jsem se na něj a on vypadal naprosto zmateně. Takovou reakci nejspíš nečekal. Ještě chvíli jsme spolu byli a vysvětlili si, co bylo potřeba. Já se na něj nedokázala zlobit, prostě to nešlo.

    Hlavní bylo, že spolu zůstaneme přátelé. Rok na to si můj vysněný našel přítele a já si zamilovala oba dva. I když k jednomu z nich jsem přeci jen cítila trochu víc než jen přátelství, ale co se dá dělat? Tak už to prostě chodí. Jsem ráda, že jsme alespoň přátelé a nikdy bych to nezměnila.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 9. ledna 2016 ve 13:19.
    a_u v něm napsala:

    Jé, to je strašně hezkej článek... :) Já pořád říkám, že gayové jsou úplně normální :)

    Příspěvek z 6. ledna 2016 ve 14:00.
    -BlackGirl- v něm napsal:

    palec nahuru

    Boží článek 24
    Jinak to Jednostrannou lásku znám taky...

    Příspěvek z 5. ledna 2016 v 16:13.
    SHINeeGirl v něm napsala:

    Reakce na TerkaXP:

    Souhlasím, je docela škoda že ostatní nechápou že to jsou taky jen lidi :/
    A jsem moc ráda že se ti to líbilo :3