Láska má mnoho podob. Mateřská láska, partnerská láska či láska ke zvířatům. Já mám zvířata moc ráda a třeba svoji kočku bych za nic na světě nevyměnila, protože ji mám moc ráda a i ona má ráda mě. Moc rády si spolu hrajeme a baví to nás obě. Láska je prostě úžasná, přesto dokáže bolet.

Stala se mi jedna taková příhoda. Asi poprvé jsem totiž viděla, jak se dva lidé líbají, lépe řečeno, byli to ještě děti, ale už chodili do osmé třídy. Líbali se a objímali za rohem u autobusové zastávky. Někomu to může přijít divné, líbat se na veřejnosti, což chápu, ale někdy to může být tak dojemné, až se vám chce z toho brečet.

Já ještě kluka neměla a ani nemám a myslím, že jen tak mít nebudu, protože nejsem zrovna hezká holka, přestože si to někteří myslí, třeba kamarádky nebo rodiče.

Jedno si ale pamatujte. Holky, pokud se trápíte s tím, že nemáte kluka, tak nemějte strach. Jiná má kluka dříve, jiná zase později. U každého je to zkrátka jinak. Každopádně se pro každou jednou najde ten pravý, který vás bude doopravdy milovat.

Lásce neporučíte, ta k vám musí přijít sama, ať už dříve či později. Samozřejmě vám holkám i klukům, kteří ještě nikoho nemáte, přeji, abyste co nejdříve našli toho pravého nebo tu pravou.

Doufám, že se vám článek líbil. Mějte se hezky.