Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kdy jsem se naposledy cítil/a jako hrdina - 1. část

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
    Společně s projektem Dětský čin roku jsme o prázdninách vyhlásili anketu na téma HRDINSTVÍ. Připomněli jsme, že hrdina nemusí nutně někomu zachránit život. Hrdinský čin může mít někdy podobu velmi nenápadnou a všední. Proto jsme byli velmi zvědavi na vaše odpovědi na otázku: kdy a proč jsi se naposledy cítil/a jako hrdina.

    Petra za svůj příběh získala zvláštní cenu Učitelských novin, kterou jí předal jejich šéfredaktor. Dětský čin roku 2010, Staroměstská radnice v Praze, 1. 12. 2010, © Radkaa

    Přiznáváme, že množství zajímavých odpovědí nás zaskočilo. Tolik hezkých příkladů jsme opravdu nečekali. Proto nám výběr nejzajímavějších odpovědí trval déle, než jsme předpokládali. Ke zveřejnění jsme vybrali 42 příspěvků z celkového počtu 441. Aby článek nebyl příliš dlouhý, rozhodli jsme se, že výběr zveřejníme nadvakrát.

    Dnes tedy přinášíme první část a ještě jednu máme na příští týden v zásobě. Velmi děkujeme i těm, jejichž řádky se zde neobjeví. Hrdinství se nedá změřit a není tedy možné říct, že někdo je větší hrdina než jiný. Vždycky hodně záleží na okolnostech, na stáří účastníků. Pro někoho může být hrdinstvím i to, že překoná svůj strach ze tmy, z výšek.

    Hároš Magmák - figurka s magnety

    Všem, kteří uvedli svou přezdívku na serveru Alík.cz a jejich odpovědi zveřejníme, připíšeme 500 bodíků na alíkovský účet. Třeba se vám budou hodit k získání dárku z katalogu dárků. Po zveřejnění přidáme do Alíkova katalogu dárků také slíbené figurky s magnety na rukou i nohou - Hároše Magmáka (toho do katalogu přidáme až ve chvíli, kdy všem vybraným připíšeme bodíky).

    Kdy a proč ses naposledy cítil/a jako hrdina?

    • Když jsem zachránila jednomu pánovi život, když spadl na zem a zavolala záchranku a zjistili, že dostal záchvat. adelab2003
    • Jednou v zimě jsem byla s maminkou na procházce a kousek za vesnicí jsme uviděli krásného pejska. Byl sám a nikde nebyl vidět žádný člověk. Třásl se zimou a měl asi dost hlad, byl celý pohublý. Choval se klidně a tak maminka řekla, že ho vezmeme domů a uvidíme, co se dá dělat. Bylo už pozdě odpoledne, tak jsme si ho nechali přes noc. Pejsek měl naštěstí na obojku známku, maminka to šla ráno nahlásit na obecní úřad. Ještě ten samý den si pro pejska přijel nějaký pán ze sousední vesnice a moc nám děkoval, pejska už hledali několik dní. Dostala jsem velkou čokoládu a byla jsem na sebe moc pyšná. atinka
    • Jako hrdina jsem se cítila nedávno, protože jsem se potopila až na dno dost hlubokého rybníka. 14369
    • Máme bazén a byli tady dva kamarádi dvojčata, kterým jsou 3 roky a ten jeden vlez do bazénu bez rukávků a já jsem skočil a plaval jsem ke schodům a viděl jsem ho jak je pod vodou. Tak jsem ho vyndal a podal tátovi a ten ho plácl do zad a von začal dýchat. áda
    • Když jsem poprvé sjel tobogán, protože jsem ho nikdy předtím nesjel. adamhašek
    • Naše zahrada sousedí se zahrádkou jedné staré paní. Je jí 93 let a žije úplně sama. A tak stává u našeho plotu třeba i dvě hodiny a povídá a povídá. Je na ní vidět, jak je jí smutno. Naši ale musí většinou pracovat a na tu starou paní tolik času nemají. Jednou mi donesla ukázat fotku svého vnuka, který je stejně starý jako já a bydlí v Americe. Abych nevypadal hloupě, tak jsem se zeptal, jak se jmenuje a co ho baví. Kdybych věděl, co tím odstartuju, možná bych si to i rozmyslel. Paní měla hroznou radost, že mě její rodina zajímá a pozvala mě k sobě na zahradu. Teda, spíš mě k tomu nenápadně donutila. A tak jsem celé odpoledne seděl s ní venku na lavičce a poslouchal povídání o neznámých lidech a prohlížel si jejich fotky. Paní sousedka má už trochu sklerózu a tak jsem si něco vyslechl i třikrát. Bylo na ní vidět, že má velikou radost. Dostal jsem bylinkový čaj v trochu špinavém hrnku a i ten jsem statečně vypil. Naši mi přes plot při okopávání ukazovali, že jsem jednička a mám vydržet. Bruklin600
    • Na basketbalovém soustředění jsem jako jediná nebála jít stezku odvahy.  adélka-fialka
    • Byla jsem se svou sestrou lovit kešku a po cestě, která byla daleko od vesnice, jsme slyšely mňoukání. V příkopě jsem uviděla koťátko, které se k nám hned přidalo. Vzali jsme ho zpátky do vesnice a hledali komu patří. Našli jsme paní, která měla kočičku a tohle bylo její miminko. Připadala jsem si jako hrdina, protože jsem spolu se svou sestrou zachránila ztracené koťátko.  adulka60
    • Když jsem zachránila babičce oběd, protože babička někam odešla a jídlo se začalo připalovat. akim24
    • Když jsem šel poprvé sám ze školy nebo když jsem šel sám poprvé nakoupit. amika
    • Naposledy to bylo asi před 3 týdny v jednom obchodě kdy jsem viděla jak jeden muž krade! Upozornila jsem prodavačky a ty skutečně našli u muže věci které chtěl ukrást! Barculaa
    • Jako hrdina jsem se cítil, když jsem vytáhl svému psovi z krku jazyk, který se mu tam zarazil. Doktor řekl, že kdybych to neudělal, mohl můj pes umřít. Bernardýno
    • Otevřela jsem jedný starší paní dveře, protože jí to nešlo. Paní tam stála a čekala až někdo půjde. Přiběhla jsem k ní a otevřela dveře. binuse
    • Běželi jsme závody a kamarádka z kopce spadla a nemohla běžet dál. Zastavila jsem se a pomohla jí závod nezávod. bublik-bublová
    • Naposledy jsem se cítila jako hrdinka když jsem své kamarádce ve škole poskytla první pomoc při epileptickém záchvatu. Cítila jsem se tak, protože sami lékaři potvrdili, že kdybych jí nepomohla, nemuselo by to dopadnout dobře. Bulori
    • Nebudu psát o sobě, ale o bráchovi. Mě připadá jako ohromný hrdina: má totiž ošklivou nemoc - cukrovku a musí si několikrát denně sám píchat injekce. A taky si nemůže dát k jídlu kdy chce a co chce, protože musí dodržovat svůj dietní režim. Takže když vidí, že kamarádi okolo si dávají mlsoty a on se jen dívá, je pro mě hrdina, protože dokáže denně se svou nemocí bojovat. dádula
    • Svému bráškovi jsem poskytla první pomoc, když se opařil, a já jsem to zvládla. danda6767
    • V prosinci jsme měli letět na Kanárské ostrovy s rodinou. Ale před tou dovčou jsem si zlomila pravou ruku. Stejně jsem tam letěla, ale měla jsem furt plastovou sádru. Zrovna když jsem šla po písku s taškou , tak jsem uviděla jak můj bratr, kterýmu jsou teprve tři, běží k oceánu bez rodičů . Tak jsem rychle běžela za ním. Vešli jsme po kolena do vody. Teda pro mě to bylo po kolena, ale pro bráchu ne. Říkala jsem ať jde z vody. Ale nechtěl. A najednou přišla vlna, která byla pro bráchu až po hlavu. Rychle jsem ho vzala do tý ruky co jsem měla sádru. Ta se mi promočila, ale hlavně, že se nic nestalo bráchovi. dasatsyp
    • Cítila jsem se jako hrdina, když jsem na dovolené střelila při fotbalovém zápase gól. RYPOUŠKA
    • Když sem převáděl jednu starou paní přes silnici. Ta paní tam asi moc dlouho čekala. Paní mi moc děkovala, že beze mě by to nezvládla. Tak jsem měl dobrej pocit. fili100
    • Když mi bylo šest, chodila jsem s dědou na hřiby. Děda v lese našel žampiony. Doma, po jejich důkladném pozorování jsem ale zjistila, že se jedná o muchomůrku tygrovanou a zachránila jsem tak celou rodinu před její konzumací. Místo do smaženice šla do koše. hráčka
    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (15)

    Příspěvek z 26. května 2013 v 10:59.
    vendy1379 v něm napsala:

    hrdima

    ja jsem se cítila jako hrdina, když jsem zachránila jedno koťátka24

    Příspěvek z 9. února 2013 v 18:04.
    AdinkaSisinka v něm napsala:

    PŘEDVÁNOČNÍ KONCERT

    JÁ SEM SE CÍTILA HRDINKOU,KDYŽ JSEM ZPÍVALA A HRÁLA V MUZIKÁLE O DVANÁCTI MĚSÍČKÁCH V NAŠÍ TĚLOCVIČNĚ U NÁS VE ŠKOLE.V TOM MUZIKÁLE JSEM HRÁLA PŘED CELOU ŠKOLOU.PŘEDSTAVENÍ DOPADLO DOBŘE A MĚLI JSME VELKÝ ÚSPĚCH.1072410710101010101010107742416

    Příspěvek z 3. ledna 2013 ve 14:47.
    Avrilka456 v něm napsala:

    pomoc

    Já sem se cítila jako hrdina když jsem pomohla na dni země uklidit odpadky na hřišti a byly
    jsme na to jen 4 holky a pak co všechno jsem udělaly vymyly celé hřiště zametly zalily stromy a odklidily nebezpečné odpadky pro děti a spoustu dalšího bylo mi tehdy 14 let
    ale nyní je mi 16 a přírodu miluju z celého srdce. Avrilka456101010101010101010101010101024242424