Alíkovina

Jsi sám sebou nebo chceš být jako ostatní?

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Taky to řešíte? Jak kdo vypadá? Co nosí? Jak mluví? Jak se chová? Chápu, každý je jiný, ale řídit se tím, co dělají všichni ostatní, mi nepřijde zrovna správné.

Vrstvení, výrazné potisky na tričkách a červené kalhoty, F&F, © archiv firmy

Já mám ráda pohodové, slušné a vcelku normální lidi. Jenže takových se moc nenajde. Raději budu bláznivá holka v teplácích než namyšlená holka v minisukni, kterou neuvidíte nikde jinde než v obchodu s oblečením.

A myslím, že děti jsou takhle čím dál tím horší. Dělají si, co chtějí, jsou víc sprosté a závislé na elektronice. Nebudu tady nikoho pomlouvat a přiznám se, že já také nejsem zrovna andílek. Ale zase za každou slabikou neřeknu „vole“, nebo si na každém kroku nepročísnu patku rukou. A to je právě podle někoho dnes „in“.

Já to moc nechápu. A většinou jsou to kluci. Někteří dělají sprosťárny, jen aby ukázali, že jsou ještě horší. Naštěstí jsou někteří kluci přesně jejich opak. Milá tvář, milý hlas a chovají se celkem slušně.

A jsou to i holky. Některé holky musí vstávat v 6:00, aby si stihly dát masku a pořádně se namalovat a obléct. Některé holky zase raději řeší, jestli si něco nezapomněly a vzhled není jejich ranní rutinou.

Já se snažím být sama sebou. Povím vám, je to těžké. Jen těžce se vyhnete věcem, které jsou „in“. Bez nich jste prostě nula. Alespoň si to myslí ostatní. Ostatní, co ani nevědí, kdo jsou. Chovají se pak všichni úplně stejně. Vole sem, vole tam... Už mě to nebaví poslouchat.

Šikana je něco podobného. (Ne)máte to, co ostatní, nejste „in“ nebo nezapadáte do party a už jste obětí šikany. Je to prostě strašné.

Být sám sebou je podle mě něco úžasného. Já se být sama sebou snažím. Každý si může myslet, co jen chce. Hlavní je, že znám sama sebe. Vím, kdo jsem a nebudu potřebovat ty fintičky a pastičky. Stačí se podívat sám/ sama do srdce, jestli tam sebe vidím.

A mluvit od srdce. Neříkat to, co říkají ostatní. Oblékat se podle sebe tak, jak ti to vyhovuje.

Pokud chceš být doživotně „in“, povím ti, že nikdy nenajdeš sám sebe.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (6)

Příspěvek z 9. května 2015 v 10:52.
Leola v něm napsala:

Ano, to je pravda...

Ale v tomhle případě to takové holky nebyly. I já se snažím vypadat dobře, ale ne to přehnat.

Příspěvek z 23. března 2015 ve 21:59.
krazyrayray v něm napsala:

částečný souhlas

z většiny souhlasím,
děcka se dnes snaží být co nejvíc "cool" to znamená mluvit co nejvíc sprostě, mít všechno na co si ukážu...chudáci děti...když jdu do školy a vidím jak mluví druháci, opravdu pomalu abych si brala slovník sprostých slov, a ta radost když přijdou s nějakým novým slovem, a připadají si pak děsně dospěle...achjo je mi jich fakt hodně líto...
Ale zase si myslím, že existují holky, co se prostě chtějí "trochu víc líbit", starají se o to jak vypadají, možná i trochu víc než normálně, ale můžou být dost fajn, taky mám pár takových kámošek444

Příspěvek z 13. března 2015 v 19:48.
ginny_w v něm napsala:

Souhlas!

I u nás ve třídě to tak často funguje (bohužel).
Já a moje se často chováme jak totální magoři, protože se tak prostě cítíme. Když na to mám náladu, tak na půl tancuju po chodbách, jenom protože se mi chce.
Hraju na housle a chodím do školního orchestru. Občas i při tý hře na housle napůl tancuju a držím se mota - Hraj a tanči jako by to nikdo neviděl. Upřímně řečeno, ani já nejsem andílek. Při orchestru s kámoškou (taktéž houslistkou) pořádáme smyčcový bitky........
Mám pocit, že můžu být na naší škole, protože i přes to, že jsem sama sebou mám kamarádky celá moje škola je napůl šílená (a to jsem, pěkně prosím, na Církevním Gymnáziu).Když jsme schopni před orchestrem strávit 5 minut vyluzováním co nejdivnějších zvuků na naše nástroje(zkuste si to s klarinetem)........
Ale i přes to, ve třídě máme holku, která se prostě fintí a chová panovačně i přes to má víc kamarádů než my ostatní.
Takový je život........ Bohužel.