Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Kohútka 2020 – víkend plný lyžování a srandy s nočním překvapením

    vydáno  •  Zima · Cestování

    Víte, jak se žije v zimě s vodáky? Pokud ne, tak zde to můžete zjistit! :-D

    Já na lyžích , © vikinka28

    Tento rok jsme opět vyjeli s vodáky na víkendové lyžování, avšak ne na Ramzovou, ale do Ski areálu Kohútka. Termín byl od 17. 1. do 19. 1. a odjížděli jsme v pátek, ve tři hodiny z místního autobusového nádraží.

    Příjezdový den, pátek
    Zde byli všichni, co měli jet autobusem, avšak v ten moment jsem věděla, že nás bylo opravdu málo, protože ti, co měli jet podle mého očekávání autobusem, jeli auty. :-( Takže obvyklá jízda autobusem bez žádného mávání na auta nebo blbnutí. I když tam sice malé děti byly, které mě neustále žádaly o to, aby si zahrály mobilní hru, ale ty ze mě naštěstí nevytáhly tu moji energii.

    Asi po hodině autobus zastavil pod jedním dlouhatánským kopcem, a my jsme ho museli ještě vyjít, protože samotný dopravní prostředek by na něj nevyjel. Já s bráchou už jsme ihned věděli, že ten kopec nevyšlapeme, jelikož nás přemohla lenost. Naštěstí vyjížděla auta pro věci na ubytovaní či ostatní věci, takže jsem měla s bratrem možnost to ve třičtvrtině kopce vzdát a nechat se dovézt autem až k samotné chatce.

    Naše věci už byly položené na zem k sebrání do pokoje. Bohužel jsem většinu věcí vzala já a né on (tady se potvrdilo, že jsem silnější B-)), ale to mi zas tak moc nevadilo. Když jsem vešla do chatky, šlo se po strmých schodech k pokojům, restauraci a všemu možnému, co by mělo každé ubytování mít. Hned, když jsem je vyšla, byl pokoj s číslem 5 a restaurace, ale my jsme měli číslo pokoje 8, takže se opět pokračovalo v hledání. V další uličce byly schody nahoru do dvou pokojů, jenže ani jeden z nich náš nebyl. Až potom jsme ho našli, byl dost hezký a útulný, což se mi velice líbilo. Navíc měl 6 postelí (i když jsme byli čtyři, ale to nevadí), takže opravdu dobrý pokoj.

    Vždy v šest hodin byla večeře, předtím nám ještě pan organizátor řekl něco o pobytu a dalších potřebných věcech. Pak se už šlo na večeři, to jsme měli polévku kyselici a druhý chod bylo kuře s rýží a zeleninou, což jsem se extrémně naplnila. Pak už zbývalo jít od večeře pryč a bavit se s mými kamarády! To jsme hráli například schovávanou nebo si udělali párty. Musím říct, že to, jak jsme dupali, bylo slyšet z horního patra do dolního. Ups, no nevadí. V 11 hodin večer jsem už opravdu chtěla jít spát, jelikož mě přemohla únava nad blbnutím, takže jsem šla spinkat. Bohužel někteří dospělí dělali takový hluk, až to bylo slyšet do našeho pokoje, protože oni byli venku pod námi a my jsme byli nad nimi, takže to šlo přes okno krásně slyšet.

    Karnevalový den, sobota
    Vstávala jsem o půl osmé, protože snídaně byla až na osm, takže bylo dost času na hygienu a převlékání. Když bylo asi za deset minut osm, tak jsme vyšli z pokoje na snídani, již bylo nachystané jídlo, např. párky! Ihned jsem si je musela dát. Byly výborné! Pak jsem si dala ještě kupu jídla, což byly cereálie s mlékem nebo chleby se šunkou a strašně moc zeleniny. (Nemusíte mi psát, že jsem jedlík, já to vím. :-D) Potom už moje břicho bylo plné, takže se toho do něj víc nevešlo, ale to úplně stačilo. Jak jsem odešla ze snídaně na pokoj, následovala hygiena a převlékání do zimní výbavy. Musím vám říct, že jsem se v tom cítila jak velká koule. :-D Celkem nám to trvalo necelou hodinu (i přezutí do bot na snowboard).

    O půl desáté už jsem byla na sjezdovce s mým strýcem, protože nejsem úplně profík, jelikož na tomto prkně stojím maximálně 3krát za rok. Během toho roku jsem zapomněla jezdit, ale přece si na to moje paměť vzpomněla a mohla jsem „v pořádku“ jezdit. Nevím proč, ale někdy mě chytly křeče v chodidle. V některých případech jsem i spadla, ale to bylo kvůli tomu, že po mně můj strýc chtěl, abych se naučila obloučky, protože můj styl byl „nedodělaný list“. Nadále jsem už dělala obloučky a někdy i můj starý styl.

    Před dvanáctou hodinou byl čas na oběd, a my se už rozhodovali, co si dáme. Já si nakonec dala česnekačku jako polévku a jako druhé jsem měla halušky. Najedla jsem se do sytosti. Opravdu mi to chutnalo! Jenomže to nebyl konec dne! Následovalo opět lyžování a tentokrát mi to už šlo. Jezdila jsem i párkrát sama. Jednou jsem viděla, jak jela i horská služba pro malou holčičku, která zřejmě měla zlomenou nohu. Kolem půl třetí se mi nechtělo už vůbec jezdit, protože jsem z toho byla unavená. Takže takhle skončilo sobotní lyžování.

    Sjezdovka Kohútka, © vikinka28

    Další program byl bavit se s kamarády a dívat se na házenkářský zápas! V tu dobu bylo zrovna Mistrovství Evropy, takže jsem se musela dívat. Hrálo Česko s Bulharskem, ale nešťastně jsme prohráli (25:28). I tak mi napořád zůstala (unavená a) veselá nálada. A hele, je večeře! Rychle jsem doběhla do jídelny, protože moje břicho bylo prázdné a chtělo se pořádně naplnit. :-> Polévka byla vývar, takže byla výborná stejně jako svíčková. Tato večeře mě nezklamala.

    Rychle jsem od ní zdrhla, protože nastal čas se nachystat na karneval! My jsme byly s mamkou medvědice a taťka s bráchou jako policajti, kteří po nás pátrali, ale právě nás našli. My jako medvědice jsme měly i takový malý taneček, takže se nám to hezky vydařilo. Byly zde i další kostýmy, např. profesionální plačka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký nebo rodinka Star Wars. Kostýmy podle tohoto slavného filmu se mi líbily nejvíce. Byl tam Dark Vader, princezna Leia nebo Luke Skywalker. Následovně se vybíralo, jaký/é kostým/y byl/y nejlepší. Kategorie byly rozděleny na dětské a dospělé skupiny. V dětské nevím přesně, kdo to vyhrál, ale u dospělé to byla rodina Star Wars! Myslela jsem si, že to vyhrají. I my jsme byli na bedně výherců! Obdrželi jsme 3. místo. Potom nadešel čas pro DJ Jardu (můj taťka), který pouštěl písničky až do půlnoci, možná, že i déle. Zazněla tam i moje oblíbená, a to „Raketou na Mars“, a u ní jsem musela i zpívat.

    Pak následovalo to velké překvapení! Všichni jsme šli ihned ven, i když se vůbec nevědělo, o co se jedná. To překvapení byl ohňostroj. Velice se mi líbil! Až byl konec překvápka, následovala znovu puberťácká párty, kde se opravdu rozjížděly bomby. Pařba skončila po 45 minutách, protože malé děti nám do pokoje daly popcorn, tím pádem byl celý na zemi a my ho museli uklidit. Nadále jsme se já a moji kamarádi dívali na jeden díl z pořadu „Peče celá Země“, kde to bylo tak napínavé, až u toho čtvrtina usnula, a když díl skončil, museli jsme jít spát. Tuto noc buď všichni spali nebo trávili v jídelně, kde stále probíhal karneval. Bylo po půlnoci a já už spala. Dobrou noc!

    Noční překvapení, © vikinka28

    Odjezdový den, neděle
    Snídaně byla opět v osm hodin ráno, bohužel já jsem vstala krátce před osmou, takže na snídani jsem nedorazila přesně v osm, ale i tak tam pořád bylo jídlo. Akorát tam nebyly párky! Jaká škoda, že je kuchaři neuvařili. Když nebyly párky, tak jsem si dala plnou miskou čokoládových cereálií s mlékem a chleba se šunkou. Poté znovu hygiena, ale tentokrát jsem na nohou neměla snowboardové boty, jelikož to byly lyžáky. Chtěla jsem to vyměnit, protože přece to byl poslední den lyžování v ten víkend, a na lyžích umím o hodně lépe než na snowboardu, takže jsem si to chtěla více užít.

    Tentokrát se šlo na oběd o trochu později, a podle toho taky byla volná místa. Seděli jsme hned u vchodových dveří, kde byl neustále průvan z toho, jak lidé nezavírali dveře. Především mamka si na to stěžovala. Jako oběd jsem si dala stejnou polévku jako minulý den, akorát na hlavní chod mi donesli výborné „Babiččiny borůvkové knedlíky“, na kterých jsem si pochutnala. Pak se šlo ještě lyžovat, bylo hodně málo lidí, takže se jezdilo perfektně. V půl druhé se musel areál opustit, a žádná druhá možnost nebyla. Šlo se zpět do chatky, kde byly všechny věci sbalené, už tam byli i noví ubytovaní, konkrétně lyžařský kurz.

    Asi po 30 minutách se opouštěla chatka a šlo se po klouzavé cestě dolů k autobusu, který byl pod kopcem. Cesta byla hodně kluzká, až došlo na to, že jedno auto tam pomalu sjíždělo kopec jak na lyžařském svahu. Málem to dopadlo špatně, ale jen málem. Všechna auta zde musela mít řetězy na kolech, jinak by jelo jak auto na „lyžařském svahu“. Cesta nakonec byla v pořádku, bez komplikací, a my jsme mohli už jít do autobusu a odjet. Na místní autobusové nádraží autobus dorazil krátce po šesté hodině.

    Víc užitý víkend s vodáky jsem nezažila, moc děkuji za krásné zážitky. Děkuji za přečtení a ahooj. @)->-

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (8)

    Příspěvek z 12. března ve 22:25.
    Kralinda35 v něm napsala:

    My jsme na lyžáku jeli 20.1 :-c Taky na kohútku a mohli jsme se vidět;-( Hm tak pristě

    Příspěvek z 5. března v 19:23.
    vikinka28 v něm napsala:

    VeverkaČiperka: Díky :)

    Příspěvek z 5. března v 18:29.
    VeverkaČiperka123 v něm napsala:

    Hezké, 5 tlapek.