Těžko říct, kde si ty kameny vzaly. Šlo o pravěkou observatoř? Nebo o posvátné závodiště? Nesloužily jako naváděcí systém pro mimozemšťany? Kounovské řady dodnes dělají vědcům vrásky na čele a mezi turisty vzbuzují přirozený respekt. Jde o téměř dva tisíce neopracovaných kamenů, které jsou rozmístěny do čtrnácti neúplných rovnoběžných linií na rozloze zhruba 11 hektarů. Všechny řady vedou ze severu na jih a nikdo neví proč. Jaký div, že zaujaly především milovníky mimozemských záhad…
Fotogalerie |
Kameny, stěhujte se
Pozoruhodnou památku poprvé prozkoumal v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl. Pochopil, že se jedná o prehistorickou stavbu, ale o jejím účelu mu nebylo nic známo. Díky němu se však o Kounovské řady začali zajímat archeologové. Následující výzkumy však do případu mnoho světla nepřinesly, ale přinejmenším potvrdily, že by se mohlo jednat o stavbu vzniklou lidským přičiněním. Náhorní plošina, na které se řady nacházejí, tvoří opuka, zatímco samotné kameny jsou z křemence a hrubozrnného pískovce. Někdo si tedy musel dát hodně práce, aby je ze vzdálených lokalit dopravil na místo a vyrovnal do několika set metrových řad. Ale proč by to dělal?
Věčný kalendář
Beltain či Beltinev překladu zářící oheň či Belenův oheň. Svátek se oslavoval 30. dubna. Oslavoval jaro, teplo a zrození. Zapálené ohně symbolizovaly očištění od nemocí a špatných myšlenek. Z této doby možná také pochází tradice líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje. |
Rozhodně nemůžeme naše předky podezírat z toho, že by trávili mnoho dní stěhováním kamenů do prudkého kopce jen pro vlastní zábavu. Kameny jsou z poloviny zahloubené do země a nepřesahují většinou rozměry 60 cm. Ale najdou se tam i takové, které mají přes metr a váží jistě několik set kilogramů. Pro stavitele tedy muselo být správné rozmístění životně důležité. To nahrává teorii, že se jedná o kamenný kalendář a astronomickou observatoř. Z umístění balvanů prý lze zjistit pozici slunce při východu a západu slunce ve dnech slunovratů a rovnodennosti. Zajímavostí je také to, že pokud se na keltský svátek Beltaine vydáte na Kounovské řady sledovat východ slunce, tak uvidíte, jak stoupá na oblohu zpoza vrcholku hory Říp.
Jak se tam dostanete?
Kounovské řady rozhodně stojí za vidění, ať už jste milovníci E.T. mimozemšťana, nebo keltských astronomů. Naučná stezka, která vás přírodním parkem provede, začíná u železniční stanice Mutějovice. Vede po lesních cestách a pěšinách, částečně vozovými a polními cestami. Stezku lemují informační tabule, poslední má číslo 11. Odtud můžete pokračovat po modré značce k silnici, která vás zavede na vsi Domušice na vlakovou zastávku nebo se můžete vrátit stejnou cestou do Mutějovic.
