Kyberšikana. Tohle slovo známe každý. Každý snad víme, o co jde. Jenže vždy to tak nemusí být, že vám někdo napíše, pošli mi tvou fotku, nebo tě ukradnu. Může to být i jinak.

Např: Anička se nebavila s Maruškou, protože Maruška jí bouchla. Ale Maruška žárlí, a tak se jí chce pomstít, že jí nemá ráda, za to, že se s ní nebaví, založí stránku Anička Nováková je hnusná! A později začne stránka být aktivní. Ty jsi našel ten web. Co uděláš? Okamžitě to nahlas ve škole! Maruška pak toho litovala, a měla velký problém.

Kyberšikana, je šikana za počítačem. Nikdy nevíš s kým si píšeš. To je základní pravidlo a dokonce i název jednoho projektu. Tento projekt podstupují žáci 6-9 tříd základních škol. Děti učí, jak se zachovat. Že u vás ve škole nic takového není? Nevadí. Podívat se můžete i na jejich webové stránky.

Trpíte vy nebo kamarád/ka kyberšikanou? Řekněte to ve škole, rodičům, blízkým. No a jako proč bych se měla bát? Hodně z vás si to asi řeklo. Je to jinak. Co když: Vy, pošlete foto „kamarádovi“ jak jste nazí, a on vám za to zaplatí. Jenže vy pošlete foto a on vás začne vydírat. Třeba napíše na facebook, že jste hnusní. Napíše, že si na Vás počká u obchodu v Praze. No a vy to rodičům neřeknete, oni by se dozvěděli, že jste poslali nahou fotku! Vždy to řekněte! Nikdo nemá právo vám vyhrožovat ani vás šikanovat. Lidé jsou rovnoprávní.

Kyberšikanu i šikanu vždy, vždy ohlaste dospělému, kterému věříte!