Alíkovina

Koalík: Letní a podzimní hledání písmenek

vydáno  •  Soutěže pro děti

I letos jsem vyšetřoval v Austrálii kauzu tasmánských čertů. Hroch Pepíček mi odtud jakoby pomáhal. Výsledek? Třicet šest lidí vyhrálo a ztracené velikonoční vejce je pořád ztracené.

Koalínka Kristýnka, © Koalík

Loni v létě jsem – ještě jako Čokoládový Alík – během luštění klokaních tajenek odhalil zákeřnou mafii tasmánských čertů, která byla odpovědná za útok na můj zdejší účet a na moji čokoládu. Letos jsem se na jaře chtěl přejmenovat na „Čokoalík“, ale omylem jsem skončil se jménem „Koalík“, které mi nakonec docela přišlo vhod.

Jako Koalík jsem se do Austrálie vrátil. Nejen proto, abych zjistil, co mají tasmánští čerti za lubem, ale hlavně proto, že se během Velikonoc kamsi ztratilo jedno moje čokoládové vajíčko, a nenapadá mě vůbec nikdo jiný, kdo by se opovážil vztáhnout ruku na něco tak dobrého, jako je čokoláda. 8-P

Navzdory původním plánům jsem s sebou nevzal hrocha Pepíčka. Ten zůstal tady a společně s Alíkem si užíval prázdniny, případně si hrál s jezevčíkem různé vypečené hry. (8:o)

Vypravil jsem se mezi koaly, protože ti mají výborný pozorovací talent a díky své směšně malé mrštnosti nebudí prakticky žádnou pozornost hladových a zločinných zvířat. V říši vačnatců jsou to zkrátka takoví lenochodi. :-D

Koalové mají ohromně rádi listy eukalyptu a jak jsem zjistil, samičky od koalů sdílejí s klokanicemi nejen slušivou kapsu na přenášení mláděte, ale i vášeň pro luštění křížovek. Třináct koalích dam luštilo – společně s vámi – třináct tajenek…

Luštění koalích tajenek

Stejně jako u klokaních tajenek dostal každý soutěžící v každém kole unikátní zadání. Nápovědy k jednotlivým řádkům si musel vyžádat od kamarádů. Celkem 391 z vás vyluštilo 2728 tajenek! Víc jak čtvrtina se zúčastnila všech kol. V každém kole jeden vylosovaný vyhrál výhru dle vlastního výběru (věcnou cenu, počítačovou hru, kačky, nebo slevu) a druhý vylosovaný vyhrál 3300 kaček.

Koalinka Mářinka s jedním z vyluštěných řešení, © Koalík

Od čtvrtého kola bylo luštění také trošku jednodušší – v tajenkách byla čísly vyznačená políčka, na kterých se nacházejí stejná písmenka. Pokud se vám třeba povedlo zjistit, že v jednom políčku s dvojkou je N, znamenalo to, že je N ve všech políčkách s dvojkou.

Koalína Pavlína měla možná i nějaké supertajemství, © Koalík

Počínaje čtvrtým kolem dostal též každý účastník za vyřešení 330 kaček a za poslední tajenku byl i bonus podle toho, kolika kol jste se zúčastnili – touto cestou jste mohli získat až 5000 kaček. Celkem bylo jen za zúčastnění rozdáno něco málo přes jeden milion kaček!

Koaluše Drahuše se věnovala modelingu před, po i během luštění, © Koalík

Koalice Alice, koalenka Lenka, koalinka Mářinka, koalatka Katka, koalína Pavlína, koaluše Drahuše, koalča Valča, koalina Olina, koalanda Jolanda, koalinda Linda, koalička Janička, koalínka Kristýnka i koalka Fialka vám po jednotlivých vyluštění krásně poděkovaly. Ve třináctém posledním kole byla tajenka místo běžných slov poskládaná ze jmen těchto dam.

Koalka Fialka říkala, že její jméno znamená v tasmánštině „ta, která se nikdy neviděla v zrcadle“, © Koalík

Obecně bohužel koalové nejsou příliš bystrá zvířátka, takže jsem od koalích kamarádek nezjistil skoro nic. Když jsem ke každé z nich přišel, nabízela mi listy eukalyptu, když jsem jí poradil s luštěním, tak mi také nabízela listy eukalyptu, a když jsem odcházel, zabalila mi na cestu malou svačinku. Koalí svačinka je jakýsi hamburger, kde místo housky jsou listy eukalyptu a místo masa a zeleniny také listy eukalyptu.

Koalandě Jolandě jsem napsal na papírek odkaz na recepty a ona na něj hodila sůl a snědla ho, protože si myslela, že to je list eukalyptu. 8-o

Jediný, s kým jsem si rozumně popovídal, byla koalka Fialka. Ptala se mě na hrocha Pepíčka, jak se mu u nás daří, jestli nezlobí, jestli má dost jídla, nebo jestli mi má něco pro něj zabalit. Byla prý jeho kmotra. Raději jsem jí neříkal, že jsme Pepíčka koncem loňského roku ztratili a že letos na jaře snědl superpočítač.

Má koalí pouť ale nakonec nebyla marná. Někteří tasmánští čerti se naučili česky a sledovali, co se tady na Alíkovi píše. Mé přejmenování je tudíž vůbec nijak nepřekvapilo, věděli, že se na ně chystám. (Možná si i teď čtou tohle!)

Cestou ke koalínce Kristýnce jsem našel na zemi vzkaz: „Koalíku, táhni ke všem čertům! Srdečně tě zveme na spikleneckou schůzi, která proběhne 30. září uprostřed pouště. Přijď sám a neber si žádnou zbraň, ani lopatu, ani krumpáč. S pozdravem, všichni čerti.

Vzpomínáte na loňský rok, jak jsem byl zahrabán? Tehdy jsem posílal vzkaz ve formě tajenky…

Poslední klokaní tajenka, přes kterou jsem poslal vzkaz, © Koalík

Letos jsem si řekl, že budu opatrnější. Dodržel jsem pokyny a dostavil se na místo sám, beze zbraní, bez nástrojů, jen s vrtulníkem. To tasmánské čerty strašně vyplašilo! Takhle rychle ukončenou schůzi jsem ještě neviděl.

Na místě zůstal jen jeden velmi starý čert, který se nestihl rozutíkat a který ani s pirátskými útoky vačnatců proti placentálům moc nesouhlasil. Krásně květnatou češtinou mi začal cosi důležitého vyprávět, ale bylo to dlouhatánské souvětí a než jej dořekl, tak bohužel zemřel. Proč jen nemohl mluvit stručněji?! Bylo to velmi smutné. Takhle uprostřed vyprahlé pouště, jen já, pomalu vrzající vrtule vrtulníku a na zemi bezvládný dravec…

Po chvilce se probudil, seřval mě, že nemám dělat předčasné závěry, a uraženě odkráčel pryč. Hm. :-|

Z toho jeho dlouhého proslovu jsem pochopil, že tasmánští čerti už velmi dlouho hledají legendární bytost, která by je učila, co je správné a co ne. Chybí jim tasmánský Mikuláš!

Začal jsem tedy pečlivě vyšetřovat, zkoumat historické archivy... jednou jsem se i přestrojil za australského premiéra Scotta Morissona, který nejspíš pracuje pro tasmánské čerty, protože prosadil zákon, že všechny australské počítačové firmy musí špehovat uživatele. :-c

Dodržoval jsem takzvaný rádiový klid, nic jsem nikam nepsal, aby jakýkoliv signál o mém vyšetřování nezachytili moji protivníci. Neinformoval jsem ani Alíka, ani hrocha Pepíčka (8:o) … to byla možná chyba.

Pepíčkova záchranná akce

Sice od incidentu z loňských Velikonoc, kdy mi velikonoční zajíček hacknul účet, už mám mnohem bezpečnější heslo, ale používám na svém tabletu trvalé přihlášení – na to je tady zaškrtávátko v přihlašovacím formuláři. Sice nikdo nezná mé heslo, ale kdokoliv, kdo se fyzicky dostane k mému tabletu, může používat účet Koalík.

Hroch Pepíček se hodně obával o mé bezpečí a neodhlášené přihlášení vyčmuchal. Dokonce vložil i jeden diskusní příspěvek. Následně ho napadlo, že se vypraví mě zachránit a využije k tomu mé kačkové bohatství. Objednal ze zdejšího katalogu dárků úplně všechno! Pepíčku, to jsi fakt vymňoukl. :-D

Všechno bylo pryč! Ale jen chvilku…, © Koalík

Drtivou většinu dárků se podařilo najít hned, zbývající jste hledali v soutěži – v novém druhu pátračky. Duhová pátračka funguje tak, že se na pozadí různých stránek webu Alíka nacházela různá písmenka. Cílem bylo všechna najít, seřadit je podle barev duhy a sestavit z nich slovo.

Prst ukrytý na pozadí Alíkovin, poradny, nástěnek a vtipů, © Koalík

Nejvíc písmen měla 1. listopadu BRAMBORA, v té se ocitly všechny barvy, které tady nyní jsou. Můžete si prohlédnout přehled všech dní

Za každou účast v soutěži byla odměna 200 kaček, takže i ti, kdo nebyli vylosovaní, nepřišli zkrátka. Rozdal jsem téměř 600 tisíc kaček, což vypadá jako hodně, ale pořád je to méně, než kolik utratil Pepíček za důmyslné ztracení dárků. :-D

O co se soutěžilo

Vlastně skoro o všechno! Výběry výher byly v obou soutěžích nadupané skoro vším, co máme v katalogu dárků.

Tradičně byl velký zájem o dárky od Albi a o cokoliv, co souviselo s draky – tedy o batůžek Bezzubky a o čtveřici knížek Jak vycvičit draka. Komiksová knížka SpongeBoba si také vedla dobře.

Z počítačových her vás zaujala Ori and the Blind Forest a novinka Snake Pass, ve které ovládáte roztomilého hada:

Co bude dál?

Hroch Pepíček bude potrestán. Sice mi chtěl pomoct, ale zneužít toho, že jsem se neodhlásil… to se prostě nedělá. Pokud někde najdete zapomenuté přihlášení, máte ho poctivě odhlásit! Ne z něj nakupovat dárky a posílat je kdovíkam… :-E

S Alíkem už pro Pepíčka vymýšlíme velmi originální trest. Součástí bude, že musí změnit barvu 8-o … a víc zatím neprozradíme.

Přestože ještě není úplně uzavřena soutěž o nový text písničky To máme mládež, dnes začíná nová soutěž, kde vymyslíme nový text pro Rolničky. ;-)

Během následujících dní vás také poprosím o pomoc s těmi tasmánskými Mikuláši

A to je asi všechno.
Líbily se vám letní a podzimní soutěže? Vyjádřete se prosím v diskusi.

Autor: (1 rok)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (10)

Příspěvek z 19. listopadu v 18:12.
Koalík v něm napsal:

Dnes začala výtvarná soutěž – nakreslete, jak si představujete, že vypadá tasmánský Mikuláš! Více informací viz www.alik.cz/s/tasmansky-mikulas.

Hroch Pepíček: Fialka mě na plněné knedlíky zvala, ale měla u toho takový podezřele roztomilý úsměv, že jsem nevěděl, jestli mám být host, nebo náplň. Tak jsem raději zdvořile odmítl. :-3

Příspěvek z 12. listopadu ve 21:19.
Hroch Pepíček v něm napsal:

koalka Fialka umi dělat skvělé plněne knedliky 8-P .... ani nevim zajímalo by mě čim je vlastne plní? mohl ses zeptat na recept koalíku

docela by mě zajídalo co jste si vymysleleli za ten trest
uznavam že poztrácet darky bylo opravdu ale opravdu nešťastne :-|

Příspěvek z 12. listopadu ve 13:23.
sonicNfnf v něm napsala:

Jéé ta koala je roztomilá$>