Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kočičí život očima Alfréda

    vydáno  •  Zvířata

    Dnes vás nechám přečíst si autobiografii mého kocoura Alfréda. Napsal ji sám on, když jsem ho poprosila s konzervou.

    Létajicí Alfréd, © vikinka28

    Čauky mňauky, jsem Alfréd nebo-li nejhodnější chlupáček této planety. Ta moje panička mi jakože vysvětlila, ať vás provedu mým životem, tak se do toho pustíme.

    Narodil jsem se u nějakýho chlápka v krabici, kde jsem viděl dalších sedm svých podobizen a jednu obří kočičí mámu s obřím tátou. Bylo mi řečeno, že je to moje rodina, tak jsem si to vzal k srdci. Všichni byli takoví do šeda, ale jeden malý tvor byl světlejší, než jsem já. Podle toho jsem usoudil, že to nebude můj bratr, ale sestra. Od narození jsem měl na sobě takovou zelenou mašli přivázanou kolem krku. Snad mě nechtěli udusit!

    Ne, že bych neměl rád tu stravu, jakou mi ten chlap dával, ale nebyla jako v pětihvězdičkovém hotelu, co jsem si představoval. Pil jsem bílou a sladkou tekutinu z lahvičky. To jsem si oblíbil.

    Mimo trávení času v té krabici jsem mohl být venku. Sice to nebyl velký prostor, ale stačilo mi to. Během té doby, co jsem tam žil, za námi přijelo několik lidí a čekal jsem, kdy se na mě budou dívat s velkým obdivem, jako kdybych pro ně byl ten vyvolený. Bohužel se pořád dívali jen na moje podobizny, ale jasně, to nejlepší na konec. Jednou přijela jedna ženská s její podobiznou, které se na mě jako na pána Boha dívaly! Byl jsem ohromen. Ta malá podobizna se zeptala té ženské: „Tak co, jakého si vezmem?“ „Aha, tak to je asi od té ženy potomčice,“ pomyslel jsem si. Žena odpověděla: „Toho tlouštíka, ne?“ :-) Cože?!?! To jsem byl jako tlustý?? Nechtěl jsem tam ani za pět paštik! Po chvíli odjely a já pouze doufal, že si mě nevezmou. Ale i kdyby si mě vzaly, tak se s tím budu muset smířit. Říkal jsem si, že by to u nich nemuselo být zas tak špatné.

    Uběhlo pár obyčejných dní. Všichni křičeli jak na lesy, ale já ze všech nejvíc. Ten pán mě krmil, dával mi napít a já se už cítil jak v pětihvězdičkovém hotelu. Moje myšlenky se splnily. Nakonec si mě vzaly ty dvě ženské. Se všemi jsem se rozloučil. Řekl jsem jim, že se jednou vrátím, ale pšt, ne vždy říkám pravdu. Vrtalo mi ale hlavou, co si ten chlápek předával s tou velkou ženou. Vlezl jsem si do nějaké věci a pak jsem se viděl v nějakém voze, kde byla další osoba. Ale to nevím, kdo byl. Mňoukal jsem každou minutu a ta malá holka mě uklidňovala. Žena řekla té malé holce: „Viky, uklidni ho,“ a ona odpověděla: „Dobře mami.“ Počkat, takže ta malá potomčice se jmenuje Viky? Čauves Viky! Jsem kočičák, největší chlupáček této planety, těší mě. „Alfrédku, to je v pohodě, brzy budeme doma, ale buď potichu,“ řekla asi mně. V tu chvíli jsem se dozvěděl, že se jmenuji Alfréd! Byl jsem nadšený jak blecha.

    Po chvíli jsem dorazil domů a zjistil jsem, že budu bydlet s dalším tvorem stejným jako já, akorát to nebylo stejného pohlaví. Byla to kočka. Z prvního dne si toho mnoho pamatuji. Seznámil jsem se s tou kočkou, i když jsem od začátku věděl, že si nebudeme souzeni. Ach jo, tak nic. No nevadí. Co bylo pozitivní, že si mě všichni všímali. Zasloužil jsem si to. V té době jsem pro ně byl zlatíčko, akorát ta kočka mě nenáviděla. Byla trochu starší, zato já jsem byl mlaďoučký. První noc jsem nemohl vůbec usnout, nevyspal jsem se, protože jsem se cítil trochu vystrašeně.

    Takže, teď vám představím lidi, se kterými žiji, a tu kočku...

    Viky, panička
    Tahle holka je na mě pěkně ostrá, když vlezu na stůl a chci si k jídlu čichnout, ona mě dá na zem! Co si to jako dovoluje?! Někdy během toho zamňoukám, aby se mnou projevila lítost. Dost se taky stará o Aggie, což jí závidím, ale to poznáte až pak, kdo to je. Nechce si mě vzít na spaní k sobě do pokojíku! Ale je pravda, že od ní vždy odejdu já, však i tak za to může ona!! Jinak krmí mě a Aggie, pouští mě ven a dovnitř, když na ni udělám psí oči. Strašně dobře mě hladí na zadku, ale to nikomu neříkejte.

    Vojta, ten, kdo mě pouští ven a dovnitř 100x za den
    Tenhle je bratr od Viky. Vždy ho seřve za to, že mě pouští poněkolikáté dovnitř. To jako chce, abych zmrznul? Ostatně mě nechává spát v jeho pokoji, ale jinak si mě moc nevšímá.

    Ženská, co vlastní Viky a Vojtu
    Rád s ní vařím. Nejraději si lehnu vedle láhve, a tam slyším, jak kdyby v té láhvi něco bublalo. Hustý. Je skoro stejná jako Viky. Někdy jsem pro ni k sežrání, ale jindy tlusťoch. Dělá si ze mě srandu, jak jsem moc tlustý. Ale však počkej. Já jí jednou vyhlásím válku. Ale jinak má u mě plus. Fotí si mě svým kámoškám, tak aspoň někde jsem celebrita. Budeme jí říkat žena. Dávám jí 6/10.

    Chlap, co je zamilovaný do té ženy
    Jo, tenhle člověk je v pohodě. Nemá na mě žádný negativní názor. Dělá o mně dobré vtipy a našel dobrá místa na ležení. Takže si ho nemůžu více vynachválit.

    Aggie, nepřítelkyně a kamarádka
    O tomhle tvorovi jsem vám říkal, že jí dost závidím. A nemám pravdu? Vždyť ji Viky hladí více než mě a nechá ji spát u sebe v pokoji. Je o hodně starší než já, ale to neznamená, že si s ní nemůžu hrát. Vždy k ní přilezu, začnu si hrát a pak si hraje na moji matku. No, je to úžasné. Ale i přesto máme své chyby. Třeba se to jednou změní. PS: Aggie, mám tě rád, a proto tě nechávám na pokoji.

    Tak jo, to bychom měli. Teď se můžeme pustit do mého každodenního života.

    Vše začíná, když se v noci několikrát probudím, venku nebo vevnitř. Naučil jsem se stát před skleněnými dveřmi, aby mě někdo pustil domů (ale to mě naučila Aggie).

    Aggie s Alfrédem čekají před dveřmi

    Pak se většinou napiju toho bezbarvého mléka a sním trochu paštiky nebo křupek. Záleží na tom, co mi žena přinese. No, každopádně následuje spánek na koberci před kamny, kde se úplně rozložím a nezaleží mi na tom, jestli se někdo dívá, jak spím, nebo ne. Probudím se, když už svítí slunce, takže neprospím celý den. Pak následuje ranní rutina: dát si snídani, pozdravit všechny členy domácnosti a jít ven. Jenomže já, když přijdu domů, vidím Aggie, jak leží vedle kamen na ořeších. Stejně mám lepší místa já, heč.

    Dopoledne se většinou osprchuji, ale bojím se vody, takže se osprchuji sám sebou. Moje další krůčky směřují k ledničce, protože kdyby se poštěstilo, mohl bych dostat kolečko šunky. A to já moc rád! Samozřejmě, že by se mělo dávat i Aggie. Viky na to nikdy nezapomíná.

    Přijde oběd, odpoledne, večer a já dělám pořád ty stejné věci. Jím, spím, jdu pár minut na procházku, bavím se s lidmi a Aggie, starám se o sebe a učím se vařit.

    Moje dny jsou jako kolotoč. Ale jednou bude den, který mi změní život. Nevěříte? Tak se uvidíme za pár tlapek u Kočowoodu!

    Kočowood znamená kočičí Hollywood.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (19)

    Příspěvek z 10. února v 19:20.
    Cidikator v něm napsal:

    zajmavé

    Příspěvek z 10. února v 10:44.
    Tomášek_Spongebob v něm napsal:

    Hezké$>

    Příspěvek z 5. února ve 20:06.
    Sušenka1 v něm napsala:

    Ti kočki jsou moc rotomilí$>dávám pět tlapek $>