Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Lidé jako vy

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Vztahy
    Přiznejte se. Kdo z vás, když vidí postiženého, by byl ochotný mu pomoct? Dotknout se ho? Obejmout ho? Já se s nimi přátelím.

    Letní tábor autistických dětí v Jizbicích na Nymbursku (9. července 2014), © MAFRA

    Postižení lidé jsou stejní jako my. Jen mají nějakou poruchu. Autisti, hyperaktivní děti a další. Jen si uvědomte kolik takových je na světě. A někdo je vnímá jen jako nicotné, nedůležité osoby. Přitom jsou stejně důležití jako my. Mají rodiny, život, věci, hračky... Uměli byste autistu obejmout? 

    Znám dva lidi, no spíše děti, které autismem trpí. Jsou fajnoví, mám je ráda. Mám tetu, která pracuje v pomocné škole. Když chci, zajdu k ní. Líbí se mi tam. Do pomocné školy nechodí jen postižení lidé, ale i ti s poruchou učení, nebo ti, kterým prostě něco nejde.

    Autisti jsou dokonalí lidé. Jsou menší, hůř se něco učí. Dělají jim problém slova, ale jsou to úžasní lidé. K tetě do družinky chodí jedna autistka. Občas to s ní je boj, ale jindy je prímová. Mám ji moc ráda. Když jsem tam byla poslední den školy, hrála jsem si s ní. Objímala mě a bylo to o hodně příjemnější a lepší než od normálního člověka.

    Hyperaktivní lidé musejí stále něco dělat. K tetě chodí jeden hyperaktivní klučina. Je to takovej rošťák, stále musí dělat něco rukama a nohama. Pořád se hýbe a to, že je stejně starý jako já, bych neřekla. 

    Lidé s poruchou učení, nebo ti kterým něco nejde. Nemají nižší IQ, nejsou hloupí, mají jen poruchu. A jsou skvělí přátelé. Mám takových hodně. Byli při mě, když jsem je potřebovala. A já jsem při nich, když to potřebují oni. Tak proč se jich stranit? Proč se jich bát? Nejsou divní, jsou jiní. Ale není každý jiný? Tím jsme originální. Jsou jen jiní, ale jsou to lidé a předsudky o nich jsou špatné.

    Autorka:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 25. března 2015 v 18:33.
    krazyrayray v něm napsala:

    Reakce na ES:

    Co bych ja za to dala;)

    Příspěvek z 25. března 2015 v 16:58.
    ES v něm napsala:

    pěkný článek :)

    Mě se článek taky líbil. Moje sestra jezdí jako dobrovolnice do ústavu v Mnichově. Se svojí spolužačkou tam jezdí za svou novou kamarádkou. Docela to obdivuji, i když jsem se i jako malá s handicapovanými lidmi setkávala (můj taťka v tom ústavu dřív pracoval) nevím, jestli bych byla schopná dělat dobrovolnici jako ségra, ale jinak je beru v pohodě, jsou opravdu fajn 7
    PS: Možná bych autistu normálně obejmula, ale často se stává, že autisti nemají rádi, když se jich někdo dotýká (i když jak kdy) 25

    Příspěvek z 25. března 2015 v 15:13.
    krazyrayray v něm napsala:

    moc hezké

    Tohle je moc hezká článek :))) Jde vidět, že se nad tím zamýšlíš, a že ti není jedno, jak se tihle lidé cítí. Můžu mluvit za sebe, protože i já mám autismus (lehký). Samozřejmě bych tady mohla popsat celé stránky o tom, jak se cítím já...jasně přeci jen si hodně lidí myslí že když mě budou bůhví jak chválit, tak je budu mít hrozně ráda - naopak nenávidím to, a ty lidi nikdy mít ráda nebudu, protože poznám,když mi někdo lže, prostě to poznám.
    A hlavně, nikdo není jiný nebo odlišný, každý je jiný, ty "postižené lidi" si vymyslel člověk, jinak by to byli úplně normální lidi, kteří se na svět dívají jinak a nikomu by to nevadilo. Bohužel,když se dneska řekne postižení, každej si hned udělá jasný obrázek mentálně retardovanýho člověka...sice to přeci jen ostatní jinak chápou ale oceňuji tu snahu popsat jak moc potřebují postižení pomoct...všichni nejsou stejní...ale beru...pěkný článek 4