Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kácení stromu

    vydáno  •  Volný čas venku · Čtenáři píší Alíkoviny
    Vše začalo samčí a samičí buňkou, která splynula v zygotu. Postupně se z malé, nenápadné třešně klubal strom, výšky asi 6 metrů, který všem dá ochutnat sladké červené plody, po kterých touží nejen děti ale i dospělí.

    Ilustrační foto., © AP

    Třešeň ptačí

    Dlouhá desetiletí, možná i staletí, tu lidé sbírali tyto červené plody, ptáci hnízdili v korunách, lýkožrouti svačili pod kůrou, veverky tu měli zásoby jídla, mechy a lišejníky porůstali kmen. Třešeň žila se všemi v symbióze u silnice a přežívala dennodenní smog z aut. Avšak jen do té doby, než začala trouchnivět. Zvířatům a jiným organismům to bylo jedno, a člověk o tom zatím nevěděl, protože strom začal trouchnivět zevnitř a venku nebylo nic poznat.

    Jednoho dne tam ovšem „starostliví“ lidé přišli ořezat větve, aby se strom nerozlomil nebo mu větve nepadaly na silnici. Když zjistili, že strom je dutý, musel okamžitě pryč. Dá se říci, že ti lidé prakticky vyhlásili poplach, aby se okamžitě skácel. Prý by ohrožoval vozidla a chodce. Ubohá třešeň tedy byla okamžitě skácena a spolu s ní byli vyhnány i organismy na ní žijící. V této době po ní zůstal jen kmen, uprostřed dutý a její mohutné kořeny pod zemí.

    Toto pokácení třešně nemělo jen dobré, ani jen špatné stránky. Zkusme si nějaké říci:

    • Dobré
      Strom nespadne na silnici, neohrozí zdraví ani životy kolemjdoucích.
    • Špatné
      Již nebudou sladké červené plody, vyhnali se ptáci a organismy žijící na stromě, zemi se odebralo přírodní hnojivo.

    Proč začalo dřevo tlít?

    Třešeň se nachází (nacházela) v umělém ekosystému u silnice. Vliv na její tlení, měl zřejmě smog z aut, lišejníky, plísně a houby rostoucí na ní a také pejsci, kteří ji měli jako pisoár. Dá se poznat, co je to za strom, jak vypadá? Ano. Jediné, co se nedá poznat, je jak dlouho tu stála podle letokruhů, protože je strom vyhnilý zevnitř. Barva dřeva závisí na ztrouchnivění, vprostřed (kde je největší) je dřevo tmavě hnědé až černé. Postupně barva ustupuje.

    Na dřevě bylo:

    • housenka Běláska zelného
    • Bělomech sivý
    • lišejníky
    • houby
    • škvoři

    Proč je vlastně tlející dřevo důležité?

    Téměř nikde se nenechává ležet tlející dřevo ani části stromů, určených k zetlení. To má za důsledek úbytek živin, pokračující okyselování a degradace půdy, též dramatický úbytek důležitých biotopů pro řadu rostlin, živočichů i hub.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (2)

    Příspěvek z 25. prosince 2016 v 0:17.
    Kozesinka v něm napsala:

    Na druhou stranu...

    Stromy v lesích uhnívají neustále, lišejníky jsou významným bioindikátorem a nacházejí se na zdravém dřevě. Zrovna třešně jsou na parazity a hnilobu náchylné. Je samozřejmé, že pokud hrozí, že řítící se ztrouchnivelý kmen způsobí smrt člověka, musí se odstranit dřív, než k tomu dojde. Dřevo se pak někam odveze a svoje živiny předá půdě tam. Ptáci přehnízdí někam jinam, třeba dokonce na strom, u kterého nebude hrozit, že z něj hnízdo příští léto spadne. Úbytek dřevních parazitů není pro ekosystém velký problém, snad právě naopak.
    Ekologií se zabývám už celkem dlouho a myslím, že tebou popsaný případ není problémem... Snad jen zajímavou perspektivou. Což je dobře. Ale daly by se tak řešit důležitější věci.

    Příspěvek z 23. prosince 2016 ve 21:33.
    krtekph v něm napsal:

    Správný článek

    To všechno je samozřejmě pravda a jsem moc rád, že někdo takto uvažuje a tyto souvislosti chápe. Člověk se chová k přírodě hrozně a doplatí na to.