Alíkovina

Již je tomu sto let, kdy vznikla Československá republika

vydáno  •  Historie

Dnes slaví Česká a potažmo i Slovenská republika stoleté výročí od svého založení, bylo by tedy vhodné připomenout okolnosti, které vedly k samotnému vzniku první Československé republiky 28. října 1918.

První republika, © Z časopisu 100+1 zahraniční zajímavosti.

Již během první světové války se postupně ukázalo, že další soužití Čechů v Habsburské monarchii již není reálné a bylo tedy nutné začít řešit, co s tímto problémem lze udělat. Od druhé poloviny 19. století, Češi chtěli po Habsburské monarchii autonomii, která jim nikdy nebyla udělena, zpočátku tento nezájem ze strany monarchie nebyl pro Čechy tak velkou překážkou, problémem to začalo být až v době, kdy Češi byli zataženi do první světové války. České země neměly o válku příliš velký zájem, neboť se mnoha Čechům příčilo válčit proti Rusku, které v té době bylo vnímáno jako „slovanský bratr“, a zároveň většina Čechů ani nechápala, proč mají válčit, a hlavě za koho? Proč válčit za Rakousko, které nám tolika let upírá autonomii a jiná práva? Dalším nesporným problémem bylo, že za první světové války začalo zatýkání politických odpůrců a byla zavedena tvrdá cenzura. Mezi zatčenými bylo i mnoho českých představitelů, což podkopalo důvěru národa v Habsburskou monarchii. Během první světové války i mnoho českých vojáků dezertovalo a přešlo na stranu zemí, které válčily proti Rakousku. Tento čin se na konci války ukázal jako velmi výhodný, neboť vítězné země stavěly nově vzniklou republiku na jejich stranu.

První větší kroky k vytvoření nové republiky se začaly odehrávat již v létě roku 1918. Francie uznala Národní radu vedenou Tomášem Garrigueem Masarykem a Edvardem Benešem za budoucí československou vládu. V říjnu stejného roku pak T. G. Masaryk v USA zveřejnil tzv. Washingtonskou deklaraci, která definovala budoucí republiku jako stát, který bude postavený na demokratických základech. Americký prezident Wilson tuto deklaraci přijal a dal najevo, že s vytvořením republiky počítá. Problémem ještě bylo, že Národní výbor nebyl zajedno s českými politiky, kteří zůstali v Čechách. Část českých politiků věřila totiž slibům Karla I. (nástupce Franze Josefa), že se z Habsburské monarchie stane spolkový stát a České země dostanou autonomii. Svou částečnou věrnost monarchii vyjádřili v tzv. Tříkrálové deklaraci, která vyšla 6. ledna 1918. Poslanci v ní vyjádřili věrnost trůnu, pokud projdou důležité správní reformy, tedy takové, že Češi musí dostat autonomii. Na druhé straně část české veřejnosti na jaře roku 1918 podepsala v Obecním domě tzv. Národní přísahu, ve které požadovali odtržení od monarchie a vytvoření samotné republiky. Tento problém byl vyřešen v Ženevě 28. října 1918. Národní výbor i čeští politici se dohodli na tom, že bude vyhlášená nová republika. Ve hře bylo, že by mohlo vzniknout i samostatné České království. Toto si však nepřál T. G. Masaryk, neboť byl nepřítelem monarchismu.

Představitelé nově vznikající republiky si ale uvědomovali i to, že nově vzniklou republiku nebude těžké vyhlásit, ale spíše udržet. Nesmělo dojít k žádnému krveprolití, bylo nutné zajistit zásobování, vytvořit nový státní aparát a do budoucna i měnovou reformu. Prvním krokem bylo vytvoření nových struktur zásobování, především potravinami. Za tímto účelem byla vytvořena tzv. Zemská hospodářská rada, kterou vedl Antonín Švehla.

Na tyto kroky navazovalo 28. října odpoledne vyhlášení Československé republiky. Večer zasedla nová vláda, nazývána Národní výbor, a vydala svůj první zákon „Zákon o zřízení samostatného Československého státu“. V zákoně je známá formulace „Lide Československý, tvůj odvěký sen se stal skutečností.“ Nový zákon podepsali Antonín Švehla, Alois Rašín – budoucí ministr financí, Jan Stříbrný, František Soukup, Vavro Šrobár. Těmto mužům se později začne říkat tzv. muži 28. října, neboť měli největší podíl na nově vydaném zákonu o vyhlášení republiky.

Vyhlašování republiky probíhalo klidně, všude hrála hudba, tančilo se. Byly sundávány symboly monarchie. Vyhlášení republiky se obešlo i bez násilí proti židům, což v té době bylo něco neobvyklého, v mnoha jiných zemích tomu bylo naopak. Jediné místo, kde došlo k problému, bylo na policejním ředitelství v Praze, které kladlo odpor. Odpor byl však o den později, tedy 29. října, zlomen.

Vytváření nové republiky však pokračovalo 30. října. V tu dobu se jednání přesunula na Slovensko. Slovensko do té doby nikdy nebylo samostatným státem, neboť bylo součástí Uher. Slováci 30. října podepsali tzv. Martinskou deklaraci, ve které stálo, že slovenský národ má právo na sebeurčení a rozhodl se připojit k Československé republice. Největší podíl na vzniku Martinské deklarace měl Matúš Dula.

V listopadu roku 1918 byl ustaven prozatímní parlament, prvním prezidentem byl zvolen T. G. Masaryk a prvním premiérem Karel Kramář. Nová vláda musela však tvrdě bojovat o uhájení samostatnosti, protože došlo k několika menším vojenským konfliktům s Polskem a Maďarskem. Oba tyto státy si nárokovaly část území Československa, problém však byl brzy vyřešen a byly utvořeny pevné hranice, které oba státy respektovaly.

Československo mezi mety 1928 - 1938, © Panonian

Po nástupu T. G. Masaryka do prezidentského úřadu bylo vytvořeno několik důležitých kroků k úplnému odloučení od Habsburské monarchie. Bylo nutné zastavit inflaci, vytvořit českou měnu, pozvednout hospodářství a postarat se o raněné z první světové války. Se všemi těmito problémy si nově vzniklý stát však dokázal poradit.

Československá koruna, © Peter Zelizňák


Na závěr bylo nutné vytvořit ještě novou ústavu, která byla schválená až v roce 1920. Ústava vytvořila dvoukomorový parlament, oddělila moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Byla zajištěna svoboda náboženství, občanská práva a mnoho dalšího. Problémem se však ukázalo, že idea Československého státu stála na tzv. československém národě. Ostatní národy byly menšiny a tato banalita se pak ukázala jako ohromný problém ve 30. letech, neboť například Němců bylo ve státě daleko více než Slováků. Tento problém do tohoto článku však nepatří, jen je nutné ukázat na to, že nově vzniklý stát si při svém počátku zadělal na velké problémy do budoucích let...

Státní znak, © Hynek Moravec

Na youtube je mnoho videí k vzniku republiky, zde je malý výběr.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (10)

Příspěvek z 28. října ve 20:14.
majdula2000 v něm napsala:

Ten článek je totiž z loňského roku.;-)

Příspěvek z 28. října ve 20:07.
circi v něm napsala:

Pěkný článek.:-)$>
Ale už to je 101 let.:-)

Příspěvek z 27. října ve 21:54.
Colossus v něm napsal:

-MM-: Dovolím si citovat moji učebnici - moodle: Vedle „čs. národa", který tvořili Češi (6 850 000 - 51 %) a Slováci (1 900 000 - 14,5%), žili totiž na našem území ještě Němci (3 100 000 - 23 %), Maďaři (745 000 - 6 %), Rusíni, Ukrajinci, Rusové (460 000), Židé (180 000), Poláci (75000) a další etnika.
Stačí to, nebo si mám dát tu práci a najít zdroj?:-)