Alíkovina

Kniha Minimalizace šikany - dobrá zbraň proti šikaně

vydáno  •  Škola a poznání
V roce 2005 odstartoval projekt Minimalizace šikany (krátce Miš). Jeho autoři přišli s hodně troufalým nápadem: hledat cesty jak zlikvidovat a nebo aspoň výrazně snížit výskyt šikany na českých školách. Rok za rokem přinášeli důkazy, jak se jim boj se šikanou daří.

Křest knihy Minimalizace šikany., © Radkaa

Nejprve se učitelé vybraných škol proměnili v žáky a o víkendech se učili o šikaně. Nebylo to jen nějaké vykládání u tabule. Nechyběly scénky, kdy dostali učitelé různé role a snažili se situaci co nejlépe řešit. Vyzbrojeni poznatky i zážitky z těchto seminářů pak jejich účastníci mnohem lépe věděli, co a jak mají dělat, pokud se ve škole šikana objeví.

V následujících letech se do projektu přihlásily i další školy. Zájem byl větší než možnosti lektorů. Organizátoři si zároveň v praxi ověřili, že jejich rady fungují. Zvažovali, jak oslovit další důležitou skupinu, které se problémy spojené se šikanou také týkají – tedy rodiče.

Dosud publikovaná literatura byla určena především odborné veřejnosti. Hodně rad nabízejí webové stránky www.minimalizacesikany.cz. Vybrat si můžete z nabídky pro žáky, rodiče či školy. Zároveň tu nechybí ani možnost získat radu při problémech se šikanou.

Nakonec vznikla příručka praktických rad pro rodiče s názvem Minimalizace šikany. Pro nakladatelství Portál ji připravila Kateřina Vágnerová s týmem 11 psychologů a speciálních pedagogů, vtipy ji ilustroval (a příjemně odlehčil) Vladimír Jiránek. Nikdo se nemusí bát, že se kniha hemží složitými pojmy. Naopak. Kateřina Vágnerová při křtu knihy přiznala, že lektorské zkušenosti "přeložila" do jasné a jednoduché řeči, srozumitelné rodičům.

Potřebnou informaci a radu najde rychle a snadno i ten, kdo nemá chuť číst knihu od začátku do konce. Během pár minut si každý najde odpověď právě na to, co ho zajímá (co dělat, když mé dítě šikanují, jak mohu dítě chránit před šikanou už předem, šikana a zákon, kontakty na organizace zabývající se problematikou šikany).

Nechybí ani množství příkladů, příběhů a odpovědí na nejčastěji pokládané otázky. Například:

  • Mám řešit šikanu s agresorem? (Ne!)
  • Mám se obrátit na školu? (ANO!)
  • Za kým máte jít ve škole nejdříve?
  • Jak by měla na vaše oznámení reagovat škola?
  • Co mám udělat, když i vedení školy odmítá spolupracovat?
  • Mám dítě přeřadit na jinou školu?

Kniha se snaží být co nejaktuálnější. Nabízí také zvláštní kapitolu věnovanou Kyberšikaně.

Příručka Minimalizace šikany není sice zbraň v tom pravém slova smyslu. Ale může v boji proti šikaně hodně pomoci. Ne v každé škole si vědí rady jak nejlépe postupovat, ne všichni rodiče řeší situaci ideálně.

Někdo nad stížnostmi svých dětí mávne rukou a řekne: vždyť je to jen klukovina, nic se neděje. Pamatujte: s řešením šikany mají často velký problém dospělí. O to hůř mohou situaci zvládnout samotné děti. Nepodnikejte žádné akce na vlastní pěst. Nemuselo by se to vyplatit a vše by to mohlo jen zhoršit.

co dělat když potkám šikanu

Pokud se se šikanou setkáte (a je jedno, jestli budete její obětí a nebo "jen" diváky) snažte se o tom dát vědět důvěryhodné osobě. Nebude-li vám věřit, řekněte jí o knížce Minimalizace šikany nebo webu www.minimalizacesikany.cz

Jedině tím, že nebudeme před šikanou přivírat oči, můžeme tomuhle strašidlu, které obchází v tolika školách (a nejen školách, ale i jiných kolektivech), podtrhnout nohy.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 6. září 2009 v 18:37.
čoki789 v něm napsal:

zajímavý

To bude zajímvá kniha 4444426

Příspěvek z 4. září 2009 ve 21:29.
Soňčas v něm napsal:

llllll

jo tak to je naucna kniha                         * palec na horu*