Před asi dvěma měsíci jsme ve škole opakovali vyjmenovaná slova. Když už jsme vše zopakovali, paní učitelka nás zkoušela. Nejhůř jsme uměli vyjmenovaná slova po V, a tak nám dala za úkol napsat pohádku se všemi vyjmenovanými slovy po V. Já jsem na tom pracovala ještě s jednou kamarádkou a vymyslely jsme tohle. Nakonec jsme měly práci nejlepší ze všech a 21. 12. 2018 se na naší školní besídce hrála jako divadlo.

Vyjmenovaná slova jsou v textu zvýrazněna tučnými písmeny.

Povím vám pohádku o Karkulce, není to však obyčejná Karkulka, je to kluk, Karkulák. Karkulák šel navštívit dědečka. Dědeček měl narozeniny, slavil šedesát let. Cesta vedla kolem vysokých stromů. Karkulák šel a potkal vydru a výra. Vydra vykřikne: „Dej si pozor na vlka, zdá se jako milý pejsek, ale uvnitř je zlý.“ Výr se přidá: „Vyje tady na měsíc, museli jsme si dlouho zvykat.“ „Nebojte se, já to tady znám,“ odpovídá Karkulák a jde dál. A kde se vzal, tu se vzal vlk a povídá: „Kampak máš namířeno?“ „Vy jste ten zlý vlk, že ano?“ „Ano, já jsem ten zlý vlk, ale neboj, nekoušu, jenom rád žvýkám.“ Karkulák hned dodal: „No, tak to máš štěstí, já nesu dědečkovi žvýkačky a buřty, to bude povyk.“ Vlk výskal radostí, skamarádili se a opekli si buřty. Karkulák ucítil kouř, řekl: „Doufám, že nehoří.“ „Neboj, to je jenom výheň,“ zahnal vlk jeho obavy. Snědli buřty a společně odešli.

Doufám, že se vám pohádka líbila, a přeji krásné dny.