Lolitu napsal v roce 1955. Je to psychologický životopisný román o zakázané lásce. Poprvé vyšel v Paříži, kde podle něj byly natočeny dva filmy. Pro svoji skandálnost byl ale zakázán ve Velké Británii a Spojených Státech.

Kniha je napsaná spisovným, místy knižním jazykem. Často se objevují francouzská slova, či věty. Skládá se ze dvou částí a 69 číslovaných kapitol. Vyprávění je v ich formě a má 384 stran. Do češtiny ji přeložit Pavel Dominik.

V knize jde o sexuální vztah dospělého muže s nezletilou dívkou. Nejsou v něm prvky pornografie a vše je napsáno slušnou formou. Je to výpověď 40 letého Humberta o bezmezné posedlosti dvanáctiletou nymfičkou, Dolorez Hazeovou, která se podobá jeho dětské lásce. Humbert si vezme její matku, jenže tu později srazí auto. Humber jako otčím, cestuje s Dolorez po Americe. Lolita ale nakonec Humbertovi uteče.

Můj názor na Lolitu je takový, že je spíš pro náročnější čtenáře. Místy je zdlouhavá a ke konci už jsem přeskakovala stránky, abych se dobrala konce. Příběh se mi jinak líbil, ale spíše bych doporučila film.