Alíkovina

Kudy vede hranice mezi strnady?

vydáno  •  Škola a poznání
Na jaře požádali ornitologové veřejnost o spolupráci na unikátním výzkumu ptačích nářečí. Zvolili k tomuto účelu strnada obecného, ptáka roku 2011. Je totiž velmi výrazný nejen svým zjevem, ale snadno ho poznáte i po hlase.

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je velmi dobře vidět už z dálky. Květen, Praha, Divoká Šárka., © Radkaa

Strnadi jsou známí citronově žlutým zabarvením a celkem jednoduchým zpěvem. Liší se koncem typického nápěvu, část samců jde na konci s melodií nahoru, část dolů. Samice si přitom podle zpěvu vybírají místní partnery. Zpěv má mnoho variant, podobně jako je tomu u lidských nářečí. Mladí strnadí samečkové se je učí od svých sousedů.

Veřejnost se do výzkumu zapojila opravdu svědomitě. Lidé k nahrávkám využili mobilní telefony, digitální kamery, digitální fotoaparáty i lepší diktafony. Ornitologové tak získali přes 900 nahrávek ptačího zpěvu. Vědci všechny nahrávky poslechli a vyhodnotili. Ukázalo se, že strnadi, kteří žijí v Česku, zpívají sedmi „nářečími“. Objevili se i strnadi, kteří se dokázali domluvit více jazyky.

Nářečí začínající písmenem B jsou východní, písmeno X znamená západní dialekt.

Nářečí začínající písmenem B jsou východní, písmeno X znamená západní dialekt.

Díky výzkumu je jasné, že hranice mezi západními a východními nářečími strnadů je poměrně ostrá a prochází Českem oblastí západních a jižních Čech. "V několika případech se podařilo nalézt ptačí polygloty, kteří ovládají dvě různá nářečí," popsal výjimku ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Mapu nářečí s ukázkami zpěvu ornitologové zveřejnili na svém webu.

Grafické znázornění jednoho ze západních dialektů

Grafické znázornění jednoho ze západních dialektů

Grafické znázornění jednoho z východních dialektů

Grafické znázornění jednoho z východních dialektů

Jak vznikají strnadí nářečí?

InsertSingleAudio

Typická strofa zpěvu strnadů se skládá ze dvou částí – počáteční a závěrečné fáze. Zatímco začátek je vrozený a obsahuje několik shodných, za sebou se opakujících slabik, odlišnou závěrečnou část se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce života. Tak vznikají strnadí nářečí vyznačující se stoupavou nebo klesavou melodií na konci strofy.

Samice se při výběru samečka řídí touto částí zpěvu a upřednostňují samce s místním dialektem. V Evropě tak vzniká mozaika strnadích nářečí, jejíž českou část ornitologové zmonitorovali.

Západní typ nářečí se podle výzkumu zcela ojediněle objevil i u Jihlavy, tam však patřil "smíšenému" zpěvákovi, který současně ovládal jak západní, tak východní typ nářečí. Takovéto zpěváky se podařilo objevit i další čtyři.

InsertSingleAudio

Dva z nich (u Příbrami a Českých Budějovic) zpívali stejně jako ten u Jihlavy jak východní, tak západní typ. Další dva (v Olomouci a u Třince) pak ovládali také dva typy dialektů, ale oba patřily do východní skupiny nářečí.

Strnad obecný - pták roku 2011

Strnad obecný je velký jako vrabec, samci se poznají podle citronově zbarvené hlavy a žluté spodní části těla. Na jaře a v létě na sebe samci upozorňují opakovaným jednoduchým zpěvem, který Češi přepisují jako "Kéž by si, sedláčku, chcíp" nebo "Jak to sluníčko pěkně svítí".

Celkem běžný druh začal mizet z krajiny před třiceti lety a tento trend pokračuje. V současnosti lze strnady obecné potkat v otevřené krajině. V období mezi lety 2001 až 2003 jich hnízdilo na území Česka 1,8 až 3,6 milionu párů, což druh řadí mezi nejhojnější. Výsledky jednotného sčítání ale ukazují v letech 1982 až 2009 pokles početnosti zhruba o pětinu.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (4)

Příspěvek z 28. října 2011 v 10:12.
sara-bart v něm napsala:

xxx

xxx

Příspěvek z 28. října 2011 v 10:11.
sara-bart v něm napsala:

x

Příspěvek z 28. října 2011 v 10:11.
sara-bart v něm napsala:

:o)

moc hezke