Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Láskyplný řebříček - 34. kapitola

    vydáno  •  Knihy · Rafaelova škola - prima
    Řebříček při šplhu ke slunci jako Romeo k Julii nabere láskyplnou léčivou sílu. "Milí diváci, dámy a pánové, studenti i žáci, vítáme vás u 253. dílu nejsledovanější soutěže pro mládež, která se jmenuje Athénská škola, podle Akademie, kterou před 24 stoletími založil Platón," zahlaholil do mikrofonu moderátor Patrik Krátký, jakmile doznívaly úvodní fanfáry.

    Řebříček obecný, © Kornélie Šídová

    Obrovský televizní sál připomínal arénu pro gladiátorské zápasy. Uprostřed nejníže stálo pódium z několika kruhů umístěných v různých výškách. Každá soutěžící třída seděla na jiném kruhu, takže moderátor musel při přecházení mezi nimi stále šlapat nahoru a dolů.

    Kolem pódia se zvedalo hlediště, v němž tleskalo a skandovalo několik set diváků, většinou žáků a rodičů ze soutěžních škol. Však se podle transparentů a vlajek dalo poznat, kdo komu fandí, kdo odkud přijel.

    A na to ze všech stran upřeně hleděly kamery.
    "Bože, já sem nervózní, ty nejsi?" kňourala nalíčená Médea a mrkala umělými řasami.
    Marina na ni hodila nešťastný obličej: Jakpak bych nebyla nervózní. Jsem tak nervózní, že jsem od rána nedokázala nic sníst. A navíc je tady Martin, tamhle sedí, přijel se Sandrou. Sandra je prima, ale kéž bych se mu líbila já... Kéž by se mi přestal vysmívat...

    Moderátor tleskal nad hlavou a přecházel na nejvyšší kruh.
    "Dneska se opět čtveřice družstev utkají v boji o vybavení pro domácí kino a o postup do finálového večera, kdy se bude bojovat o vybavení školního televizního studia... A jako vždy jdeme rovnou na věc, představí se nám postupně všechna čtyři soutěžní družstva a každé si vylosuje své pomocníky."

    A tak Marina a její spolužáci zjistili, že budou bojovat proti osmákům z Liberce, deváťákům ze Znojma a proti kvartánům z jednoho pražského gymnázia.
    Konečně došel moderátor až k nim.
    "Nyní se představí ti úplně nejmladší, ti přijeli z... Ale to už nám poví jejich kapitánka Marina Fialková," pravil moderátor a sálem zazněl potlesk.
    Marina oblečená do školního zeleného trička s odznakem, na kterém je Rafaelův symbol, si stoupla a spustila. Měla svůj proslůvek sice naučený, ale přesto se jí chvěl hlas trémou: "My přijeli z křivoklátských lesů reprezentovat gymnázium, kterému se říká Rafaelova škola. Doprovází nás pan asistent, učitel hudby Robin Dobrý. Soutěžit za nás bude: Tomáš Buližník, Médea Buližníková, Vilém Sejkora a já, Marina Fialková."
    Sálem opět zaburácel potlesk a Marina vypjala hruď. Hezky jsem to řekla, pochválila se v duchu a nesměle pohlédla směrem k Martinovi.

    Křivoklátsko, Údolí ticha. Kouzlo smíšených lesů vynikne s přicházejícím podzimem

    Nekouká vůbec na nás, ale na ty holky z družstva Znojma! zamračila se. Ale to už jí moderátor ukázal, aby z osudí vytáhla poslední obálky, v nichž se skrývají jména jejich pomocníků.
    Družstva před nimi si vytáhla hokejistu, jaderného fyzika, mistryni světa v aerobiku, genetického inženýra, muzikálovou zpěvačku a člena Akademie věd. Všichni teď byli moc zvědaví, kdo zbyl na ty nejmladší soutěžící z Rafaelovy školy, kdo čeká v zákulisí, aby se k nim mohl přidat.

    "Jan Halásek, houslový virtuos, doktor přírodních věd Josef Krédl, astronom ze Štefánikovy hvězdárny," přečetla Marina do mikrofonu. A už přicházel mladý houslista a ukázalo se, že se zná s Pukem. A za houslistou šel astronom.
    Médea šeptem porovnávala všechny pomocníky, jak budou svým družstvům nápomocní: "Halásek je sice populární, ale úplně vypatlaný. A astronoma jsme si sem mohli přivést Arthose. Stejně tamhle sedí," ukázala Médea bradou do hlediště.
    Arthos seděl po boku asistenta Kohouta, který učí přírodní vědy. Marina si, když viděla Arthosovu zamyšlenou tvář, vzpomněla, jak jí lhal, a ještě si vzpomněla na... Ona tady v sále není. Řekla, že se nesmí stát, aby ji zabraly kamery a ona se objevila v televizi. Co kdyby ji pak viděl můj tatínek nebo dědeček? posmutněla Marina.

    Na kruhových pódiích usazeni v pohodlných křeslech zůstali jen soutěžící a zbytky tříd odešly do hlediště.
    "A máme tady první otázku, prosím kapitány družstev, aby si připravili fixy a ve chvíli, kdy se vaše družstvo dohodne na správné odpovědi, ji napíšete na monitor, který máte před sebou. Diváci u televizních obrazovek budou vaše odpovědi moci ihned číst a stejně tak diváci tady v sále," vysvětloval moderátor a přitom pohazoval blonďatou patkou a podivně usekával slabiky.
    "Jako by to rapoval," prohlásil Vilda udiveně.
    "Pozorně poslouchejte první otázku. Princ Siddhártha Gautama, než se stal probuzeným Buddhou, meditoval pod banyánovým stromem. O jaký strom se ve skutečnosti jedná? Nápověda je: za á to byl granátovník, za bé fíkus a za cé badyánový strom. Ještě jednou zopakuji možnosti..."

    Granátové jablko

    Dali hlavy dohromady a nevěděli.
    "Já bych řekl, že to byl granátovník," prohlásil houslista. "Buddha byl princ, tak přece nemohl meditovat pod obyčejným fíkusem, co by si o něm tenkrát lidi pomysleli, že jo?" obrátil se na známého Puka.
    "Nevím, před dvaceti sedmi stoletími jsem ještě nebyl na světě," pokrčil Puk rameny.
    "Já myslím, že to nemůže být ani fíkus," ozval se Buližník. "V Egyptě fíkusy nerostou."
    "Proč v Egyptě?" nechápala Médea.
    "No Buddha byl přece z Egypta," odpověděl Buližník.
    Doktor Krédl na to řekl: "Buddha byl z Indie."
    "On byl indián?" vykulil Buližník oči a Médea ho začala bouchat do zad: "V Indii žijou Indové a ne indiáni."
    "Nechte toho, jsme v přímém přenosu," krotil je Puk.
    "Jo, nech toho," mračil se Buližník na sestřenici, "ještě nás začnou vyšetřovat pro domácí násilí."
    Čekali, co Marina.
    "Já myslím, že je to fíkus," řekla tiše. "Granátové jablko je vzácné a badyán to nebude, to by bylo moc okaté řešení. Tím nás chtějí jen splést."
    "Ještě deset vteřin do časového limitu," ozval se moderátor.
    "Tak to napiš, dělej, utíká nám čas," pobídl ji Vilda.
    Marina se zvedla a třesoucí se rukou rychle napsala: FÍK
    Sál zaburácel smíchy. Marina nechápala, co je na ní směšného, a stydlivě se posadila.
    "Fí-kus, fí-kus, dopiš to, chybí ti slabika, fí-kus... kus," hulákali na ni kamarádi v tom burácení diváků.
    Aha, došlo Marině.
    "Ještě pět vteřin do časového limitu," ozval se zvučně moderátor.
    Marina vyskočila a dopsala slabiku KUS.
    Sál zaburácel znovu. Na světelné tabuli se skvělo slovo FÍKKUS.

    Zazněl zvon a moderátor spustil: "Podíváme se na odpovědi... Dvě družstva vybrala granátovník, jedno badyánový strom a jedno fíkus. Otvírám obálku se správnou odpovědí... Chvilka napětí a... až na ten pravopis, správně odpovědělo družstvo z Rafaelovy školy. Banyán patří mezi fíkusy!" zvolal moderátor.

    A tak získalo družstvo Rafaelovy školy potlesk a první bod, zatímco ostatní měli nulu.
    Marina mrkla na Martina, ten se věnoval Sandře a redakční fotoaparát mu ležel vypnutý na klíně.
    Proč ho nezajímám? A proč moje... proč ona tady není. Vždyť se mohla schovat někam za Arthose a kamery by ji určitě nezabraly. Vůbec jí na mně nezáleží. A babička s dědou čekají na dodávku té mrazničky a táta je v Americe. Ostatní tady mají celé rodiny a já nikoho... Marinu sevřel chlad samoty a vůbec neposlouchala pokyny k druhému kolu.

    Naštěstí to bylo kolo sportovní a týkalo se Vildy s Buližníkem. Proletět nejrychleji s hokejkou a míčkem slalomovou dráhu nebyl pro tyto dva klauny problém, a tak získali další bod.
    Následovalo vystoupení muzikálových tanečníků, kteří na pekelně rychlou píseň předvedli pekelně rychlou sestavu. Pekelná píseň byla navíc tak chytlavá, že se nejen soutěžící ale též diváci v sále ošívali do rytmu a tleskali a podupávali.

    Po odchodu tanečníků si moderátor pohvizdoval jejich pekelnou melodii a přitom se vydal s mikrofonem ke kapitánům, aby vyzvěděl, čím jsou jejich třídy jedinečné.
    A tak Marina do televize do celé republiky vyprávěla o projektu Třídy třídí. Bylo vidět, že moderátor má pokyny od produkční Lišákové, protože se o projektu s Marinou a jejími spolužáky bavil mnohem déle než s ostatními soutěžními družstvy.

    Marina začala zprvu mluvit klidně, ale pak si uvědomila, že mluví k tolika divákům, a začala zadrhávat a rudnout. Když s ní moderátor rozhovor skončil, Vilda ucedil: "Vypadáš jak červená řepa."
    A Marina si nešťastně položila dlaně na hořící tváře.

    Po polovině soutěže vše vypadalo nadějně, jenže přišly otázky z dějepisu a s nimi jim ani houslista s astronomem nedokázali pomoci. A tak nakonec skončili třetí, čili jak Vilda podotkl: V polovině startovního pole.

    "Byla jsi, Marinko, úžasná," objala Marinu Aine v rámusu v šatně. "Jsem na tebe pyšná," zašeptala ještě a v očích měla slzy.
    Vtom se dovnitř dostal i Arthos a smál se: "To jsem nevěděl, že jsi takový komediant."
    "No," objevil se ihned vedle Arthose Vilda. "Ona psala fíkus s dvěma k podle vzoru měkký. A vsadím svoje křídla, že jestli na to koukala profesorka Boženka, tak nám už hledá nějakou pěknou desetiminutovčičku."

    Nejenže hned po příchodu do školy psali opravdu desetiminutovku z české mluvnice, ale profesorka Marigoldová jim zadala opakování z pokojových rostlin.
    Marina jako obvykle šprtala už dva dny předem a teď si vše nervózně omílala každou přestávku. Právě zahýbala do chodby k učebně, nos zabodnutý v sešitě, snažila se si zapamatovat, k čemu je dobrý fíkus s jedním k, když tu do někoho vrazila.
    "No dávej pozor," obořila se na ni povýšená školní kráska Jolana z tercie a Marina ohromením zastavila a hleděla na chlapce vedle Jolany. Držel Jolanu kolem pasu a byl to Martin.
    "Jolčo, půjdem jinam, než se začnou trousit další malí. Kde jsou primáni, není troška soukromí."
    Hm, zamračila se Marina a polykala slzy zklamání.
    Jenže srdci neporučíš...

    Africká fialka - květ zblízka.

    Profesorka Marigoldová vplula do učebny rozevlátá jako vždy, v dlouhém cípatém pleteném plášti. Mrkla do klasifikačního sešitu a laskavě se na všechny podívala: "Student Buližník."
    Tomáš Buližník se pomalu sunul k tabuli, proto mu první otázku dala profesorka v půli cesty: "Která rostlina má magické schopnosti?"
    Buližník nenápadně sklonil hlavu: "Prosím, fialka africká."
    "Správně, a jakou květinu dáte tomu, kdo se právě s někým rozešel?"
    "No... no..." Buližník zase sklonil hlavu, "no, macešku."
    "Správně, vy jste se konečně začal učit?" divila se profesorka.
    "No, právě," rozhodil Buližník rukama a vtom profesorka vystartovala: "Počkat, počkat. Co to máte na dlani?"

    Ten průšvih se nedal nijak oddálit. Profesorka Marigoldová chytila Buližníka za ruce a kroutila hlavou: "Tahák! Takový podvod, píšu vám pětku... Že se nestydíte... Podívejte, jak vypadáte... Jděte si ty ruce umýt na záchod, zatím vyzkouším někoho dalšího."
    Láskou zkroušená Marina čekala, že bude tasená, ale nakonec los padl na Terku. A ta válela.
    "Aloe chrání domov před nehodami, fíkus přináší lásku, štěstí a dostatek jídla pro celou rodinu," dokončila Terezka.
    "Jenže jde o to, jestli fíkus s jedním k nebo dvěma k," ozvalo se z lavice.
    "Nevyrušujte, studente Viléme, výborně, Terezko," pochválila ji profesorka a pak se znepokojeně podívala na dveře. "Co na tom záchodě ten Buližník tak dlouho dělá?"
    Nezničitelný Vilda se přihlásil: "Prosím, on si ten tahák přepisuje na nohy."
    Profesorka Marigoldová jim na konci hodiny zadala domácí projekt. Kromě šprtání musejí ve skupinách vytvořit kouzlící pytlíčky lásky.

    Jejich vystoupení v televizi mělo úspěch a náhle jim denně přicházelo do projektu 3dy 3dí kolem deseti přihlášek ze škol z celé republiky. Zatímco Vilda s Buližníkem obsluhovali blog projektu, Marina s Médeou vypracovávaly projekt profesorky Marigoldové.
    Seděly ve studovně obklopené horami knih a hledaly byliny a kameny, jimiž se dá přivábit láska. Už za těmi knihami nebyly skoro vidět a paní knihovnice Zlatuše jim nesla další.
    Asi po hodině Marina četla, co už vypsaly: "Potřebujeme nejlépe flanelový pytlík v červené a růžové barvě, nejlepší by bylo, kdyby byla růžová mašlička na stažení. Dovnitř pro lásku a milostný vztah dáme okvětní lístky červené růže, důležitý je řebříček a rozmarýn. K tomu do směsi přidáme javorový list. Nakonec se do pytlíčku před zavázáním dá růženín, teda růžový křemen.
    Sbírání bylin a šití by se mělo dělat v noci za úplňku a přitom před spaním poprosit bohyni lásky Venuši o pomoc."
    "To zkusím," zašeptala Médea dočista v transu a Marina přikývla: "Já taky."

    Měsíc v úplňku.

    Konečně se Marina chytila... Začne používat magii, pozná skutečnou sílu bylin, kamenů a měsíce... Bude k sobě toho chlapce vábit, a já sama se do toho nebudu muset míchat... Nebudu tak riskovat, že mě někdo odhalí... Zasáhnu až v nejvhodnější chvíli, až ve chvíli, kdy potom veškerá vina za Marinino neštěstí padne na toho chlapce...

    Autor:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 11. října 2010 v 15:10.
    Domečekv v něm napsal:

    Reakce na zrzounka:

    hmmm...1 člověk, můžeš si to na blogu číst sama když chceš, sorry, ale já nemám zájem :/

    Příspěvek z 10. října 2010 v 11:27.
    cocolate v něm napsala:

    Reakce na zrzounka:

    tky se mi to líbí a vždy očekávám další díl

    Příspěvek z 3. října 2010 ve 21:04.
    zrzounka v něm napsala:

    Námitkaa k uživateli Domečekv!!!

    Já jí čtu!!! je o hrozně zábavné! jestli chceš, můžeš to číst adresa: http://rafaelovaskola.blog.cz/ ... uvidíš.. že je to zábava!21