Co předcházelo lidické tragédii?
Vypálení Lidic byla odveta nacistů za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který 27. května 1942 spáchali členové výsadku Jozef Gabčík a Jan Kubiš pod krycím názvem Operace Anthropoid. Heydrich byl při atentátu těžce zraněn a na následky tohoto zranění 4. června 1942 v nemocnici Na Bulovce zemřel.
Proč zrovna Lidice?
Prvotním impulsem byl dopis Václava Říhy z Vrapic, ženatého sukničkáře, který chtěl udělat dojem na mladičkou a důvěřivou Annu Maruščákovou. Vydával se za člena odboje a poslal Annu do Lidic s pozdravem manželům Horákovým, jejichž syn již několik let bojoval spolu s Josefem Stříbrným u britského letectva.
Když chtěl Říha románek ukončit, napsal Anně Maruščákové dopis, a protože ji nezastihl v továrně, kde pracovala, nechal tento dopis na vrátnici. V dopise se zmiňovalo: „...co jsem chtěl udělat, to jsem udělal...“. Bohužel v továrně bylo normální, že korespondenci zaměstnanců majitel továrny kontroloval. I v tomto případě dopis otevřel a po jeho přečtení ho odnesl na gestapo. Anna Maruščáková i Václav Říha byli vzápětí gestapem zatčeni a podrobeni krutému výslechu. Při výslechu se Říha doznal, že si celou věc vymyslel, aby udělal dojem na mladičkou Annu.
Rozzuřeným nacistům však tato záminka posloužila, viník byl na světě...

Dopis Václava Říhy
Den zkázy
Dne 9. června 1942 ve večerních hodinách byly Lidice obklíčeny a odříznuty od okolního světa vojsky říšské pořádkové policie. Celou noc tyto jednotky vyčkávaly, až se do obce vrátí všichni její obyvatelé, kteří byli na návštěvě, na noční směně atd. V časných ranních hodinách 10. června 1942 pak byli vyhnáni ze svých obydlí.
Muži byli nahnáni do sklepů v Horákově statku, u jehož zdi byli posléze popraveni popravčí četou, která na místo přijela z Heydrichova rodného města. Ženy byly odvlečeny do německého koncentračního tábora Ravensbrück. Děti byly rozděleny, většina byla usmrcena v pojízdných plynových komorách. Několik dětí, které byly vhodné k poněmčení, bylo rozděleno do německých rodin k převýchově. Domy a byty lidických obyvatel byly nacisty vyrabovány, vypáleny a zbourány.

Fotka nacisty u rozbořeného domu

Likvidace Lidic
Dnešní návštěva Lidic
Pokud se budete chtít podívat na místo, kde původní Lidice stály a kde byl později vybudován památník, vydejte se směrem z Prahy na Kladno asi 20 km. U křižovatky na Buštěhrad odbočte na parkoviště, kde se můžete občerstvit u několika stánků.
Několik desítek metrů od parkoviště se nachází památník s turistickými informacemi a několika expozicemi, kde kromě fotografií, písemností a dobových artefaktů můžete v malém kinosále shlédnout i dokumentární film.

Vitríny s fotkami tehdejších obyvatel
Na jižní straně památníku je terasa, která skýtá výhled na celou plochu bývalé obce. Z terasy se vydáváme na procházku bývalou obcí.

Nynější pohled na Lidice
O pár desítek metrů dál je po pravé straně od hlavní cesty pomník lidických dětí, které byly nacisty zavražděny. Jednalo se o 82 dětí, nejmladšímu byly pouhé 2 roky. V roce 2010 byla jedna socha ze sousoší odcizena, ale již následujícího roku byla opět doplněna. Od té doby je sousoší elektronicky zabezpečeno.

Sochy dětí z Lidic
Zhruba v jedné třetině od okraje obce jsou po levé straně od cesty patrné zbytky sklepů Horákova statku, ve kterých byli uvězněni lidičtí muži, aby byli posléze popraveni u zdi téhož statku, jehož zbytky jsou zde vidět dodnes. Toto místo připomíná pomník v podobě dřevěného kříže s trnovou korunou, který rovněž tvoří jakýsi náhrobek popraveným mužům, kteří jsou zde pohřbeni.

Horákův statek

Pozůstatky sklepa Horákova statku

Část zdi, kde byli popraveni muži z Lidic
Když sejdeme na úroveň rybníka Nerváku, přetíná hlavní cestu lidický potok, který je přemostěn betonovým mostkem. Rybník ani potok však nejsou původní. Při likvidaci obce nacisté původní rybník zavezli sutí z rozbořených domů. Potok byl odkloněn mimo osu původního koryta a vyúsťuje do nynějšího rybníka. Kousek za mostkem je po levé straně od cesty vzrostlá hruška. Tento strom je původní, a jelikož to byl v době tragédie ještě proutek a nacisté se domnívali, že je uschlý, ponechali ho bez povšimnutí. Je to tedy jediný originální artefakt, a z tohoto důvodu je památkově chráněn.
Po dalších několika minutách chůze se nacházíme zhruba ve středu původní obce, kde stály nedaleko od sebe kostel a škola. Tato místa jsou prezentována obvodovým základovým zdivem, které bylo vytvořeno na původním půdorysu těchto budov. Z tohoto místa se lze rozhlédnout po celém původním území obce a uvědomit si, jak šílený pohled se tehdy skýtal obyvatelům Lidic, kteří až na nějaké výjimky krátce před svou smrtí sledovali zánik svých domovů a smrt svých blízkých.

Místo, kde stál kostel

Pohled od bývalého kostela na Lidice
Při odchodu z tohoto pochmurného místa si pak ještě lze povšimnout tu a tam ojedinělých cihel tvořících základy domů, které byly celá desetiletí zakryty zeminou a až teprve před lety deštěm obnaženy. Anebo hrudek malty z rozbořených domů, které jsou rozesety v trávě po celé ploše památného místa.
Nepředstavitelná hrůza, kterou tehdejší obyvatelé zažili. Doporučuju samotné dokumenty na internetu od přeživších žen Lidic nebo film Lidice.
Zdroje
- Wikipedie – Vyhlazení Lidic
- Wikipedie – Reinhard Heydrich
- knížečka o Lidicích