Chápu, že touha získat bodíky je velká, ale… Copak to takovým "autorům" není trapné chlubit se cizími texty? Vždyť je to podvod. Když se na něj přijde (a ono se na něj většinou přijde), tak hříšníkovi pracně získané bodíky odečteme.

Překvapen jsem o to víc, že při odesílání článku musí každý zatrhnout políčko, aby potvrdil, že je autorem článku, který zasílá (a tedy ho ani nezkopíroval ani neopsal). To znamená, že těžko může tvrdit, že nevěděl, že se zkopírované články posílat nemohou.

Někteří z vás se diví, jak se vlastně takový podvod může odhalit.

Tak já vám to prozradím. Kromě toho, že někdo pozná článek, který už četl v nějakém časopise, tak na webu je to většinou otázka několika vteřin. Už první pohled na zaslaný text ukáže, jesti nejde o ukradený text. Ukážu to na několika příkladech:

• těžko srozumitelné věty plné odborných výrazů:
  "Zbylé populace od sebe bývají geograficky izolovány, což může vézt k tzv. inbreedingu - potlačení dalšího rozvíjení genofondu."
• pokyny k editaci zkopírované i s článkem pocházejí většinou z internetové encyklopedie Wikipedie:
  [editovat] Potrava a lov
• příliš dokonalý a bezchybný text
  Ačkoli vás nabádáme k tomu, abyste nepsali v textech chyby, někdy právě příliš bezchybný text vyvolá podezření, zda jste jeho skutečným autorem. V takovém případě pak zjišťujeme, zda nebyl zkopírován. To zjistíme velmi snadno např. prostřednictvím vyhledávače www.google.cz.

Výše uvedené řádky neberte jako radu k tomu, abyste do Alíkovin posílali texty plné hrubek. Ale spíš jako upozornění, že zkopírované (kradené) texty stejně nezveřejníme a ti kdo nám je poslali si kromě ostudy mohou vykoledovat také patřičnou dávku záporných bodíků.

Zatímco kladné body připisujeme pouze za zveřejněné články, tak za opsané (zkopírované) články odečítáme body pokaždé, když je objevíme!

Nedávno jsme do redakce dostali téměř vědecký článek o lvech. Vlastně v něm všechno bylo velmi podrobně popsáno. Přesto ho nezveřejníme. Pokud jste pozorně četli, tak už jistě tušíte proč.

Myslím, že ani nemusím jeho autorku jmenovat. Ona už bude vědět a věřím, že už to příště neudělá. Všechny ukázky v tomto článku jsou z "jejího" článku o lvech, další (opět zkopírovaný) poslala o konvalince vonné. Klidně si chvíli zkuste zahrát na internetové detektivy a zjistit, odkud je zkopírovala. Tady jsou ukázky z toho, co poslala:

Lev

V relativně nedávné době sahalo přirozené prostředí lvů od severu Euroasie - Portugalsko až Indie, až po Afriku (kromě Sahary). Poslední evropští lvi zemřeli již v dávných časech. Na Kavkazu, posledním útočišti euroasijských lvů přežila populace lva indického až do 10. století…

Konvalinka vonná

[editovat] Využití
K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšeným močením a omámenost, závratěmi nebo křečemi. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem...