Alíkovina

Kniha vs. film

vydáno  •  Knihy

Zajímalo by vás, copak se asi stalo v knize a ve filmu ne a naopak? Dnes to bude o knize a filmu Hvězdy nám nepřály. Tento článek bych spíše doporučila starším čtenářům (13+), ale i ti mladší jsou vítáni.

Hvězdy nám nepřály, © NATASA3182002

Pro mě, už odjakživa, je lepší kniha než film a zatím se nestalo, že bych to měla naopak. Hlavním důvodem jsou doplňující informace, které se z filmu nedozvíte. Dalším důvodem je, když ten příběh vypráví určitá postava, dozvíte se i něco víc o myšlení té postavy a celkově více o ní.

Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Nejde nacpat děj knihy, která má například, šest set stran, do dvou až tří hodin filmu...

Hvězdy nám nepřály

Nejdříve něco k ději...

Hlavní postavou je Hazel Grace Lancasterová, které diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu.

Své dny tráví sledováním pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Z donucení rodičů začne chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s Augustem Watersem. S klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou.

Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce.

Rozdíly a doplňující informace

V knize jsou v tomto případě hlavně doplňující informace. Například o Gusově minulosti, lépe řečeno o jeho bývalé přítelkyni, která také měla rakovinu, ale ona jí podlehla.

Jmenovala se Carolina Mathersová a měla nádor na mozku. Když byla nemocná, neuvěřitelně se podobala Hazel. S rozdílem, že ona měla oči hnědé, ale Hazel je má zelené.

Když si všimnete, ve filmu o ní není ani zmínka...

Další věcí, kterou se dozvíte z knihy, je děj Císařského neduhu. Já osobně bych ráda věděla, proč jí je Hazel tak posedlá a proč se jí tak líbí. Vy snad ne?

Kniha nám vyhoví a prozradí, že Císařský neduh je o holce jménem Anna, která ten příběh vypráví, a o její matce. Žijí poklidný život v malém kalifornském městečku, dokud Anna nedostane vzácný typ leukemie.

V průběhu knížky je jí hůř a hůř a její máma se mezitím zamiluje do holandského obchodníka s tulipány, kterému Anna říká Fanfán Tulipán. Fanfán Tulipán má hodně peněz, ale Anna si myslí, že je to možná podvodník. A zrovna, když se její matka s Fanfánem mají brát a Anna začíná nový způsob léčby, tak ta kniha končí uprostřed věty. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že Anna buď zemřela, nebo byla už natolik nemocná, že nemohla vyprávět dál.

Má to něco do sebe, no ne? Nemyslím, že kdyby ta kniha opravdu existovala, že by se mi líbila, ale určitě by si našla nějaké obdivovatele.

Rozdílů mezi knihou a filmem je dost, ale jsou to pouze maličkosti. Například, že ve filmu Hazel i Guse zestárli o rok, nebo že Peter Van Houten není ve filmu takový opilec.

Co je stejné?

Každého čtenáře potěší, když je ve filmu něco stejného jako v knize, a tak to má taky být. Pojďme se tedy nezabývat pouze rozdíly...

Stejná je hlavně dějová linka. Bylo by to docela blbé, kdyby nebyla, že?

Další stejnou věcí je například odehrání se večera rozbitých trofejí. To byl jeden večer, kdy se s Izákem – Gusovým nejlepším kamarádem – rozešla jeho přítelkyně Monika a Izák byl zrovna u Augusta doma a Gus zavolal Hazel, aby za nimi přišla. Když tam přišla, Izák hrál videohry a brečel. Později dostal vztek a rozmlátil Gusovi basketbalové trofeje. S jeho svolením, samozřejmě.

Stejných věcí je tam hodně, za což jsem velmi ráda. Zmíním tu ještě dopis Van Houtenovi, který psala Hazel, její hádku s rodiči, či Izákův proslov na Augustově předpohřbu, jak to sám nazval. Toto všechno se odehrálo stejně a mnohem víc! Ale na to vám doporučím si přečíst knihu a pak kouknout na film.

Hvězdy nám nepřály od Johna Greena má velice zajímavý, krásný a dojemný příběh a ať už z knihy, či z filmu si něco odnesete. Třeba, že „Bez bolesti by člověk nepoznal radost.“, což je pravda, nebo že „Bolest se dožaduje procítění.“, a to je taky pravda. Někomu může konec tohoto příběhu přijít smutný, a to také je. Jenomže je také skutečný a pravdivý. Svět holt není továrna na splněná přání a všechny nás to jednou čeká.

Pokud by se někdo chtěl podívat na trailer k filmu, tak je zde:

Zdroje:
Green John, Hvězdy nám nepřály, 2017, Praha 5
www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/john-green/hvezdy-nam-nepraly.html#axzz5ojig7KwQ

Související Alíkoviny:

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 30. května ve 20:10.
buffy-forever v něm napsala:

Jedny z filmů které jsou lepší než kniha je rozhodně Veronika se rozhodla zemřít nebo Holka z předměstí

Příspěvek z 30. května v 15:12.
Kudrnata_brunetka v něm napsala:

Nikdy jsem tu knížku nečetla a neviděla jsem ani ten film. Ale vždycky jsem si říkala, že bych tomu šanci dát mohla a myslím, že tenhle článek dost utvrdil v tom, že si tu knížku chci přečíst anebo shlédnout ten film. Moc hezky napsané! Díky!

Příspěvek z 30. května v 9:16.
Morell v něm napsal:

Tenhle příběh znám, protože jistá fanynka si podle jeho děje napsala fanfikci s mými postavami z mých vlastních povídek. (někde leží s názvem Valar nám nepřáli)