Když bylo Karlovi 12 let, byl knížetem v Itálii. Jeho babička byla dítětem tehdejšího uherského krále Štěpána V. Proto rodiče Karla věřili, že Karel zasedne na uherský trůn.

Nebyli jediní, kteří to chtěli. Podporoval je i samotný papež. V roce 1300 proto Karel Robert přijel do Uherska, aby si korunu vydobyl. Karel byl tehdy ještě hodně mladý a nezkušený. Několik málo měsíců po jeho příchodu zemřel tehdejší uherský král Ondřej III. Když zráva zastihla českého krále Václava II., společně se synem přijel do Uherska. O tom, kdo bude král, měli za úkol rozhodnout velmoži Uherska. Podpořili Václava, protože jim nabízel velké bohatství.

Když se o tom se dozvěděl německý císař Albrecht, vtrhl do Čech s velikým vojskem. Václav II. se vypravil zpět do své země, aby ji mohl bránit. Do Uherska už se nikdy nevrátil, ale stihl si vzít uherskou korunu. Daroval ji svému příteli, bavorskému vojvodovi Otovi. Ten se tak stal králem Uherska.

Oto byl ovšem namyšlený a proto ho nikdo neměl rád. Proto zanedlouho přišel o svou korunu a byl uvězněn. Pak se mu podařilo utéct do své země.

Zajímá vás, kdo se pak stal králem? Králem byl Karel Robert, no není se čemu divit, měl podporu papeže a lidu. Karlovi se postupně povedlo ovládnout celou zemi, kromě nejmocnějšího velmože, Matúše Čáka. Ten byl nezávislý až do své smrti.

Karel byl významnou osobností v dějinách i tím, že nechal v roce 1328 založit jednu z nejstarších mincovnic na světe, mincovnu v Kremnici. Razily se tam zlaté mince, které dostaly svůj název podle italského města, Florencie, Florény. Na jedné straně byla lilie a na te druhé znázorněn sv. Jan Křtitel. Floreny byly už v té době známou měnou po celé Evropě.

Karel Robert vládl až do své smrti. V Uhersku v této době panoval mír a země zbohatla. V roce 1335 uspořádal střetnutí 3 králů, aby je smířil.

V roce 1342 nečekaně zemřel a jeho syn Ludvík I. Veliký se stal dědicem velikého majetku a rozsáhlého státu. O něm ale někdy příště.