Kreslení lidí je poměrně jednoduché oproti např. koním nebo psům, a to zejména proto, že se s lidmi setkáváme každý den. Často také bývají tím, co se nachází na řadě našich výkresů, a máme tak dost času si nastudovat jejich proporce. Přesto je nesmírně složité nakreslit realistickou tvář, nebo dokonce postavu. Jak tedy na to?
Portrét
Jako první si ukážeme kresbu portrétu, tedy obličeje, krku a můžeme postupovat až do výšky ramen. I přesto, že je každý člověk jiný, pro kresbu obličeje existují univerzální pravidla, proporce, do kterých se dá napasovat téměř každá tvář. Pokud se jich budete držet, dokážete nakreslit realistický portrét i vy.
Jak nakreslit ramena se pak podíváme v kategorii postava.

Portrét - postup
V podstatě všechny informace máte v návodu výše. Proto bych snad dodala jen to, že oči se kreslí v polovině obličeje, nikde ne vysoko na hlavě, a dolní ret je větší než horní. Dávejte také pozor na kreslení čelisti, která se špatně odměřuje, a na kreslení nosu. Ten se často kreslí úplně špatně, nejlepší způsob je udělat tři kruhy představující tu oblast nad nosními dírkami a inteligentně je obtáhnout. Pokud nevíte, jak to myslím, podívejte se na kresby, které jsou níže, nebo na internet.
Postup znázorněný na ukázce je dost zdlouhavý, přesto však ne kompletní. Věřte mi, že nikdo celý postup nepoužívá, ale minimálně ze začátku doporučuji používat co nejvíce bodů, od kterých postupně můžete upouštět. Já sama si už vystačím s prvním bodem. Pro inspiraci přikládám dva portréty, které sice nejsou žádnými veledíly, ale snad mě omlouvá, že jsem je dělala narychlo, jen kvůli článku.

Portréty - ukázka
Tip: Postavy nekreslete ve statické poloze, která je znázorněna na první fotce (postup portrétu). Mnohem efektnější je pohled z poloprofilu, jenž je na dalších ilustracích.
Profil
Profil je o něco složitější než portrét, a to zejména proto, že se proporce dají jen těžko odměřit. Sama z profilu často nekreslím, a pokud ano, zpravidla nepotřebuji návod, proto jsem si následující postup musela vyhledat na internetu a upravit do zjednodušené podoby.

Profil - postup
Myslete na to, že se oči nacházejí v jakési prohlubni, jak vidíte na ukázce. Kreslí se ve tvaru trojúhelníku, ne oválu jako při kresbě zepředu. Dávejte také pozor na přechod mezi krkem a čelistí, který není lehké znázornit.
Do kresby z profilu se mi moc nechtělo, takže jsem tentokrát nakreslila jen jeden obraz. Malbu jsem dělala nedávno, nicméně nejsem úplně zkušená v práci s barvou, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo, a uši, které jsou už 5 let staré, jsem se rozhodla přiložit, protože vím, jak špatně je spousta lidí kreslí. Můžete se tak něco přiučit od mého osmiletého já.

Profil - ukázka
Postava
O lidské anatomii by se dalo mluvit hodiny a hodiny. Tolik času ani trpělivosti bohužel nemám, takže se velmi, opravdu velmi stručně pokusím základy shrnout v následujících řádcích.
Ze skicáku jsem vybrala několik takových v rámci možností použitelných příkladů kresby postavy, ale i rychlý nákres postavy se spíš kreslenými než realistickými proporcemi.

Postavy - ukázka
Postava člověka, se dá rozdělit na 6,5–7 dílů o velikosti hlavy. První díl je (překvapivě) hlava. Poté 2,5 dílu připadá tělu a 3–3,5 dílu jsou nohy. Pokud se pak dvě hlavy překlopí naležato a postaví za sebe, dostanete šířku ramen. Ta se nekreslí úplně kolmo ke krku, ale postupně klesající.
Mužský trup je nahoře široký a postupně se zužuje až k pasu, ženský je ve tvaru přesýpacích hodin, tedy v jisté fázi se šířka trupu začne opět rozšiřovat a v oblasti pánve dosáhne maxima. Ruce končí někde zhruba na úrovni začátku stehen a pokud si někdy zkusíte dát dlaň na obličej, zjistíte, že zabírá skoro celou tvář, takže se nebojte udělat ji větší.
Pokud budete kreslit chodidla, prosím vás, nedělejte je úplně vykloubená do stran, radši se je pokuste pomocí perspektivy udělat špičkami dopředu. Nohy jsou proti tělu poměrně dlouhé, takže je můžete udělat i delší, než považujete za vhodné. Děti mají tyto poměry jiné, neplatí to jen u postavy, ale i u obličeje.
Tip: Staří lidé se kreslí snáze než děti, protože mají rozmanitou členitost tváře a můžete se orientovat podle vrásek a výrazných rysů. Obzvlášť u malých dětí se není čeho chytit a každý výraznější stín přidá deset let. Proto tak často ve výsledku vypadají jako dospělí, v horších případech jako senioři.
Dále začátečníkům nedoporučuji kreslit lidi, kteří sedí, vážně to není nic jednoduchého.
Tento souhrn byl výrazně kratší, než jsem čekala, ale sama zatím nejsem v kreslení postav úplně zběhlá a nepřipadá mi fér učit vás nějaké neověřené postupy kvůli o pár vět delšímu článku. Nejlepším způsobem, jak se naučit anatomii člověka, je (ostatně jako u všeho) kreslit. Dobrý způsob je vyjít si někam ven nebo využít toho, že jste s rodiči např. v restauraci, a dělat rychlé náčrty lidí, které máte v dohledu. Nebojte se toho, že by odešli, než je stihnete nakreslit, rychlé skici bývají dynamické a často hezčí než několikahodinová práce.
Pokud ale chcete dělat propracovanější postavy, vyberte si tlachající důchodkyně nebo někoho, kdo nemá žádný doprovod a kouká se třeba do mobilu nebo do notebooku. To totiž většinou značí, že takový člověk pracuje a hned tak neodejde. Samozřejmě také můžete poprosit kamaráda nebo člena rodiny, aby vám pózoval, ale z vlastních zkušeností vím, že to není úplně dobrý nápad. Objekt má pak tendenci stát a tvářit se nepřirozeně, pořád se musí hýbat, a to výrazně víc, než kdyby nepózoval, a očekává od vás kloudný výsledek, kvůli kterému se vyplatí tak dlouhý čas bez možnosti pohybu, což vás jen stresuje a celkově to postrádá kouzlo okamžiku.
A jako obvykle ještě jednou zdůrazňuji, že nejsem odborník, ale pokud chcete, neváhejte se mě na cokoliv zeptat.
Přeji hodně štěstí při kreslení.