… podle pověsti vyháněl Gill na pastvu ovce a kozy tamních obyvatel. Odměnou za jeho práci byly chleby se sádlem. Když jednou dostal chléb suchý, zlostně jej rozdupal. A tak ho vládce Praděd odsoudil k věčnému bloudění v rašeliništích. A nejen to. Zničeno bylo i pyšné město Hunohrad – celé se propadlo do bažin…

Chřástal, host z Afriky

Těžko říct, jak to bylo doopravdy. První zmínka o zdejší osadě je z roku 1687, kdy se nazývala Reihwiesen (řada luk). V obci se dochovalo několik domů s lidovou architekturou z 19. století. Dnes žije v Rejvízu něco málo přes šest desítek stálých obyvatel. Nežije se tu právě lehce. Nadmořská výška se pohybuje od 750 do 790 metrů nad mořem.

Ale v letních i zimních měsících je tu náramně rušno. Zima láká především běžkaře, v létě je hlavním magnetem Velké mechové jezírko. Když půjdete alejí jasanů, které lemují rejvízskou silnici, uvidíte, že domy stojí jen podél silnice. Za nimi jsou louky, které většinu léta vypadají, že nikomu nestojí za posekání. Důvodem je, že v nich každoročně nachází letní domov evropsky ohrožený chřástal polní (Crex crex). Chřástal je tažný pták, který se ze zimovišť v Africe vrací počátkem května a odlétá v září až říjnu. Ti, které víc než fauna zajímá flóra, tu mají přichystánu nejednu lahůdku. Pozorní návštěvníci mohou spatřit nejen množství mechů, ale i divoce rostoucí orchideje.

Tam, kde stával Hunohrad…

 Od jara do zimy se můžete vypravit z Rejvízu po dřevěném chodníčku do míst, kde podle pověsti stávalo město Hunohrad, k Velkému mechovému jezírku. Budete-li mít štěstí na hezké počasí, zdaleka nebudete sami. Z Rejvízu půjdete lesní cestou něco málo přes dva kilometry. Pak už se ocitnete v království mechu rozpustile vyzdobeném bílými chomáči suchopýru pochvatého či růžovými květy divokých orchidejí.

Charakteristické jsou pro tuto rezervaci rašeliniště (největší na Moravě) náležící k typu rozvodnicových vrchovišť. Vznikala v době poledové zhruba před 6-7 tisíci lety.

Celé území leží v mělké pánvi, proto voda z okolních svahů stéká dovnitř, kde je zachycována nepropustným podložím. Tak vznikaly prohlubeniny s vodou, které pozvolna zarůstaly rašeliníkem, až došlo k jejich spojení v souvislou plochu v dnešním rozsahu. Vývoj rašeliniště neustále pokračuje. Drobné rostlinky rašeliníku narůstají, jejich spodní části pod hladinou vody podléhají za nepřístupu vzduchu chemickému procesu zrašelinění.

Nenápadná mucholapka

Asi nejproslulejší rostlinou této lokality je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). pozorní diváci ji mají možnost spatřit ze stanoviště u Velkého mechového jezírka na vlastní oči. Ideální však je, budete-li vyzbrojeni dalekohledem. Je velmi nenápadná. Množství lidových názvů o ní prozrazuje mnohé - mucholapka, rosa slunečná, rosička, rosnatka masožravá, slunečná rosa.

Roste na půdách chudých na živiny, a tak je musí získávat jinak. Proto má listy opatřené tentakulemi – žláznatými chlupy zakončenými kapičkou lepkavé tekutiny připomínající rosu. Pokud hmyz usedne na list, přilepí se a v boji o přežití na sebe přilepuje stále více tentakulí, až jej list obalí a pohltí. Rosnatka okrouhlolistá je u nás zákonem chráněna jako silně ohrožená. Velmi jí uškodilo nadměrné sbírání k léčebným účelům a sběr pěstiteli masožravých rostlin.

Rejvíz - evropsky významná lokalita

V roce 1969 byla vyhlášena na rozloze 740 km² Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Jejím nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1492 m n. m. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů.

Nejcennější území chráněné krajinné oblasti jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák - Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek). Od roku 2005 je Rejvíz zařazen mezi chráněná území Natura 2000.