Jejich předkové patřili k poddruhům divoké kočky. Kočky se začaly chovat už asi před 7 tisíci lety, pravděpodobně v Egyptě. Byly uctívány hlavně proto, že pomáhaly chránit sýpky s obilím před škůdci v podobě hlodavců. Archeology byly postupně objevovány i na nástěnných malbách. Vytvářely se, k úctě k nim, i sochy. Největším překvapením je, že ve vykopávkách byly nalezeny i jejich mumie.
Kočky mají vysoce vyvinutý:
- sluch, a proto slyší vyšší tóny než člověk a dokonce i pes
- zrak, a tak jsou schopné vidět i ve tmě
- čich, cítí 14x intenzivněji než člověk
- hmat, k němuž používají své velmi citlivé fousky
- a mají zatažitelné drápky, které využívají k obraně i útoku, ale pomáhají si s nimi i při pohybu (například se s nimi zachycují při šplhání na strom)
Existuje spousta druhů koček. Nepočítáme-li takzvané voříšky, jsou známy desítky uznaných plemen (perská, britská, ragdoll, devon rex a jiné) a spousta zatím neuznaných. Liší se barvou, délkou srsti, stavbou těla, ale i povahou. Můžete si tedy vybrat "kočičího miláčka" podle svého gusta.
Egyptská man je ze všech druhů domácích koček nejvíce podobná původním "egyptským" kočkám. Poznáte ji podle vysokého a štíhlého těla s krátkou stříbřitou srstí, nebo bronzovou s černými tečkami a kresbou ve tvaru brouka skarabea.
Největší vyjímkou mezi kočkami je druh manul. Je jedinou dlouhosrstou divokou kočkou, která má kulaté zorničky. Potkat ji volně v přírodě můžete jen v kamenitých asijských stepích a horách (Rusko, Nepál nebo Tibet).
Zajímavé jsou také kočky, kterým se říká ragdoll, což v překladu znamená hadrová panenka. Je to proto, že když je vezmete do náručí, uvolní se jim všechno svalstvo a ony si jen tak legračně visí. Jejich oči jsou v zásadě modré, ale jejich srst se zbarví až několik dní po narození
Obecně se o kočkách říká, že jsou přítulné, inteligentní a hravé. Mají rády naši pozornost a pohlazení. Což mohou potvrdit všichni chovatelé koček...
Vizitka autorky článku na Alíkovi Jama-Úterová
