Perokresba i kaligrafie jsou nádherným uměním. Ručně psané pozvánky jsou dnes vzácné a o to hodnotnější. Špatná zpráva je, že i nadaný člověk, který by chtěl být umělcem písma a pera, musí cvičit. Vyplatí se to však. Psát si své tajné poznámky nebo tajemství nejen tajným, ale ještě umělecky vyvedeným písmem vytvoří dílo, které se ani po letech snadno neokouká.

K čemu se vlastně kaligrafie hodí? Trénuje jemnou motoriku rukou a preciznost, protože inkoust se z papíru už smazat stoprocentně takřka nedá. Dává psanému písmu opravdový umělecký punc, zvláště když je více propracovaná. Také učí trpělivosti, protože to prostě tak rychle psát nejde. Mezi zajímavá kaligrafická písma patří například gothic, ornamentální písma nebo fantasy písmo Tengwar – elfské runy, jak je vytvořil profesor Tolkien.

Pokud vás nápad s kaligrafií zaujal dost na to, abyste to zkusili, musíte si nejdříve obstarat pár věcí. Tou první je kaligrafické pero. Těch je více druhů dle technologie, jakou využívají. Neexistuje lepší nebo horší, záleží na člověku a jeho potřebách.

hroty

Namáčecí pero

Namáčecí pero se skládá z perka a násady. Některá jsou umělecká jako na obrázku, ale většinou se využívají násadky obyčejné, dřevěné nebo plastové, do kterých pasuje většina perek. Perko je ten výměnný kovový hrot. Namáčecí pera jsou naprostou dominantou jak mezi laiky (neodborníky), tak i profesionály. Dají se sehnat levně i draze, sady obvykle bývají drahé, někdy až přemrštěně.

Perka/hroty

Na obrázku jsou zastoupené všechny základní tipy hrotů. Tak se s nimi seznámíme:

• Zleva máme jako první takzvanou Eifelovku. Eifelovka je jeden z více druhů hrotů, které jsou určené pro kreslení. Dává malou možnost řídit tloušťku linky a pro psaní se moc nevyužívá.
• Druhý je jemný hrot určený pro psaní tenkých písem. Je měkký a mírným tlačením se dá dobře ovládat, jak dělá tlustou čáru. Dá se využít při troše praxe i pro kreslení, kdy má umělec dobrou kontrolu nad tloušťkou linky.
• Číslici dva má na sobě plochý hrot. U něj se přítlakem tloušťka čáry nemění, ale mění se tím, kterým směrem se hrot po papíře pohybuje. Také poměrně využívaný hrot, právě pro limitaci tloušťky dle směru psaní.
• Poslední hrot se obvykle mezi kaligrafické hroty neřadí, i když je využívám velmi hojně. Jde o hrot určený pro plnicí pera. Dává stálou linku a ze všech přítomných hrotů po papíře nejsnáze klouže. Je běžně přítomný v kaligrafických sadách s jakože historickými pery.

Dále existují speciální hroty s více drážkami na inkoust, které umožňují psaní více barvami najednou nebo kresbu více čar najednou, i různě širokých. Takový na fotce nemám.

Inkousty

Inkoust

Inkoust je nezbytnost, bez něj by se toho moc nenapsalo. Pro namáčecí pero lze využít velkou škálu inkoustů, jak určených pro namáčecí pera, tak i pro ta plnicí. Tuš také dobře slouží. Nejběžnější a nejvhodnější bývá černý inkoust. Obyčejný postačí, ač jsou k sehnání i luxusní inkousty, třeba z Indie nebo Číny určené pro čínskou kaligrafii, která se dělá speciálními štětci. Minimálně pro začátek doporučuji začít něčím levným, když člověka kaligrafie nezaujme, alespoň není zahozeno mnoho peněz.

Co se vyplatí vědět je, že pro kaligrafii existují i inkousty se třpytkami, které se používají na pozvánky nebo jiné takové události. Také stojí za zmínku inkousty, co svítí. Znám dva druhy: Fluorescenční, který se nabije světlem a pak svítí, a druhým je inkoust, který svítí pod takzvaným černým světlem, tedy UV lampou.

Dalšími nutnostmi pro práci s inkoustem a perem jsou nádoba na vodu, ubrousky a noviny. Noviny a ubrousky jsou asi každému jasné bez většího vysvětlování. Práce s inkoustem umí být pěkně špinavá, zvláště, když se inkoust rozlije. Nádoba na vodu, stačí kelímek od jogurtu, je taktéž nezbytná pro každou práci s inkoustem.

Alternativní nástroje ke kaligrafii

Kaligrafii se můžeme věnovat s každou propiskou, akorát nebude mít různou tloušťku čáry. Dělají se ale i speciální kaligrafické nástroje. Jmenovitě kaligrafické fixy a kaligrafická plnicí pera. Obojí lze sehnat. Velkou díru do světa nedělají kvůli nemožnosti rychle vyměnit hrot a inkoust. Vypláchnutím plnicího pera se zbytečně moc inkoustu zničí ředěním a je s tím více námahy než s výměnou namáčecího perka. Výměna hrotu na plnicím peru je možná, ale náročná a zdlouhavá (a plastové pero to nemusí přežít).

Skleněné pero

Skleněné pero je zvláštností mezi kaligrafickými nástroji. Hodí se spíše pro kreslení, ale někteří umělci ho využívají i pro krasopis. Samo o sobě je toto pero uměním a jeho hrot po namočení vydrží psát velmi dlouho. Bylo vynalezeno v Itálii, ale v době, kdy vzniklo, už se rodila pera plnicí, a tak se nikdy neprosadilo jako hodnotný psací nástroj. Také jeho křehkost skla je problémem pro praktické použití. Přesto na skleněná pera jejich fanoušci nedají dopustit.

Pokračování příště...