Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Koronavirové prázdniny mýma očima

    vydáno  •  Škola

    Tento článek je o tom, jak jsem zvládala Covid-19. Jak jsem prožila karanténu a co jsem dělala. Jak jste karanténu prožili vy?
    Chodili jste ke konci první vlny koronaviru do školy?

    2020, © TEB

    První den, tedy když jsme opustili školu, to bylo takové jiné… a čas ubíhal nezvykle rychle. Ráno jsem vstávala až v 7:00, takže jsem si docela vyspávala. Vždy, když jsem vstala, šla jsem dolů, nasnídala se a šla dělat úkoly. První dny jsem s mamkou šila roušky a vařila oběd. Daleko víc jsem chodila s mým psem na procházky a věnovala se tomu, co mě baví. Takže jsem hodně času strávila na kole s Nikčou a objížděly jsme nová místa. Zajely jsme třeba do Bartošovic k rybníkům, ale také jsem si často s mým psem vyšla do lesa. A dlouhé hodiny jsem trávila nad čtením knih.

    Při deštivých dnech jsem se zase věnovala morčeti a také nemohu zapomenout na svého bráchu, s ním jsem si taky hodně často hrála. Některé dny jsem však strávila pouze nad učením. To bývalo tehdy, když jsem něco hned nepochopila nebo mi to nešlo udělat.

    Když se zvolnila karanténa a přestaly se nosit roušky, tak to byla velká úleva. Chodila jsem spát k Niki a Niki zase ke mně. Občas jsme zašly za dědou a babičkou. Taky jsem s dědou chodila do lesa. Tam mu pomáhám skládat dřevo. Většinou jede děda traktorem a my sedíme na vlečce, moc se u toho bavíme. Děda nás také naučil, jak se vyřezávají píšťaličky z vrbového proutí. V lese jsme pozorovali zvěř a děda okopával stromky. U lesa jsou koleje. Vlak tudy jezdí v půlhodinových intervalech. To pak vždycky seběhneme ke kolejím a máváme. Je to legrace. Strojvedoucí vlaku tam jezdil stále stejný, takže vždy, když nás viděl, tak nám rovnou zatroubil a usmál se...

    Asi v půlce dubna nám trenérka napsala e-mail, že už budeme moci sportovat na suchu. Tréninky na suchu trvaly dva měsíce. Naše „suchá příprava“ vypadala tak, že jsme každý den běhali nejméně 2 km a asi v půlce května nás pustili do tělocvičny školy. Pak jsme začali mít v červnu tréninky ve vodě. Bohužel jsme museli plavat venku, jelikož vnitřní bazén nesplňoval podmínky hygieny, ty byly hodně přísné. Na suché a mokré tréninky jsem jezdila autobusem nebo na kole.

    První den na tréninku ve venkovním bazéně jsem vydržela pouhých 15 minut, jelikož venku bylo pouze 15 °C. V bazéně bylo sice 25 °C, ale i tak mi byla zima. Potom jsme se zahřáli během kolem bazénu. Vždy po tréninku jsem s kamarádkou chodila na zmrzlinu, tam jsme pokecaly, a já potom jela domů. Mamka na mě doma čekávala s večeří. Krátce po večeři chodívám spát.

    Koncem května proběhla oslava strejdy Davida. Takže jsme se zase všichni sešli dohromady na oslavě. Tam jsem přijela na kole a bratranec Dája se mnou. I přes nepříznivé počasí s dešťovými přeháňkami jsme si vyjeli na kolech s bratranci a sestřenicemi na krátkou vyjížďku. Vzali jsme s sebou i nejmladšího cyklistu Lukyho, který má pět let. Zvolili jsme nenáročnou trasu, když jsme měli jít už všichni domů, tak jsme se s Verčou domluvily, že všichni přespíme u ní. Na oslavě bylo dobré grilované maso a všichni si pochutnali. Spát jsme šli až pozdě v noci, bylo asi půl dvanácté. Ráno jsme vyspávali až do půl deváté. Nasnídali jsme se a jeli jsme k babičce, kde jsem si pořádně umyla kolo, protože bylo špinavé od bláta, jak bylo škaredě.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 31. srpna ve 20:57, upravený vzápětí.
    TEB v něm napsala:

    Děkuji Jájá1 $>
    A tobě taky ultron01

    Příspěvek z 27. srpna v 9:04.
    JáJá1 v něm napsal:

    Pěkný článek 5 tlapek.
    Vstával jsem kolem 8. hodiny.

    Příspěvek z 27. srpna v 7:35.
    ultron01 v něm napsal:

    Velmi zajímavý článek...

    Akorát mě ubíhal čas nezvykle pomalu - a vstával jsem asi v 9:00 - takže jsem se POŘÁDNĚ vyspal...:-)