Adee, rád si ho přečtu... Moc se těším ;)

Teď sem napsala článek na stejné téma

Nádherný článek. Já si také čtu při cestě do školy a ze školy. Ve školním řádě je napsané, že nemůžeme používat mobil, ale o knížkách se tam nic nepíše. Asi si začnu číst i o hodinách, nejen o přestávkách.

Bápa: jj, Deník malého poseroutky je super kniha!

Pěkný článek, v dětství jsem se také od foglarovek nemohl odtrhnout.

Já mám teda ráda spíše jiný druh knih než jsou ve článku...
Radši mám knížky s dějem, který se může stát doopravdy např. Deník malého poseroutky či Deník mimoňky
Nebo mám také ráda dětské detektivky. Mezi mé oblíbence patří hlavně Záhada Maltézských hodin ale také mnoho dalších.

Matisek005: jj to je krasna série... v tabletu mam všechny... jo a hlavně nepropadej panice..

Moooc děkuji... jsem rad, ze vás tolik čte

kravičkazvesničky: přesně, postavy si představuju po svém a pak pak někdo kdo to v životě nečetl natočí film..na facku..

Moc pěkný článek, taky moc ráda čtu

Mám mnohem radši knihy než filmy, protože v knize je jen text (maximálně pár obrázků) a podle toho textu mám svůj příběh, všechna moje fantazie se spojí a v tu chvíli jsem ve svým světě. Opravdu často nevnímám nikoho v okolí, protože se od knížky nemůžu odtrhnout. Pokud ovšem musím číst povinnou četbu tak vůbec, často to ani nestihnu přečíst do toho určeného datumu, protože když musím, tak mě to nebaví. Článek je moc hezky napsanej.

Ráda ctu

Právě čtu Stopařova průvodce galaxií. Je to geniální kniha.

Zrovna čtu knihu Bella a Sebastian.

Knihy jsou můj život. Jsou tak překrásné.

Knihy miluju, mám to po mámě, už jako malá jsem brouzdala dospěláckým oddělením a knihovnice mě znají dodnes. Kdybych měla vypsat co všechno čtu, nevypsala bych všechno, a to by byla škoda takže se do toho pouštět asi úplně nebudu.

Já jsem si našel, - i přes snahu otce, který tu snahu sám ničil - až před dvěma třema roky. Bylo to čistou náhodou ale šlo o knihu Dietlovi oči. Děj se točil okolo průzkumné německé jednotky na dálném severu. Později jsem dostal od matčina přítele dvě knihy z herní série, která mne chytla za srdce v raném dětství. Resident Evil, ano šlo o a pořád jde o sérii +18, ale já ji hrál od svývh tří let. No, to jsem hodně odbočil. Dostal jsem z této série 2 první knihy a dostával jsem další a další, i když se u dávno jedná podle otce o brak a to, že podle něj pohrdám Robinsonem (což není pravda, jen se těžko čte) a dávám přednost odpadu. Později jsem narazil na pana Glukhovskyho, jeho knihy čtu doteď to je ale asi vše co čtu.