Když jsem byla o něco starší, asi šest nebo sedm, tak jsem moc chtěla vlastního koně. Snila jsem o tom. Zvláštní je, že jsem nesnášela takové to vození na koni, já jsme chtěla jezdit. Věděla jsem o koních všechno. Jak se mají správně držet opratě, jak řídit koně. 

Když mi bylo osm let,  začala jsem jezdit. Máma mi to s těžkým srdcem dovolila. Byl to takový super pocit, když jsem vysedla na koně a jezdila. Bylo to skvělé. Když mi bylo devět, dostala jsem svého vlastního koně.  Měla jsem takovou radost, že jsem ani nevěděla, co mám dělat. Bylo to nádherné stvoření a najednou bylo jenom moje a moje. Nemohla jsem tomu uvěřit. Dala jsem jí jméno Celestia. 

Začala jsem jezdit ještě více a hlavně jsem se specializovala na parkur a na drezuru. Snažila jsem se a makala na sobě. Stala jsem se úžasnou jezdkyní. A teď mi je patnáct, mám dva překrásné koně a jedu na soutěž do Asie. Vybrali mě z 55 jezdkyň z celého světa.

Tak to je můj život. Když děláte něco, co vás baví, tak si uvědomíte, jak vás to naplní a jak jste důležití. Tak nedělejte to, co chtějí ostatní, ale to, co chcete vy. A budete žít tak super jako já.