Povím vám příhodu, která zasáhla celou naši třídu. Čtyři a půl roku jsme byli v jedné třídě s ním (nebudu zveřejňovat jeho jméno, ale budu ho označovat jako D) a pak odejde. 

Už od první třídy měl neshody s klukama. Často se s nimi pral. Když chtěl, snažil se v učení. Měli jsme hodnou, ale i přísnou paní učitelku. Ta ho pořád posílala za dveře. Dokonce byl i několikrát v ředitelně. Když jsme byli ve skupinové práci náhodně spolu, dokázala jsem D zkrotit. D pak chtěl jít se mnou na oběd, ale já řekla, že jsem to slíbila holkám. 

Na začátku 4. třídy jsme dostali novou paní učitelku a k tomu k nám přišel nový žák z Mladé Boleslavi. Ten nový žák vypadal, že bude hodný, ale mýlili jsme se. Byl hodně agresivní. Hodně se pral s D a začalo to být ještě horší.

Jedna poznámka sem a druhá tam. Asi v květnu jsme se všichni divili, proč D nechodil týden do školy. Jednou v pondělí jsme to už nevydrželi. Zeptali se paní učitelky: „Paní učitelko, proč tady není D?“ Odpověd jsme čekali klasickou, že je nemocný. Byla ale jiná. Zněla přibližně takhle: „Myslím, že byste to měli vědět i pan ředitel říkal, ať vám to řeknu. Víte, jak se D hodně pral a zlobil? Proto musel jít na několik měsíců do domova. Nikdo neví, jestli se sem vrátí.“ O přestávce pak každý říkal, že už to bez něj nebude ono. 

Brzy se to rozneslo po celé škole. D kluci viděli několikrát venku, jak je u rodičů a on říkal, že je na prášky. Nyní už je zpátky a chodí do jiné školy u nás ve městě. My jsme teď v 5. třídě a on prý říkal, že se budou stěhovat na Moravu, protože to v jiné škole nebylo o nic lepší. 

Doufám, že si vážíte lidí kolem sebe, protože ti tu navěky nebudou. Možná, že i když jste je neměli rádi, budete po večerech plakat.