Alíkovina

Kalendář - co bychom si bez něj počali?

vydáno  •  Vyrábíme
Já mám nejraději ty stolní, protože jsou přehledné a většinou hezky graficky zpracované. Někdo si dokonce dělá kalendáře vlastní. Málokdo ale ví, jak kalendář vznikl, kdo ho vymyslel, kdo proslavil a jak se v průběhu let vyvíjel.

Kalendář. Ilustrační foto., © Profimedia.cz

Moderní kalendář, který dnes používáme, poprvé spatřil světlo světa roku 1582, když ho vyhlásil bulou papež Řehoř XIII. Tento kalendář, který se podle něj nazývá gregoriánský, považuje za začátek i konec dne půlnoc a počátkem roku je v něm 1. leden, který nastává 10 dní po zimním slunovratu.

Jako počátek letopočtu se u gregoriánského kalendáře považuje narození Ježíše Krista. Existují ale i jiné kalendáře - některé již zapomenuté dnešní civilizací, některé ještě používané.

Egyptský kalendář, který patří mezi nejstarší kalendáře, byl velmi podobný dnešnímu a stal se předchůdcem juliánského kalendáře, který zavedl v Římě Gaius Julius Caesar. Tento kalendář si byl s dnešním gregoriánským velmi podobný, až na malé detaily, kvůli kterým byl upraven na gregoriánský.

Codex Cospi - detail aztéckého věšteckého kalendáře.

Úplně jinak vypadá islámský kalendář, který je pouze lunární (řídí se Měsícem), nemá přestupné měsíce a byl zaveden chalífou Umarem. Letopočet začíná rokem 622, kdy došlo k události zvané hidžra - odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny.

Existují i další kalendáře - židovský, liturgický, nebo třeba řecký či mayský.

Jak kalendář funguje?

Kalendář slouží k orientaci a rozvržení roku. Stanovuje:

Počátek a konec dne
Rozdělování roku na menší díly
Počátky a konce roku
Začátky letopočtů  

Stejně jako lidé, mají i kalendáře různé typy. Za nejstarší kalendář je považován lunární, který je založený na fázích Měsíce. Hlavní výhodou tohoto kalendáře je, že Měsíc a jeho fáze jsou většinou velmi dobře vidět.  

Lunární den začíná obvykle večer, avšak i v lunárním kalendáři se vyskytly přestupné měsíce, aby nedošlo k přílišnému rozdílu s roční dobou. Kdyby se přestupné měsíce nevkládaly, dopadlo by to jako u islámského kalendáře, který se každých 32 let o rok "předběhne".

vyrob si svůj  kalendář!

Další zajímavosti o kalendářích a jejich historii najdete ve Wikipeidi pod heslem kalendář. Díky webu kalendar.beda.cz si dokonce můžete vyrobit vlastní kalendář, do kterého je možné vložit fotku či domalovat obrázek. Takový kalendář můžete připravit i jako originální dárek. Na webu kalendar.beda.cz nechybí ani odpovědi na nejčastější dotazy kolem kalendářů.

Vyspělejší a hlavně mladší je solární kalendář, kde tvoří základ tropický rok - doba oběhu Země kolem Slunce (365,25 dne). V tomto kalendáři se pomocí rovnodennosti a slunovratů rok rozděluje na čtyři roční období. Den začínal za úsvitu a jednou za čtyři roky se přidal přestupný den.

Využívat však čistě tohoto kalendáře není praktické a tak vznikl smíšený lunisolární kalendář, jehož základem jsou měsíce, které mají pramálo společného se skutečným oběhem Měsíce. Tento kalendář využívá většina civilizací.

Jak zjistíme přestupný rok?

Když Velikonoce ťukají na dveře, holky zjišťují, jestli je přestupný rok a ony budou moci jít vypráskat kluky. Ale pamatovat si, kdy že byl ten přestupný rok, dá práci.

Přitom na to stačí jednoduchá finta! Přestupný rok je vždy, když je poslední dvojčíslí letopočtu dělitelné 4. Pokud se poslední dvojčíslí rovná nule, zkuste vydělit 4 celé číslo. Hned budete vědět, zda letošní rok je nebo není přestupný.

Tak vidíte. I tak obyčejná věc, jako je kalendář, má tak bohatou historii. Celý svět je jako jedno obrovské muzeum. Stačí se rozhlédnout, vybrat si jedno oddělení, zajímavost nebo třeba jen obyčejnou věc a začít se o ni zajímat.

Já bych vám doporučila časopis 21. století Junior, ze kterého jsem čerpala informace a který už odebírám druhý rok. Moc se mi líbí a také si tam každý najde, co má rád.

Svátky v roce 2010

1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok – pátek
5. dubna – Velikonoční pondělí
1. května – Svátek práce – sobota
8. května – Den vítězství – sobota
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje – pondělí
6. července
– Den upálení mistra Jana Husa – úterý
28. září
– Den české státnosti – úterý
28. října
– Den vzniku samostatného československého státu – čtvrtek
17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii – středa
24. prosince
– Štědrý den – pátek
25. prosince
– 1. svátek vánoční – sobota
26. prosince – 2. svátek vánoční – neděle

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 16. ledna 2010 v 16:51.
Luciš1 v něm napsal:

přestupné roky

My čteme taky ten časák 21. stol. a učitelka nám říká jinečí, lehčí způsob. Přestopný rok byl v roce 2000. Proto stačí si to odpočítat např. 2000, 2004, 2008, 2012, 2016, 2020. Není tohle jinačí způsob a hlavně lehčí?

Příspěvek z 15. ledna 2010 v 19:48.
Michael73 v něm napsal:

Kalendář

Prosím vás jak to mám taky vyrobit kalendář?

Příspěvek z 9. ledna 2010 ve 14:20.
Embri v něm napsal:

Já 21, století Juniora odebírám už asi rok, chtěla bych předplatné, ale ukradli by nám ho ze schránky, jako když si časopis předplatila má ségra.