Alíkoviny – kvízy

Co možná nevíte o životě našich předků?

Co možná nevíte o životě našich předků

Umíš si představit život obyčejných lidí ve středověku? Jak bydleli? Co jedli? Jak se oblékali? Kvíz připravila S. Jarolímková, autorka knihy "Co možná nevíte o životě našich předků". Další kvízy najdete v Alíkovinách/ Kvízy

Správných odpovědí: 

Jsi úplně normální, i když zřejmě žiješ spíš ve světě nul a jedniček.

Tohle není špatné, sem tam dokonce víš, o čem je řeč. Úplně ideální výsledek. Gratuluji!

A ven! Nebo utíkej do sekce Ostatní hry a chvilku se taky jen bav..

  1. Co je to strdí?

    Strdí (zastarale též strď, stred, streď; všechny výrazy jsou ženského rodu) je dnes již nepoužívané slovo značící med nebo plástve medu. Slovo má pravděpodobně praevropské kořeny, protože se vyskytovalo ve většině slovanských jazyků a najdeme je již v Kralické biblli (Druhá kniha Mojžíšova, 13/5), zatímco ekumenický překlad bible zvolil výraz „med“.
  2. Jakou délkovou jednotku označovala dlaň?

    Dlaň (4 prsty) je nynějších 8 centimetrů. Míněna je šířka dlaně bez palce.
  3. Proč má město Plzeň ve znaku velblouda?

    Koráb pouště se ve znaku objevil jako připomínka toho, že když husité v letech 1433-1434 Plzeň neúspěšně obléhali, obyvatelé města jim při jednom výpadu ukradli živého velblouda. Toho si husité přivezli jako dar od polského krále. Původně měl obyvatele města zastrašit. Poté co Plzeňané zvíře přivedli s velkou slávou do města, husité jim za svého maskota nabízeli vysoký peněžní obnos (dokonce i urozeného zajatce!) Ti to však odmítli a husité obléhání zanechali.
  4. Kterou část těla zakrývaly krpce?

    Nohy, protože krpce byly primitivní kožené opánky, které si lidé k noze přivazovali řemínky.
  5. K čemu sloužila trdlice?

    Trdlice sloužila k lámání vysušených stonků lnu. Byl to dřevěný stojánek, přes který se stonky přehodily a tzv. bijákem, kusem dřeva opakovaně lámaly
  6. Kolik metrů příze upředla přadlena za hodinu na ručně poháněném kolovratu používaném od 14. do 19. století?

    Bylo to 300 – 400 m příze za hodinu. Na vřetenu, které přadleny používaly do 13. století, to bylo jen 80 m příze a na předchůdci kolovratu, tzv. spřádacím kole, asi 250 m.
  7. Co je kadlub?

    Kadlub je předchůdce truhly, je to kus vydlabaného kmene opatřený víkem a uchy. Ukládaly se do něj různé domácí předměty.
  8. Z čeho se ve 14. století připravovaly knedlíky?

    Knedlíky se až do začátku 16. století připravovaly výhradně z masa. Recept z 15. století praví: „Knedlíky z toho dělej. Maso telecie vzieti a zsekati drobné a žlútkóv vaječných přičiniti a kořeně, což se zdá a petružele zelené. Též také o skopových obvale v biem múku, smažíš to na pánvi, v sádle nebo másle, učiniž na to kořenie sladké nebo ostré.“ Jak vidno, knedlíky byly naše dnešní karbanátky.
  9. V jakém období v roce za sebou jdou neděle nazvané Černá, Pražná (Sazometná), Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná?

    Jsou to neděle předcházející Velikonocům. V době 46 denního půstu to byly jediné nepostní dny. Do dnešních dob se zachovalo povědomí o Smrtné neděli, kdy děvčata vynášela ozdobenou figurínu ze slámy symbolizující zimu a házela ji do potoka, a Květné neděli bezprostředně před velikonočními svátky, která připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma.
  10. Co oznamovalo klekání?

    Klekání bylo zvonění v 6 hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer. Připomínalo čas a zároveň každý, ať byl kdekoliv, musel při tomto zvonění pokleknout k motlitbě. Klekání se nezvonilo jen v sobotu večer, v neděli a o velikonočních svátcích. Klekánice byla v představách našich předků bytost, která po večerním klekání kontrolovala, zda nejsou venku malé děti. Pokud nějaké dítě potkala, zavřela je do kapličky nebo do zvonice kostela, odkud je pustila teprve za svítání.

Zkusit jiný kvíz