Diskuse k Alíkovině
« Přejít na článekKlubíčko žalu a křehká duše

Moc pěkně napsaný článek. Občas, když mi je smutno, si ho přečtu. Je škoda, že už zde tito Alíkovci nejsou...

Hezký článek se smutnou tématikou
Umíš krásně psát. U toho článku jsem se rozbrečela. Lituju tě a lituju všechny, co ztratilu své nejbližší. mě naštěstí žádný rodič ani nejlepš přítel nezemřel a jsem za to moc vděčná. Budu se řídit tvými radami.
Jsi vážně dobrá, takhle se svěřit.
Když mi bylo 6 umřel mi děda, plakala jsem den co den, několik měsíců.
Nikdo to neprožíval jako já, protože to babičce s dědou neklapalo(celý život bylo všechno na babičce a děda bil věčně opilej).
Ale stejně sem ho měla ráda.
Měl nemocný srdce(doktoři to nevěděli), když šel po chodníku tak se mu zastavilo.....

Reakce na Andycz:
No já nevim jak muje dědové umřeli nevim jeden umřel ještě než jsme se narodila a druhej nějak před třema rokama a nevim jestli e spánku nebo nespal.
Reakce na Hromi:
Abych pravdu rekla u tohohle clanku to bylo jen tak tak. Uz jsem to málem nevydrzela:) Hlavne aby si to vydrzela ty.. a uzij si prázdniny. Krásný článek
4.7.2009
V ten den mi umřel děda, je to smutný, ale měl smrt kterou by si každej přál, umřel ve spánku
Jsem opravdová
Tak jsem se tedy dneska zaregistrovala, abych mohla napsat, že článek je psaný srdcem a těžkou rukou. Je psaný proto, aby ti, kteří se brouzdali tou dlouhou řekou smutku věděli, že nejsou samotní a že to prostě jednou přebolí... To je na tom článku nejdůležitější
Děkuji všem za reakce, příště napíšu něco veselejšího. Mějte se prima Hromča

Reakce na Dajík:
Co so o měn myslíte?Mně je jí moc líto tak nechápu co bych měla pochopit.Mně taky ,kdysi umřel děda ,když mi bylo tak 7 a za celej svuj život jsme ho viděla jen 3.
Reakce na Bajíček:
Bajíčku, až ti někdy umře někdo velmi blízký, pochopíš, aspoň v to pevně doufám.
já
i am sad.....moc lituju toho, že ti táta umřel a obdivuju tě, že ses s tím smířila...jás e sice taky smířila s tím, že mi umřela babička na rakovinu,a le moc mi chybí.,...byl to dobrý, vtipný aaktivní člověk, i když už měla zlatou sedmdesátku...ale pořád vím, že ej tu se mnou, a že si s ní můžu kdykoli vyprávět a že mi pomáhá...jednou se mi stalo, bylo to asi 2 týdny po tom, co bábi umřela, se mi zdálo, že ke mně babička ve snu mluví, abych se pořádně poučila do fyziky...a vono vážně: ten den mě fyzikářka zkoušela ze šíleně těžkého učiva, které kdybych se nenaučila, dostala bych možná i kouli....od té doby jsem babičce vděčná, že mě hkídá a nakukuje do ymsli jiných... :D
:-((((
Teda,tento článek je fakticky smutný.Normálně jsem se při něm rozbrečela...Alespoń vím,že si má vážit svých rodičů!!a přátel a vůbec všeho co mám.
Hromči bych chtěla vzkázat,že se jí článek moc povedl a že ji obdivuji za to,že to všechno zvlád
la!
neopouštěj mě
moje máma zemřela na rakovinu.od tedka sem docela sama protože mě táta nema rad tkaže si musi m delat vsechnosama můj tata mě pořád bije to proč jsem napsala sem psala po tjí jinak bi mě asi umlátil k smrt doslova naštěstí bil v obchodě tak sem vám chtěla napsat mů táta mě bije protože je vždycky nalitej a už kvůli tomu mám na těle šrámi ale už se přistěhovala macecha a tátu zkrotila od tedka dostanu pusu na dobrou noc a na těla nemam žáááádný šrá mylím že sem velkým dlužníkem mojí macechy veroniky
Mě umřela máma když mi byly tři roky.Vůbec jsem ji nepoznala a vůbec si na ni nepamatuju.Ale naštestí tu mám své dvě sestry a skvělého tatínka!
Wow ...
Veľmi pekný článok ! Ale je mi ľúto teba a tvojho otecka ...

Reakce na Radkaa:
No tak si to sem pište a až bude někdo brečet ,že nikomu umřel táta tak se rozbrečí malý dítě a je to a pak si můžete stěžovat.
No to například mně to připadalo taky dost smutný a ještě jak tady někdo na alíkovi psal koment,že mu umřel táta taky jsem byla dost smutná já do poradny občsas zajdu ,ale nic tam nepíšu.
Mě se to taky stalo......
taky mi táta umřel, když mi bylo sedm let........ ted je mi 10 a už si pomaličku zvykám na to že se mnou tatka není. Nikdy sem ho neviděla a když sem si v sedmi letech kdy sem uslyšela tu hroznou správu, tak sem si řekla, proč sem nejela do Prahy, chtěla BYCH HO VIDĚT ŽIVÉHO ZDRAVÉHO A ABY MĚ OBJAL jenže ted se mi to nesplní S pozdravem zrzounka

Je to smutné...
Tvůj příběh je smutný.
Když jsem byla malá, tak jsem přišla o prababičku. Jasně, každý si řekne, že prababička není důležitá a já jí ještě viděla dvakrát do roka. Ale když vidíte mamku, jak nad tou správou brečí, musíte brečet taky. Byla to vlastně její babička. Nevím, co pomáhá ostatním, ael já nejradši utíkám do přírody na odlehlejší msta a nebo doma, do postele a vybrečím se. Jistě, asi to není to nejlepší řešení, ale mě pomáhá. V některých případech píšu a i při tomto komentáři se mi lesknou oči.

Reakce na Bajíček:
Když se podíváš do poradny Alík radí dětem, tak zjistíš, že právě podobné problémy některé děti hodně trápí. Nemusí je opustit zrovna někdo z rodičů. Hodně bolí i ztráta milované babičky či dědy nebo třeba i zvířacího přítele.

Reakce na katul:
No to je pravda a je normální ,že to sem píše tady jdou důvody ,že by to sem neměla psát:
1.když to píše připomíná jí to
2.choděj sem malý děti a můžou se rozbrečet
:'-(
Taky je mi tebe a tvého tatínka líto, ale tohle se stává mnoha dětem a jsme rádaže se mě nic takového ještě nestalo
Reakce na Bajíček:
proč by to sem psala kdyby to nebyla pravda? a ještě je tady jasně psáno že není registrovaná na alíkovi!

Reakce na Bajíček:
Je to pravda, myslím že bodíky může taky získat, ale za jiné téma těch je přece dost, ká bych si jen tak nevybrala takové!! Tak to tady neřeš

Reakce na konikAdca:
Já vim ,že se to může stát kažýdmu a proč to sem píše?Vždit sem chodej malý děti a připadá mi to jako básnička.
Reakce na Radkaa:
Ale jak to že už tadynení vždyť sem se na její vizitku před měsícem koukala
předchozí | 12 | další |