Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kamarádství nebo láska?

    vydáno  •  povídky

    Znáte seriál Slunečná a jeho hlavní postavy Týnu a Janka? Tohle je mnou vymyšlený přeběh, s úplně jinak zajímavým dějem. Jaký bude jejich příběh? Zamiluje se Janek do Týny?

    Týna a Janek, © Iprima

    Nejdřív si představíme postavy:

    T: Ahoj, jmenuju se Týna a je mi 14 let. Bydlím na Statku Slunečná ve stejnojmenné vesnici – Slunečná. Mám nejlepší kamarádku Julču, sestru Sylvu, které je 11, a další kamarádku – Kája. Mám bezvadné rodiče, nebo spíš jen tátu. Máma se o mě nestará. S tátou pořád někam jezdíme. Na výlety, a tak. Dneska zrovna pojedeme k jeho kamarádům do Prahy. Lhala bych vám, kdybych tady vykládala, že se těším. Ne, netěším se, protože tu mám Julču, a chci tu být s ní. Přijela od moře, po měsíci, co jsme se neviděly, tolik si toho musíme říct.

    J: Čus, jsem Janek, bydlím v Praze s rodiči, a mám mladší sestru. Pořád jen otravuje. Je jí 11, a mně 12 a půl, bude mi 13. Jinak mám nejlepšího kámoše Vildu. Dneska k nám mají přijet nějaký dvě holky s jejich tátou. Je to kamarád našeho táty. Určitě budou s Evou otravovat.

    E: Ahojky, jsem Eva a je mi 11. Bydlím v Praze s rodiči a starším bratrem. Je na zabití. Pořád jen auta, a auta, a tak. Nic jiného ho nezajímá.

    Ju: Čauky, jsem Julča, bydlím ve Slunečné a mám nej nejku Týnu, ale každá chodíme do jiné školy.

    K: Nazdar lidi, jmenuju se Kája a bydlím taky ve Slunečné. Chodím na úplně jinou školu než Týna. (Je to i jiná, než kam chodí Julča).

    T: Za chvíli vyjíždíme. Musím se připravit. Na záda jsem si vzala vak se základními věcmi a šla jsem k autu. Sylva už seděla vevnitř, tak jsem si taky sedla. Potom táta nastartoval motor, a vyjeli jsme.
    TT: Týno, co se zase tak tváříš? Máš se těšit. Seznámíš se s novými lidmi.
    T: Tati, už jsem ti říkala, že nikam jet nechci. Chci být s Julčou.
    TT: Ale prosimtě, se z tý Julči nezblázni. Ona tu taky není, když ty chceš. Pochop, že prostě někam jedeme.
    T: Na to jsem mu už nic neodpověděla, a dál se koukala z okna. Cesta ubíhala rychle, a my po půl hodině zastavili u nějakého staršího domu.
    TT: Tak holky, vystupovat. Jsme tu.
    T: Sylva se samozřejmě hned začala hnát z auta ven.
    S: Já, já první. Uhni Týno.
    T: Ježíš, se nezblázni. A uhnula jsem jí. Potom jsem taky vystoupila, a šli jsme směrem ke dveřím.
    Táta zazvonil, a otevřel nám jeho kamarád.
    TT: Čau.
    JT (Jankův táta): No nazdár. Pojď dovnitř, a holky, vy můžete jít s Evou na trampolínu.
    S: Jooo.
    T: Hmm, no bezva.:-(
    TT: Tak jděte, ne, a ať vás do večera nevidím.
    T: Samozřejmě, buď bez obav. My se nějak zabavíme.
    Toto jsem řekla, i když jsem si tím nebyla vůbec jistá. Určitě to bude nuda.

    S: Přišli jsme za Evou a...
    E: Ahoj, jsem Eva, a vy?
    S: Já jsem Sylva, a tohle je Týna.
    T: Hej... já se dokážu představit sama.
    S: To už je jedno.
    T: Bezva.
    Řekla jsem naštvaně.
    E: Tak pojďte na trampolínu.
    T: No jo, už jdeme.
    S: Přišli jsme tam a začali skákat. Zatím mě to baví.
    E: Holky, koukejte co umím.
    T: Vyskočila do vzduchu a tleskla rukama nad hlavou. Nevím co to je za umění, to umím taky.
    Takhle jsme skákali asi ještě půl hodiny, a mě už to nebavilo.

    T: Baví vás to?
    S,E: Jo.
    T: Hmm, bezva. Mě ne.
    E: Tak jdeme do lesa.
    T: Okk.
    T: Přišli jsme do lesa, a Eva zase něco vymyslela.
    E: Holky, koukejte. Tady máme kusy plechu. Budeme na nich jezdit, jo?
    T: Ehm, co? Nechápu.
    E: Sleduj... vezmeš ten plech, a takhle si na něj sedneš, a...
    T: Takhle mi to tam začala do podrobna vypisovat. Už mě to nebavilo.
    T: Dobře, chápu. Budu to tak dělat.
    T: Vzala jsem si ten plech, a jezdili jsme na něm z kopce dolů. Upřímně dost se mi zašpinily kraťasy, ale neva. Nebudu to řešit. Jsem přece holka z vesnice a ne nějaká městská fiflena.
    Trošku mě to i bavilo, ale ne moc.

    S: Tak co budeme dělat teď? Už je tma.
    E: Mám nápad.
    T: Zase?
    Řekla jsem otráveně.
    E: Jak zase? Jdeme do karavanu.
    T: Jo, zapomněla jsem vám říct, že mají na zahradě karavan. Přišli jsme tam a sedli si dovnitř. Eva rozsvítila baterku, která svítila jen tak napůl. Začali jsme si povídat. Povídat o všem možném. O škole, co zase kluci vyvedli a tak, a já pomalu měnila názor na dnešek. Nakonec to tu není tak špatný. Eva je v pohodě, a myslím, že budeme dobré kamarádky.
    T: Povídali jsme si až do večera, nebo spíš do noci no. Asi do půl jedné ráno. Potom jsem šla se Sylvou za tátou, jestli už pojedeme domů.

    T: Tati?
    TT: No, copak?
    T: Pojedeme už?
    TT: No jo, kolik je?
    T: Půl jedné.
    TT: Cože, fakt? Jsem myslel, že je tak deset.
    T: Takže pojedeme?
    TT: Hned, jenom tohle dopiju a pojedeme.
    T: Dobře.
    T: Táta ještě něco dopil, a my jsme šli zatím vystrašit Janka. Eva říkala, že se bojí tmy. Neříkám, že já ne, ale nemusí to každej vědět, že jo.

    Schovali jsme se za lampu, kterou mají u domu, a když okolo procházel Janek, všechny tři jsme vyskočily a vybafly na něj.
    E, S, T : Baaf.
    J: Aaaa.
    T: Zdrhá.
    E: ;-D
    T: V tu chvíli tam přišel táta.
    TT: Tak holky, jedeme.
    T, S: Dobře, ahoj Evo.
    E: Ahoj.

    T: Nasedli jsme do našeho krásného hnědého Wartburgu a jeli jsme. Domů jsme dorazili někdy pozdě v noci, ani nevím, kolik bylo. Sylva usnula na zadní sedačce, tak jsem ji musela probudit.
    T: Sylvi, vstávej.
    S: Hmmm, co je?
    T: Už jsme doma.
    S: No joo, už jdu.
    T: Táta odemkl dům, a šel spát. No, bezva.:-( O všechno se musím postarat já. Jak už jsem vám říkala, bydlíme na statku, takže jsem došla do chléva pro misku a nakrmila kočky. Sylva si mezitím vyčistila zuby a čekala na mě v pokoji. Potom jsem za ní přišla.
    T: Proč ještě nespíš? Je noc.
    S: ...
    T: Sylva se jen ušklíbla. Bojí se jít sama spát.

    Ráno
    J: Zase ten otravný budík. Nejradši bych ho rozmlátil.
    Jak jste asi pochopili, tak mě probudilo zvonění otravného budíku. Vstal jsem a vyčistil si zuby. Potom mi mamka udělala snídani a kakao.
    No, a pak...
    E: Kde seš ty...?
    J: Přiběhla naštvaná Eva.
    J: Ježíš, co zas chceš?
    E: Kde mám řasenku? Ty jsi mi jí naschvál ukradl.
    J: K čemu by mi to asi bylo? A vůbec, proč se maluješ v 11 letech?
    E: O to se ty nestarej.
    J: Tohle řekla dost naštvaně. Co jí zase je?
    J: Hele, brzdi, jo? Nezapomeň, že jsem starší.
    E: Tss.
    J: Bouchla s dveřma a odešla.

    T: Ráno jako každé jiné. Udělala jsem si snídani, a tak, a šla jsem k Julče. Musím jí všechno vyprávět.
    T: Čau Jůli.
    Ju: No ahoj Týno, to je dost, že se taky ukážeš.
    T: Tak hele jo, byla jsem v Praze.
    Ju: Ok, ok. Jaký to bylo, co kluci, a tak?
    T: Hmm. Žádný kluci. Na co furt myslíš?
    Ju: No dobře, tak jaký to bylo.
    T: Takže, jak víš, tak jsem tam nejdřív nechtěla jet. Ze začátku to byla nuda, ale pak už dobrý. A nejlepší, jak jsme vystrašili Janka.
    Ju: Eee.....Janek??? Kdo to?
    T: Strašně divný kluk. Říkám ti, to jsi ještě neviděla. Eva by ti o tom mohla vyprávět.
    Ju: A to je zase kdo?
    T: No jeho sestra.
    Ju: Jo ahaaa, už chápu.
    T: Super.
    T: Takže co teď???
    Ju: Jdeme ven.
    T: Ok, do domečku?
    T: Kdyby vás to zajímalo, tak s Julčou chodíme blbnout do domku u potoka, který nám dal Sylvy kmotr.
    Ju: Yess.
    T: Super, tak se hni.
    T: Došli jsme k domku, a hráli si tam. Pak jsme šli domů na oběd.

    Autorka:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (8)

    Příspěvek ze 7. února 2022 v 11:53.
    Doggoslav v něm napsal:

    Slunečná je nejhorší seriál change my mind

    Příspěvek z 19. ledna 2022 v 16:00.
    ekologický v něm napsal:

    Teď na mě zaútočila nostalgie, to byly časy, když frčel Wattpad (snad to píšu dobře :D), pěkná fanfikce, pět tlapek. :-D

    Příspěvek z 16. ledna 2022 ve 21:10.
    FenečkaEjmi v něm napsala:

    Hezké, pět tlapek. Doufám, že bude pokračování. 8-P