Alíkoviny – kvízy

Vesmír daleko i blízko

Překrásná noční obloha přímo nutí k tomu, aby člověk zaklonil hlavu, díval se na svítící souhvězdí a přemýšlel, jak moc je veliký vesmír. Kolik světelných let k nám letí třpyt jedné hvězdičky a zda existuje na jiné planetě život podobný tomu našemu? Připraveno podle encyklopedie Astronomie. Více kvízů - Alíkoviny/kvízy.

Správných odpovědí: 

Ty se asi moc na noční oblohu nedíváš viď?!? Možná tě ani vesmír nezajímá. Ale i souhvězdí umí vyprávět příběhy. Nejkrásnější souhvězdí celé oblohy je Orion. Pro staré Řeky představovalo lovce a obra Oriona. V souhvězdí je hned několik velmi jasných, většinou bílomodrých hvězd. Neopomenutelným objektem v tomto souhvězdí je i Velká mlhovina, která se nachází pod lovcovým pásem, symbolizovaným trojicí třpytivých hvězd. V Orionu má sídlo i meteorický roj Orionid, který je činný kolem 22. září každého roku. Takže se občas na oblohu podívej - tam se dějí věci...

Tak astronom z tebe ještě nebude, ale jsi na dobré cestě. Pokud nemáš doma přímo hvězdářský dalekohled, můžeš pozorovat nebe i pouhým okem. Když budeš chtít najít sever, najdi si Polárku, hvězdu, která se blízko něj nachází a jež je ukazatelem severu, Severkou. Když se díváš daleko do vesmíru, dopadá do tvého oka světlo, které vyletělo ze vzdáleného bodu před mnoha a mnoha lety. Díváš se tak do minulosti. Čím je objekt vzdálenější, tím déle od něj k nám světlo letí a tím více do minulosti se tedy díváme...

Nikdo neví všechno, ale tobě se podařilo odpovědět správně na většinu, možná na všechny, otázky. Gratuluji!!! Možná i ty jednou budeš moci cestovat vesmírem, stejně jako v roce 1969 vstoupili na Měsíc s misí Apollo 11 první lidé - Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

  1. Světlu trvá 8 minut, než dorazí ze Slunce na Zemi. Za jeden rok světlo uletí 9,5 bilionů kilometrů. Vzdálenosti ve vesmíru jsou zkrátka ohromné, proto je měříme na

  2. Naším domovem je malá planeta s vodou, která obíhá kolem žluté hvězdy průměrné velikosti - Slunce. Země je doposud jedinou planetou ve vesmíru, o které bezpečně víme, že hostí na svém povrchu život. Země, dalších 7 planet a několik trpasličích planet, patří do soustavy, kterou nazýváme...

  3. Sluneční soustava vznikla z mlhoviny, oblaku prachu a plynu, před pěti miliardami let. V horkém středu vzniklo Slunce. Ze zbylého prachu a plynu se kolem Slunce vytvořilo dalších 8 velkých planet a jedna malá planeta Pluto. Které jsou ty veliké?

  4. Obecně lze říci, že čím větší planeta je, tím více má měsíců. Země má jeden měsíc. Kolik měsíců má největší planeta Jupiter?

  5. Hvězdy na rozdíl od planet vydávají teplo a světlo. Naše průměrné žluté Slunce je typickou hvězdou, která není ani příliš horká, ani příliš chladná. Červené hvězdy jsou nejchladnější, zatímco bílomodré hvězdy jsou pěkně horké. Co to vlastně hvězda je?

  6. Lidé od pradávna vesmír sledovali. Nejznámějšími astronomickými přístroji jsou optické dalekohledy. K zachycení slabých signálů vesmíru používají speciální teleskopy několikasetmetrové antény. Přístroj, který nesleduje vesmír prostřednictvím světla, ale radiových vln se nazývá

  7. Kolem Země obíhají i vědecké stanice. Vědci a kosmonauti na jejich palubě provádějí experimenty a studují, jak lidský organismus reaguje na pobyt ve vesmíru. Dvě největší stanice, které se používají i na pozorování hvězd a planet se jmenují Skylab a Mir. Jak se říká těmto stanicím?

  8. Malé kousky kamenů pohybující se ve sluneční soustavě nazýváme meteoroidy. Když se tato tělíska dostanou do zemské atmosféry, začnou hořet a vytvoří na obloze jasnou stopu, které říkáme...

  9. Když Měsíc vstoupí mezi Slunce a Zemi, na část naší planety dopadne stín vržený měsícem. Astronomové tak mohou pozorovat, společně s námi, ...

  10. Na Měsíci je několik velkých tmavých skvrn. Jsou to ploché oblasti lávy, která po vylití na povrch zchladla a utuhla. Láva se vylila z míst, kam dopadly ohromné meteority. Můžeme tyto oblasti pozorovat i ze Země. Říkáme jim...

  11. V průběhu roku můžeme jednu ze "svítících" planet pozorovat pouhým okem. Lidé ji nazývají jitřenka či večernice, podle toho, vidíme-li ji jako poslední objekt na ranní nebo první na večerní obloze. O kterou planetu se jedná?

  12. Na planetě, která je nejblíže Slunci, dosahuje teplota na denní straně až 427 stupňů Celsia, tedy více než čtyřnásobku vařící vody. O kterou planetu se jedná?

  13. Největší planeta ve sluneční soustavě je tak veliká, že by se do ní vešlo 1 000 Zemí. Obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 778 milionů kilometrů. O jakou se jedná planetu?

  14. Už lidé dávných civilizací si vytvářeli z jasných hvězd na obloze nejrůznější obrazce - např. Velká medvědice, Orion, Pastýř, Jednorožec, Holubice. Celá obloha je rozdělena na 88 takových obrazců. Říkáme jim...

  15. Všechny velké planety mají prstence. Jedna ho má skutečně nejjasnější a nejkrásnější. Jedná se o plynového obra, pána prstenů, který je tvořen převážně plynným vodíkem. Je pokryt oblačnými pásy a bouřemi z amoniaku a ledových krystalků. Která planeta má tak veliký prstenec, že by zabral tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem?

Zkusit jiný kvíz