Co je to kybernetický útok?

Prvně si ujasníme, co vlastně tato dvě slova znamenají. Co je to kyberprostor? Je to zjednodušeně řečeno celý internet. Složitěji řečeno jde o jakousi neviditelnou elektronickou globální síť, která umožňuje internetovou komunikaci. Ty pak díky kyberprostoru můžeš číst e-maily, poslouchat hudbu na Youtube nebo sledovat videa či surfovat právě na Alíkovi. A co že je útok? Útok (někteří mohou používat také cizí slovo ofenzíva) je udělat něco proti vůli a zájmu druhého. Ve válce se dá útok specifikovat jako úder proti nepříteli. A pak máme slovní spojení kybernetický útok (jinak také počítačový útok). U takového útoku jde o akci, kdy se „cracker" dostane do počítače za účelem upravit, blokovat nebo zlikvidovat data či informace v napadeném počítači. Co znamená pojem cracker si vysvětlíme níže.

Jaké mohou být hrozby počítačového útoku?

• Únik informací – v tomhle případě se může jednat o odposlouchávání či třeba o to, že chybně zlikviduji nějaký soubor v počítači a někdo ho obnoví a zneužije. Nebo se jedná o situaci, kdy pracovník poskytne únik údajů své firmy někomu jinému.
• Narušení integrity – jde o poškození, změnu či vymazání dat. Uveďme si opět příklad. Pokud mám nějaká data v počítači, například nějaký projekt do školy, může mi ten, kdo se mi nabourá do počítače, školní projekt přepsat, vymazat nebo dopsat tam některé informace (se školním projektem ti ale asi nepomůže).
• Potlačení služby – jde o situaci, kdy je ti bráněno dostat se ke službě či informaci. Jako příklad můžeme uvést situaci z 2. března, kdy anonymní skupina hackerů Anonymous prohlásila, že Rusko již nekontroluje své špionážní satelity, protože se jim do nich nabourali. Nebo může jít i o to, když jednu webovou stránku (například banky nebo nemocnice) navštíví v jednu chvíli velké množství napadených počítačů a web potom nevydrží nápor a spadne. Takovému kybernetickému útoku čelila například České televize začátkem února 2022, když vysílala živé přenosy ze zimních olympijských her.
• Nelegitimní použití – jde o zneužití informací. Jako příklad můžeme úvest napadení nějaké firmy a následné využití jejich služeb (například programů) bez nutnosti cokoliv platit.

Možná jste už slyšeli pojem hacker nebo hacking. Pojem hacker vznikl v 50. letech 20. století v Americe. A kdo je to ten hacker? Je to odborník na vnitřní systém počítače – na jeho operační systém a síť, ke které se připojuje. Můžeme říct, že jde o programátora, a můžeme ho přirovnat k léčiteli počítače.

Díky médiím a neznalosti slangu se pojem hacker používá pro slídící a snažící se odhalit citlivé informace nebo prolamující kódy, či jako zloděj a vetřelec. Hackeři sami však takového jedince označují jako cracker. Cracker využívá své dovednosti k tomu, aby se dostal neoprávněně do cizích počítačů a soukromých sítí. Co takový cracker nejvíce hledá? Jde mu především o informace a data, z kterých bude mít zisk – ve většině případů ho zajímají firemní data. U známých a bohatých osobností ho mohou zajímat i soukromé fotografie nebo hesla (ať už do e-mailových schránek nebo facebookového či instagramového profilu).

Zde se můžete podívat na 5 nejnebezpečnějších hackerů v historii internetu.

Kyberterorismus

Znáte pojem kyberterorismus? Kyberterorismus je útok, který zneužívá počítačovou a komunikační síť. Jako příklad si můžeme uvést například situaci, kdy máme chytrý automobil, který se řídí sám, podle toho, co mu nařídíte. Cracker může převzít řízení vozu za vás a může tak způsobit dopravní nehodu.

Podle Ministerstva vnitra České republiky je samotný terorismus „plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám. Výsledkem má být dosažení vytyčených cílů.“ Kyberterorismus je druh terorismu, který je motivovaný tím samým, vše se ale odehrává v kyberprostoru. Jako příklady kyberterorismu můžeme uvést příklad, kdy v počáteční fázi konfliktu války na Ukrajině, která začala 24. 2. 2022, se Rusům podařilo pomocí škodlivých programů v počítači zneškodnit dělostřelecké kanóny D-30 Howitzer.

Počítačové viry

Tímto termínem označujeme program, který se dostane do počítače stažením nějakého souboru, programu či hry, a poté se šíří celým počítačem bez tvého vědomí a působí ti škodu v celém počítači. Můžeme to přirovnat k angíně u člověka – když máš angínu, bolí tě v krku, svaly, hlava, máš teplotu, zkrátka tě bolí celé tělo. Počítačový vir funguje obdobně, jen logicky nejde na člověka. Jak poznám vir u sebe, to víme – bolestí. Ale jak poznám, že ho mám v počítači? I počítač nám dává jasná znamení, že s ním není něco v pořádku. A jaká znamení to mohou být? Uveďme si pár příkladů: samotný vir ti najde antivirový program, ikona myšky ti nesmyslně lítá po celé ploše, počítač se sám od sebe restartuje, počítač ti nefunguje, nejde zapnout, na monitoru ti vyskakují neustále nová a nová okna, internet je velmi pomalý apod.

Hackerská skupina Anonymous

Kyberútoky mohou být velmi nebezpečné a mnohdy dokáží tomu druhému pěkně zatopit. Máme i anonymní hackerskou skupinu Anonymous. Mají i svoji vlastní vlajku. Jde o skupinu aktivistů, kteří působí právě na internetu. Do povědomí se dostali v roce 2003. Mezi jejich symboly patří maska Guye Fawkese. Podíleli se například na demonstracích v roce 2009 v Íránu v době prezidentských voleb. V roce 2012 provedli útoky na servery FBI, Universal Studios a jiné. Bylo to v reakci na uzavření serveru Megaupload.
O skupině Anonymous máme i filmy – Příběh hacktivistů. Pokud raději čtete, je i kniha Jsme Anonymous.

Počítačové útoky jsou převážně zaměřeny na větší firmy a giganty. Snahou je získat co největší především finanční prospěch. Kybernetické útoky na běžné osoby nejsou tak běžné. Nicméně, i přes to je třeba mít se na pozoru a svá data a údaje si chránit.

Na co si mám dát pozor?

Podle toho, co jsme si řekli výše, je vhodné myslet na ochranu svých osobních údajů i na internetu. Jak se můžete chránit? Doporučuje se mít silná hesla, která budou složena z malých, velkých písmen, číslic a speciálních znaků (#, @, $ a jiné). Také je vhodné mít ke každé službě jiné heslo. Když někdo zjistí jedno z tvých hesel, nemá pak přístup ke všemu (pokud to zjištěné heslo není od e-mailu). Také je dobré mít aktualizovaný systém v počítači včetně platného a funkčního antivirového programu. Dávejte si pozor i při čtení elektronické pošty – nikdy neotevírejte podezřelé přílohy. Pokud jste uživateli internetového bankovnictví, zde se doporučuje přihlášení formou tzv. pásek a kšandy, neboli přihlašování nejen heslem, ale i dalším údajem – ať už jde o kód z SMS zprávy nebo otisk prstu. Vaše data, fotky, hry či filmy, o které nechcete přijít, si zalohujte. Uložte si je například na pevný externí disk nebo flash disk. Jistota je jistota.

Pro více informací a bližší vysvětlení, jak se můžeš bránit kyperútokům, mrkni na video.

Co je dobré si připomenout?

Podle mě je velmi důležité si dávat pozor i v kyberprostoru na svoje jednání a dbát na svou vlastní bezpečnost. Na to nikdy nezapomínejte! Je dobré si rozmyslet, jaké fotky chceš zveřejnit a také pamatovat na to, že to, co nechceš, aby věděli ostatní, je lepší si nechat pro sebe. V případě internetu podle mého názoru platí, že méně je někdy více.

Inspiraci jsem čerpala:
Kyberválka – co to je a jakou může mít podobu?
Práce na téma Kybernetické útoky
Definice pojmu terorismus