Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kamarád nebo něco víc?

    vydáno  •  Vztahy
    Pro něj jsem kamarádka. On byl ale pro mě vždy něco víc. Někdo to možná znáte, zažili jste podobnou situaci nebo jste o ní jen četli. Tak tady je můj příběh.

    Černobílá elegance se promítá i do dětské společenské módy. Kluci mají dobře padnoucí oblek s bílou košilí, holky šaty s řasenou sukní s průhledným efektem. , © archiv Dior

    Když jsem přestoupila v 6. třídě do jiné školy, strašně se mi líbil jeden kluk. Pořád jsem se na něj dívala, nemohla jsem si pomoct a vždycky jsem v jeho blízkosti byla strašně nervózní.

    On asi poznal, že se mi líbí, bylo to hodně nepříjemné. Poslal za mnou kamarádku a ta mi řekla, že se mu líbím. Nejdřív jsem byla štěstím bez sebe, ale pak mi došlo, že chtěl jen znát moji reakci, bylo to hodně trapné. Půl roku jsme se nebavili.

    Ale pak jsme byli v 7. třídě celkem dobří kamarádi. 

    Jednou, když jsem s ním a s kamarádkou Míšou a jeho kamarádem Michalem čekala na zastávce, tak Míša zase vytáhla, jestli si pamatuju, jak se mi v šestce líbil. Ano, není to moc dobrá kamarádka. (Nebojte nebyla to ta kamarádka, kterou za mnou poslal - ta se jmenovala Karin.)

    Samozřejmě jsem se na Míšu naštvala, ale neměla jsem možnost to patřičně ventilovat. Michal se hned zeptal: ,,Vy dva jste spolu chodili?“ A já hned: ,,Ne, to už bylo dávno.“ Kupodivu Vojta zamumlal: „Bohužel.“

    Pak mi za 6 dnů poslal valentýnku. Bylo tam jen: „Veselý Valentýn“. Byla jsem si jistá na 95%. Ale co s tím? Další zklamání – ne díky! Prostě jsem to ignorovala.

    V první polovině osmé třídy jsme byli super kamarádi. Ale ke konci jsme byli jen, jak to nazvat, trochu víc než známí a to jsme doteď.

    Sem tam se spolu bavíme, ale jen nutnosti.

    Alespoň, že je na něj spoleh – já mu dávám úkoly z matiky a on mi posílá učivo, když chybím, což dělám i já pro něj. Někdy, když se bavíme, tak se mi zdá, jakoby dával najevo, že je něco víc než já. Jako kdybych byla malé dítě.

    Poslední dobou hodně žárlím, hlavně když se kolem něj pořád motají takové dvě holky. Chvilku se přesvědčuju, že už se mi ani trošku nelíbí, ale druhý den jsem do něj skoro blázen, taky se mi líbí více kluků najednou. Možná vám to bude připadat divné, ale já jsem ještě s žádným klukem nechodila, i když je mi už 15.

    Kamarádka už měla hodně kluků, ale ani s jedním nebyla déle než týden. Tak má takový vztah vůbec smysl? Možná někdo chcete namítnout: Alespoň to zkusila. Možná budu celý život litovat, že jsem se ho nezeptala co cítí (já vím klišé), ale alespoň se ušetřím zklamání a pořád můžu doufat. Alespoň mám naději.

    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (2)

    Příspěvek z 29. prosince 2013 v 18:21.
    anička999 v něm napsal:

    Ale, najdeš si jinýho, neboj.

    Příspěvek z 23. prosince 2013 v 15:21.
    valouch v něm napsala:

    272727