Soren, sameček sovy pálené, vyrůstal v lese jménem Tyto společně se svým starším bratrem Kluddem. Jednoho dne se Soren vydal na cestu za svými sny.
Jenže brzo zjistil, že ty sny jsou vlastně skutečné, že se stává součástí legendy, o které slýchával ještě v hnízdě od otce.
Mladý Soren a jeho přátelé se spojí se svými učiteli, aby svedli bitvu proti zlým Čistým nejen na ochranu jejich svobody, ale i samotné existence sovích strážců Ga’Hoolu. Ti totiž přísahali, že budou uzdravovat nemocné, dělat slabé silnými a že zvítězí nad zlem.
vyhraj dvdDVD Legenda o sovích srážcích nebo plyšové sovy můžete vyhrát v soutěži, která až do 20. února běží na serveru Alík.cz v rubrice soutěže. |
Animace sov - kresba, kostry, svaly a nakonec pohyby
Dokážete si představit, jak se takové sovy animují? Stručně řečeno, velmi těžko. Tvůrci scény se nejprve stali žáky jakési "soví školy”. V muzeích a zoologických zahradách se snažili poznat co nejvíc život sov.
Teprve pak začal vznikat film: první kresby tužkou se postupně proměnily v jednoduchou animaci, následovaly kostry postav, svaly. Nakonec se všechny části těla rozpohybovaly tak, aby každé pírko bylo na svém místě.
Autor scény Simon Whiteley měl možnost sovy důkladně poznat: "Když se sovami v rezervacích pracujete, zjistíte, že mají osobnost úplně stejně jako lidé. Jsou tam veselé sovy, mrzuté sovy, vzteklé sovy, přátelské sovy.
Jedna britská pálená sova jménem Fluffy, se kterou jsem se setkal v britské rezervaci Screech Owl, byla vysloveně mazlíček – mohli jste ji drbat, hladit a bylo vyloženě vidět, že miluje lidskou společnost. Natočili jsme si všechny možné druhy sov v letu, při běhu, při jídle, při mytí či dokonce při vrhání (sovy zvracejí zbytky hlodavčích kostí a srsti, které nedokážou strávit) tak, abychom veškeré momenty jejich chování dokázali věrně zobrazit ve filmu.”
Je příroda ve filmu jen fantazie nebo skutečnost?
Při pohledu na film Legenda o sovích strážcích vás nejspíš napadne, že autoři museli mít hodně bujnou fantazii, aby si vymysleli tak pozoruhodné krajiny. Oni si je však nevymysleli, ale vytvořili podle skutečné australské přírody.
Autor scény Simon Whiteley k tomu říká: "Na Austrálii je skvělé, že tam najdete spoustu divoké, civilizací nedotčené přírody. Například Tasmánie, ostrov při jihovýchodním pobřeží Austrálie, je otevřený do Indického i Tichého oceánu a působí na něj divoké počasí a najdete tam úžasné světlo jako dělané pro sovy. Navíc má rozsáhlá území naprosto nedotčená lidskou činností, prastaré lesy a řeky, hory a jezera – prostě syrovou přírodu přesně takovou, jako jsme potřebovali. Právě tady, u jezer Western Arthur Range v jihozápadní Tasmánii vznikl Tyto Forest, Sorenův domov.”
V animovaném filmu si "zahráli" i kaskadéři
Možná vás napadne, že když někdo vyrábí animovaný film, tak ušetří na hercích. Pokud zůstanete sedět v kině až do závěrečných titulků, s překvapením zjistíte, jak obrovské množství lidí ho vytvářelo.
Například do práce na 3D filmu Legenda o sovích strážcích se zapojilo více než 500 profesionálů v oblasti digitální tvorby, včetně týmu specialistů na počítačovou animaci.
K tvorbě filmu byli přizváni i "soví kaskadéři”. Tedy muži, kteří předvedli tvůrcům filmu bojové scény. Ty animátoři využili při tvorbě počítačově animovaných scén bojů mezi postavami.
Kathryn Lasky a její splněný senKathryn Lasky je americká spisovatelka, která se narodila v roce 1944. Píše pro děti i dospělé. Lasky se začala během své kariéry spisovatelky podrobně zabývat životem sov a jejich chováním. Původně mělo její pozorování sloužit k sepsání faktografické knihy doplněné fotografiemi. Nakonec vznikla 15-ti dílná řada fantastických příběhů o sovím světě - Guardians of Ga'Hoole. Autorka knižní předlohy se podílela i na přípravě filmu Legenda o sovích strážcích. O filmu říká: "Když jsem ho viděla poprvé, bylo to jako splnit si sen. Pořád jsem nedokázala uvěřit tomu, jak úžasně dokázal režisér Zack Snyder přenést svět strážců Ga’Hoolu na filmové plátno.” |